Diplomatická rozmíška na Balkáně: Zástupci Bosňáků a Chorvatů odmítli mluvit s Lavrovem

Podle Dodika byl program ruského ministra plánován tak, že v pondělí půjde o návštěvu Republiky srbské (RS), která od Daytonské mírové dohody z prosince 1995 tvoří Bosnu a Hercegovinu společně s bosňácko-chorvatskou Federací Bosny a Hercegoviny (FBaH). Až dnes měl Lavrov jednat s představiteli celého bosenského státu. Kvůli bojkotu Džaferoviče a Komšiče se dopoledne opět sešel jen s Dodikem.

Lavrov se v pondělí večer po jednání s Dodikem setkal také s Draganem Čovičem, který je považován za hlavního představitele bosenských Chorvatů, přestože tento národ v celostátním předsednictvu zastupuje Komšić. Podle chorvatských médií Komšić Čoviče ve volbách porazil jen díky hlasům bosňáckých voličů, nikoli chorvatských.

Komšić a Džaferović své odmítnutí setkat se s Lavrovem dnes zdůvodnili tím, že ruský představitel pondělním jednáním pouze s Dodikem odmítl respektovat instituce a ústavu Bosny a Hercegoviny. Navíc se jim nelíbily některé jeho výroky, týkající se například podpory prohlášení parlamentu Republiky srbské o vojenské neutralitě, pokud jde o záměr vstupu Bosny do NATO.

"Ruská federace je velký stát, světová velmoc. Bosna a Hercegovina světová velmoc není, ale je ve světě významný stát. Máme svoji hrdost a chceme říci, co si v této chvíli myslíme," sdělil dnes Džaferović na společné tiskové konferenci s Komšičem. "Rusko respektuje Daytonskou mírovou dohodu, ale prohlášení učiněná včera (v pondělí) na tiskové konferenci ministra Lavrova nám říkají něco jiného," dodal bosňácký představitel v bosenském předsednictvu.

Dodik, který je považován za proruského politika usilujícího o odtržení RS od Bosny, po pondělním setkání s Lavrovem mimo jiné zopakoval, že Republika srbská nesouhlasí se členstvím Bosny v Severoatlantické alianci. Opět také kritizoval činnost vysokého představitele mezinárodního společenství pro Bosnu Valentina Inzka a požadoval zrušení tohoto úřadu.

Lavrov do Bosny zamířil v den 25. výročí Daytonské mírové dohody, která ukončila tři roky trvající válečný konflikt, jenž si vyžádal přibližně 100.000 lidských životů. Válku provázelo vzájemné vyhánění a vraždění civilistů znepřátelenými stranami, přičemž nejvíce zločinů se připisuje bosenskosrbským silám.