Doporučení dodržuje 80 procent obyvatel, říká švédský epidemiolog Tegnell

Doporučení k omezení šíření nákazy novým typem koronaviru dobrovolně dodržovalo 80 procent Švédů. Byla ale i závazná nařízení, například jako zákaz akcí nad 50 osob nebo rozestupy v restauracích, která v zemi platí dosud. Na dnešní online konferenci k poučením z pandemie covidu-19, kterou pořádala 3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy, to řekl hlavní švédský epidemiolog Andres Tegnell.

Česká republika a Švédsko mají shodně kolem deseti milionů obyvatel a obě země nedávno překročily hranici 90.000 pozitivně testovaných.

Zatímco v ČR vláda šla v březnu cestou omezení pohybu, ekonomiky, škol a dalších oblastí života formou nařízení, Švédsko vsadilo částečně na dobrovolnost. "Zjistili jsme, že dobrovolná opatření fungují velmi dobře. Lidé je dodržovali, a proto jsme je nikdy nemuseli zpřísňovat. Věříme, že kombinace doporučení a závazných nařízení zafungovala jako 'virtuální lockdown' tak efektivně jako v jiných zemích lockdowny nařízené zákonem," uvedl Tegnell.

Část opatření byla i ve Švédsku závazných. Od začátku března byl zákaz návštěv v domovech pro seniory a dalších sociálních zařízeních, zrušený byl až po šesti měsících. Zavedena byla distanční výuka ve středních a vysokých školách, u vysokých částečně trvá i nyní.

Hromadné akce byly v polovině března omezené na 500 lidí, na konci března až na 50, což zůstalo dosud. "Zítra (Ve čtvrtek) se vláda rozhodne, jestli se to zase nenavýší," řekl Tegnell. Povinné zůstávají také rozestupy mezi návštěvníky restaurací a kaváren. Omezení restaurací a hromadných akcí považuje Tegnell za klíčové, protože podle nich byly nejrizikovější.

Vysokou důvěru veřejnosti získala podle něj švédská agentura pro veřejné zdraví také tím, že denně informovala veřejnost na tiskových konferencích, v úterý měla už stou. Teď jsou dvakrát týdně. Stejně se ale podle Tegnella Švédsko nevyhnulo různým falešným zprávám.

Mezi doporučeními pro veřejnost bylo a stále je potkávat se s co nejméně lidmi, zejména lidé nad 70 let se měli co možná nejvíce izolovat. Apeluje se také na to, aby lidé s příznaky zůstávali doma a nechodili ani do práce ještě tři dny po jejich odeznění, což je i finančně kompenzováno. Podobně má stát i kompenzace pro lidi v rizikových skupinách, aby nemuseli chodit do práce. Doporučená je práce z domova a vyhýbat se hromadné dopravě.

Podle Tegnella to, že jsou doporučení stále stejná a nebyla zásadně rozvolněna ani přes léto, vedlo k tomu, že je současná situace v zemi poměrně klidná. Nové případy sice i na severu přibývají, zejména mezi mladými dospělými, v posledním zářijovém týdnu jich ale bylo pětkrát méně než v ČR. "Dobrá zpráva je, že nejsou žádné nové případy, které by potřebovaly péči v nemocnici na jednotce intenzivní péči. Tlak na nemocniční systém je velmi malý," řekl Tegnell.

Lidí ve vážném stavu je podle něj v celé zemi v nemocnicích asi deset či 15, v ČR bylo takových pacientů v pondělí 326. Naopak vyšší má severská země počet zemřelých, je jich více než 5800, protože v prvních měsících nákaza pronikla do mnoha domovů pro seniory. V Česku zemřelo dosud 794 nakažených. Metodika vykazování zemřelých se ale může lišit.

Na začátku epidemie ani ve Švédsku nebyly podle Tegnella testovací kapacity dostatečné a chyběly i ochranné pomůcky. "Na začátku jsme měli téměř 20 procent testovaných pozitivních. Byli jsme i na téměř jednom procentu, teď máme něco přes dvě procenta," uvedl. V ČR podíl pozitivních testů v září výrazně stoupal, sedmidenní průměr 2. října překročil 16 procent.

V posledním zářijovém týdnu mělo Švédsko asi 129.000 testů PCR týdně a 32.300 testů antigenových. ČR ve stejném týdnu měla 134.000 testů a antigenové, které jsou rychlejší, levnější, ale méně přesné zavést plánuje. Švédové se zaměřují i na trasování, snaží se nejen dohledávat kontakty, ale i ohniska nákazy.

Tegnell odmítl tvrzení, že se Švédsko někdy snažilo jít cestou vytvoření kolektivní imunity, jak přístup země některá zahraniční média prezentovala. Podle něj vzniká až někde kolem 60 procent lidí s protilátkami, což je možné dosáhnout jen očkováním, což věděli i na začátku epidemie. "Pravděpodobně jsme ale dosáhli míry imunity, která šíření viru částečně snižuje," řekl Tegnell. Procentuálně si ji ale netroufá odhadovat, liší se i regionálně.

Při dodržování všech nařízení a doporučení, zejména omezení sociálních kontaktů a hygiena, podle něj nejsou ve Švédsku nyní nutné roušky. "Když jdete ve Stockholmu po ulici, tak potkáte velmi málo lidí v rouškách. Dokonce i ve veřejné dopravě," dodal. Odborníci si je podle něj nechávají jako možnost pro případ, že by se někde situace lokálně zhoršila. Pak by je mohli zavést.

