Budoucí kroky Ruska budou záviset na tom, zda se mu podaří zajistit vlastní bezpečnost, upozornil dnes ruský prezident Vladimir Putin. Na tiskové konferenci v této souvislosti zopakoval, že Rusko vnímá jako hrozbu možné rozšiřování Severoatlantické aliance na východ a rozmisťování zbraňových systémů poblíž Ruska, zejména na Ukrajině.
Aliance podle prezidenta Rusku v minulosti o svém rozšiřování opakovaně lhala. Moskva v minulých dnech předložila USA a NATO řadu návrhů, které by podle jejího názoru zaručily ruskou bezpečnost.
"Naše činy budou záviset nikoliv na průběhu rozhovorů, ale na zajištění bezpečnosti Ruska," zdůraznil Putin s tím, že o konflikt se Západem jeho země zájem nemá.
Šéf Kremlu dal najevo, že Západ a Ukrajinu pokládá za viníky nynějšího růstu napětí v Evropě. Rusko podle něj jen reaguje na vznikající hrozby, například se obává, že ukrajinská vláda chystá další vojenskou operaci proti proruským separatistům v Donbasu na východě země.
"Dali jsme na srozuměnou, že další rozšiřování NATO na východ je nepřípustné," sdělil Putin. "Nejsme to my, kdo přišli k USA se střelami. To oni rozmisťují střely na prahu našeho domu," zdůraznil a přirovnal to k hypotetické situaci, kdy by Rusko rozmístilo rakety u kanadsko-americké nebo americko-mexické hranice.
Putin nicméně ocenil "velkou pozitivní reakci" na ruské návrhy, požadující od Západu bezpečnostní záruky. Podtrhl, že nyní není řada na Rusku, aby dávalo světu záruky, nýbrž na Západu. "Teď je míč na jejich straně," řekl na adresu západních zemí, kterým Kreml v minulých dnech předložil sérii návrhů týkajících se bezpečnostních otázek. Rusko požaduje od USA a NATO právně závazné záruky, že se NATO nerozšíří dále na východ a že v zemích sousedících s Ruskem nebudou rozmístěny zbraně ohrožující Rusko. Podle Putina byla první americká reakce vstřícná a diplomaté by se k jednání mohli sejít už na počátku příštího roku v Ženevě.
"Teď vzniká pocit, že Ukrajinci chystají třetí vojenskou operaci," prohlásil Putin, který za počátek růstu napětí označil "státní převrat" v Kyjevě v únoru 2014, po kterém následovala ruská anexe Krymu a vypuknutí proruského povstání v Donbasu. V případě Krymu muselo Rusko podle Putina reagovat na žádosti o ochranu.
Související

Lipavský jednal se Stoltenbergem. Řešili i ruské jaderné zbraně v Bělorusku

Rusko vyhrožuje: Máme zbraně schopné v krajním případě zničit Spojené státy
Aktuálně se děje
Aktualizováno před 28 minutami

Netanjahu odkládá kontroverzní reformu o několik týdnů
Aktualizováno před 38 minutami

Lipavský jednal se Stoltenbergem. Řešili i ruské jaderné zbraně v Bělorusku
před 50 minutami

Na Ukrajinu dorazilo 18 tanků Leopard z Německa
před 52 minutami

Senát loni obdržel jen čtyři petice, předloni jich byl dvojnásobek
před 1 hodinou

Česko udělilo přes 500 tisíc víz uprchlíkům z Ukrajiny
Aktualizováno před 1 hodinou

Při demolici budov v Milovicích došlo ke kontaminaci, říká státní zástupce
před 1 hodinou

Policie obvinila muže, podle kriminalistů bodl na Plzeňsku dva kamarády
Aktualizováno před 1 hodinou

Tragédie na Příbramsku: Do slapské přehrady sjelo nákladní auto, zaklíněný řidič zemřel
Aktualizováno před 1 hodinou

Ostravská koalice přišla kvůli hnutí ANO o většinu v městském zastupitelstvu
před 1 hodinou

Rusko vyhrožuje: Máme zbraně schopné v krajním případě zničit Spojené státy
před 2 hodinami

Zelenskyj se u Záporoží sešel s vojáky i s ředitelem MAAE
před 2 hodinami

Balaš se kvůli penězům pro VŠ sejde s Fialou, ve středu by o nich měla jednat vláda
před 3 hodinami

Vitásková podala ústavní stížnost ve sporu o odškodnění za nemajetkovou újmu
Aktualizováno před 3 hodinami

Zdroje nejsou nevyčerpatelné, podpora Ukrajině se vyčerpává materiálně i morálně, upozornila Čaputová
před 3 hodinami

Bezemisní norma od roku 2035 dostává jasné obrysy. Podpořili ji i velvyslanci zemí EU
před 3 hodinami

Hrozí světu stejná ekonomická krize, jako v roce 2008?
Aktualizováno před 3 hodinami

Rusko rozmístí jaderné zbraně v Bělorusku i přes odmítavou reakci, vzkazuje Západu Peskov
Aktualizováno před 3 hodinami

Pražský hrad je po Zemanovi konečně v pořádku. Dnes se na něj stěhuje Pavel
před 4 hodinami

Evropa a energetika. Brusel chce zlevnit elektřinu i plyn, ale jak na to?
Aktualizováno před 4 hodinami
Pavel nevyloučil, že by se ústavními soudci mohli stát politici
Prezident Petr Pavel v principu nevyloučil, že by se ústavními soudci mohli stát i lidé z prostředí politiky. Domnívá se, že to Ústavnímu soudu může spíše prospět než uškodit. Řekl to dnes serveru Deník.cz.
Zdroj: ČTK