Jak je Rusko vnímáno ve světě? Budí hrůzu, myslí si mladí Rusové

O tom, že Rusko u cizinců budí zájem, je přesvědčena třetina Rusů. Čtvrtina - hlavně mládež - si myslí, že Rusko ve světě budí hrůzu. Pětina má podezření, že cizinci Rusku závidí.

Další pětina předpokládá, že svět přistupuje k Rusku s respektem. Podle desetiny Rusů je svět Ruskem nadšen, či alespoň s ním sympatizuje. Každý padesátý se domnívá, že svět Rusko miluje.

Naopak podle 14 procent dotázaných cizinci Rusku nedůvěřují, podle devíti procent jej odsuzují a podle sedmi procent Rusko nenávidí.

Podle komunistického poslance Sergeje Obuchova průzkum ovlivnila západní kritika Ruska. "Zavádějí proti nám sankce, čili se nás bojí. Ve srovnání s dobami, kdy si nás jen nevážili, je to krok vpřed," řekl.

"Období od rozpadu SSSR lze z pohledu aktivity ruské zahraniční politiky rozdělit na dvě etapy. První, defenzivní období, se vyznačovalo ruským důrazem na dodržování mezinárodních dohod a neexistencí odhodlání a zdrojů Ruska pro aktivní silovou revizi postsovětského uspořádání. Rusko se snažilo udržet s postsovětskými zeměmi kontakt prostřednictvím nabídky (většinou neúspěšných) integračních projektů a především diplomatickými metodami oponovalo procesu rozšíření EU a NATO a politice Západu," uvedl pro Ústav mezinárodních vztahů Jaroslav Kurfürst z Ministerstva zahraničí ČR.

A pokračuje: "Přibližně od poloviny první dekády tohoto tisíciletí lze vysledovat ofenzivní etapu. V 2005 ruský prezident Vladimír Putin označil rozpad Sovětského svazu za největší geopolitickou katastrofou ve 20. století a dal tím státnímu aparátu jasné politické zadání, jehož naplňování opřel o konsolidovanější stát a slušný ekonomický růst. První zastavení dodávek plynu na Ukrajinu v r. 2006 a okupace Jižní Osetie a Abcházie v srpnu 2008 byla budíčkem, na který mnozí rychle zapomněli. Vojenská anexe Krymského poloostrova je však novým mezníkem pro vztah Západu a Ruska."