Zemřel Eduard Ševarnadze (†86). Ničitel SSSR, zaútočil komunista

Ševardnadzemu, který prý zemřel po dlouhé nemoci, bylo 86 let. Do mezinárodního povědomí se zapsal jako blízký spolupracovník Michaila Gorbačova, který ve funkci generálního tajemníka sovětských komunistů a později coby první prezident Sovětského svazu prosazoval demokratizační reformy v zemi, známé jako "perestrojka" a "glasnosť". Ševardnadzeho jméno je mimo jiné spojováno s pádem Berlínské zdi a s ukončením takzvané studené války.

"Významným způsobem přispěl k zahraniční politice perestrojky. Byl upřímným zastáncem nového myšlení ve světě," ocenil dnes podle agentury Interfax 83letý Gorbačov svého zemřelého druha. Označil ho za přítele, který v osmdesátých letech perestrojku a glasnosť intenzivně podporoval.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle agentury ITAR-TASS oznámil, že ruský prezident Vladimir Putin v souvislosti s Ševardnadzeho úmrtím "vyjádřil hlubokou účast rodině, blízkým a rovněž celému gruzínskému lidu".

Soustrast nad úmrtím významného politika vyjádřil na Facebooku i Ševardnadzeho tehdejší nástupce Michail Saakašvili, který prý svého času z úcty k instituci hlavy státu zavrhl žádosti o Ševardnadzeho trestní stíhání. "Eduard Ševardnadze byl velice důležitý politik v době rozpadu sovětského impéria a v postsovětské Gruzii. Ještě dlouho budou muset historici pracovat na hodnocení jeho činnosti," napsal exprezident.

Naopak místopředseda ruské sněmovny, komunista Ivan Melnikov, prohlásil, že zesnulý "byl nepochybně historickou osobností, ale patřil k lidem, kteří do dějin vstoupí jako ničitelé Sovětského svazu".

Ševardnadzeho politická kariéra po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 neslavně skončila v postsovětské Gruzii. Stal se sice prezidentem této zakavkazské republiky, ale jeho popularita začala postupně klesat kvůli chudobě, separatismu a bující korupci.

Po parlamentních volbách v listopadu 2003 opozice v čele se Saakašvilim zorganizovala protesty proti údajnému zfalšování voleb. Volební komise nejdříve označila za vítěze voleb Ševardnadzeho blok, ale o pár dní později část stoupenců opozice, kteří demonstrovali v Tbilisi v počtu až 100.000 lidí, vtrhla do budovy parlamentu. Ševardnadze poté podal demisi.

Bývalý prezident má být podle dohody rodiny se státní komisí pro přípravu pohřbu pochován v Tbilisi v neděli 13. července, uvedla tajemnice zesnulého politika. Přesné místo posledního odpočinku ještě nebylo stanoveno, prý ale není vyloučeno, že Ševardnadzeho ostatky budou uloženy v zahradě jeho vily, kde žil od svého politického pádu a kde se už nalézá hrob jeho manželky. Přání být pochován po boku své choti, která zemřela před deseti lety, vyslovil bývalý prezident i v jednom novinovém rozhovoru; prý nestojí o hrobku v Panteonu gruzínských hrdinů.

"Když jsem byl ministrem v Gorbačovově vládě, v průběhu sedmi osmi let jsme společně s Američany likvidovali všechny jaderné arzenály (jak malého dosahu, tak i těžké rakety). Zlikvidována byla také polovina těžké výzbroje. Toto se potom stalo východiskem ke konci studné války. Dnes nerozumím, proč by na území Česka měl být radar. Stane-li se tak, přijde odpovídající reakce ze strany Ruska. To už je začátek nové studené války a skutečně reálná hrozba," řekl například Ševarnadze v roce 2008 v rozhovoru pro Českou televizi.

"V širším kontextu byl rozpad Sovětského svazu správná věc. Jen jsem to očekával později, za deset dvanáct let. Po nás nastoupil Jelcin a další vůdci, kteří chtěli vzkvétající a bohatou zemi jako následovníka Sovětského svazu. Za vším jsou pak takzvané vnitřní problémy. Nejdříve se oddělila jedna republika, potom druhá, ostatně my Gruzínci jsme také byli mezi prvními," prohlásil politik.

"Znal jsem prezidenta Gustáva Husáka, a to jen z té kladné stránky. Když se pak objevil Václav Havel, měli jsme i s ním dobré vztahy. Byl to však bohužel jediný disident, který se osvědčil na státnickém postu," dodal tehdy Ševarnadze.