Putin utahuje šrouby, za nepovolené demonstrace hrozí až pět let vězení

Protestní akce opozice či obránců lidských práv jsou v Rusku zpravidla předem zakázány a okamžitě rozehnány, poznamenala agentura AFP.

Osobě, která během šesti měsíců uspořádá více než dvě nepovolené demonstrace, může podle nového zákona hrozit až pětiletý pobyt ve vězeňském táboře, pokuta dosahující až milionu rublů (asi 600.000 Kč) či 480 hodin veřejně prospěšných prací. Účast na nepovolené demonstraci může být potrestána až 30 dny za mřížemi, dosud to bylo až 15 dnů.

Putin od svého třetího příchodu do Kremlu na jaře 2012, kterému předcházely masové protesty, podepsal už několik zákonů omezujících právo na demonstrace.

Přestože během 90. let Rusko bylo několikanásobně svobodnější než dnes ať už v oblasti politiky, médií či veřejného života období „budování demokracie" (respektive uspořádání označovaného za demokracii) bylo pro mnohé Rusy natolik traumatické, že po ekonomickém kolapsu na konci dekády bez větších výhrad přivítali příchod putinovské „vertikály moci".

Analytička Marie Lipmanová z moskevského Carnegie centra připomíná, že podobně jako v jiných postkomunistických zemích ani v Rusku lidé nebyli připraveni na tvrdý zásah reforem.

„Život se náhle stal těžký, neodhadnutelný a nejistý, donekonečna bylo třeba dělat nová a nová rozhodnutí o nejzákladnějších otázkách vlastní existence," uvádí Lipmanová.

V podmínkách rychle bující korupce, přerozdělování obrovského majetku a náhle se ostřící sociální nerovnosti je podle mnohých názorů těžké vyčítat populaci, která de facto bojovala o přežití, že rezignovala na debatu o budoucnosti země a v neustále se měnící realitě upřednostnila otázky spojené s každodenní existencí.

"Chaotickou dekádu označovanou za „lichije děvenostyje" (volně přeloženo těžká devadesátá) dnes řada lidí označuje za ponižující jak v osobním rozměru, tak pro celou Ruskou federaci," uvedla pro Ústav mezinárodních vztahů Praha Lenka Kabrhelová, zpravodajka Českého rozhlasu v Moskvě.