Související

Anders Tegnell (autor: Frankie Fouganthin)

Ve Švédsku roste počet infekcí covid-19, Stockholm možná zpřísní opatření

Ve Švédsku, které v posledních týdnech hlásilo nízký počet nových nákaz koronavirem, se začíná situace opět zhoršovat. V metropoli Stockholmu by proto mohla být zavedena přísnější opatření, uvedl podle švédského rozhlasu epidemiolog a jeden z architektů dosavadní benevolentní strategie země v boji proti nemoci covid-19 Anders Tegnell.

Více souvisejících

Anders Tegnell (epidemiolog) Švédsko Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 6 hodinami

Aktualizováno včera

včera

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Experti nad Trumpovým zájmem o Grónsko kroutí hlavou. Čína a Rusko musí mít obrovskou radost, varuje EU

Evropa se podle analýzy CNN konečně probouzí do reality Trumpovy hrozby ohledně Grónska. Jen málokdy se stává, že by starý kontinent mluvil tak jednotným hlasem a reagoval s takovou naléhavostí. Sobotní oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o uvalení sankcí na evropské země, které odmítají americké nároky na dánské území, však bylo právě takovým momentem.

včera

Jan Darmovzal

Letadlo s vězněným Čechem je na cestě domů. V Praze přistane dnes večer

Český občan Jan Darmovzal, který byl od září 2024 držen ve venezuelském vězení, je po měsících nejistoty na cestě domů. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé sobě) v pořadu Otázky Václava Moravce potvrdil, že vládní speciál s propuštěným Čechem by měl v Praze přistát během nedělního večera. Spolu s ním se na palubě nacházejí další tři nebo čtyři cizinci, které režim Nicoláse Madura rovněž zadržoval bez věrohodných důkazů. Podle informací serveru EuroZprávy.cz by měl speciál přistát kolem desáté hodiny večerní.

včera

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Ukrajinci si do konce války nezatopí? Ruský plán, jak donutit Kyjev ke kapitulaci, znepokojuje experty

Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) vydala varování, podle kterého Moskva plánuje útoky na klíčové rozvodny napojené na tři funkční jaderné elektrárny na západě a jihu země. Cílem této strategie je úplné odpojení jaderných zdrojů od sítě, což by pro miliony Ukrajinců znamenalo absolutní ztrátu dodávek tepla a elektřiny uprostřed mrazivé zimy. Podle rozvědky chce Rusko tímto drastickým krokem donutit Kyjev k nepřijatelné kapitulaci.

včera

Petr Pavel

Ať si nejprve ověří informace, vzkázal Pavel Macinkovi. Vysvětlil, jak to je s letouny pro Ukrajinu

Prezident Petr Pavel zareagoval na slova ministra zahraničí Petra Macinky, který se dnes v České televizi vymezil vůči jeho tvrzením o dodávce letounů Ukrajině. Prezident v neděli před svým odletem do Říma vysvětloval pozadí jednání o těchto letounech, o která má Kyjev zájem už minimálně půl roku. Podle hlavy státu jeho slova navazovala na dřívější debaty o bitevnících coby daru, nyní se ale hovořilo o možnosti odkoupení.

včera

Donald Trump

Zasadí Trump globální ekonomice drtivou ránu? Francie požaduje odvetu, USA se kvůli Grónsku bojí izolace

Evropské mocnosti čelí bezprecedentní diplomatické krizi poté, co americký prezident Donald Trump pohrozil uvalením drastických cel a ekonomickým tlakem na osm evropských zemí. Důvodem je jeho trvající snaha získat pod americkou kontrolu Grónsko. Velká Británie spolu s Francií, Norskem, Švédskem, Finskem, Nizozemskem a Dánskem vydala společné prohlášení, ve kterém varuje, že tento postup riskuje „nebezpečnou sestupnou spirálu“ a zásadním způsobem podkopává transatlantické vztahy.

včera

Martin Červíček

Vedení ODS je kompletní. Post místopředsedy obhájil Vondra, mezi nově zvolenými je i Červíček

Vedení Občanské demokratické strany je po víkendovém kongresu v Praze kompletní. V nedělní volbě delegáti rozhodli o čtyřech řadových místopředsedech, kterými se stali poslanec Karel Haas, exministr Pavel Drobil, senátor Martin Červíček a europoslanec Alexandr Vondra. Nejsilnější podporu získal Karel Haas s 383 hlasy, zatímco Alexandr Vondra jako jediný obhájil svůj dosavadní post v nejužším vedení.

včera

Prezident Trump

Trump zpoplatní členství v mírové radě pro Gazu. Od států za ni bude chtít neuvěřitelnou částku

Prezident Donald Trump plánuje zpoplatnit členství ve své nově vznikající „Radě pro mír“, která má dohlížet na situaci v Gaze. Podle informací médií Bloomberg a The Atlantic bude od států, které se chtějí do tohoto orgánu zapojit, vyžadovat příspěvek ve výši jedné miliardy dolarů. Tato částka by měla zemím zajistit trvalé místo v radě bez nutnosti periodického obnovování mandátu.

včera

Petr Macinka přichází na zasedání nové vlády

Jako slon v porcelánu, zkritizoval Macinka Pavla. Není přitom jasné, jestli Ukrajině vůbec něco slíbil

Ministr zahraničí Petr Macinka se ostře opřel do prezidenta Petra Pavla za jeho nedávné kroky během návštěvy Ukrajiny. Prezident tam údajně přislíbil možnost dodání lehkých bojových letounů, prostředků včasného varování a generátorů, což však podle šéfa diplomacie nebylo předem projednáno s vládou. Macinka v České televizi prohlásil, že se hlava státu zachovala jako „slon v porcelánu“, a překročila tak své pravomoci.

včera

ČEZ

Vláda zahájí zestátnění ČEZ. Proces má trvat dva roky, tvrdí Havlíček

Vláda potvrzuje svůj záměr získat plnou kontrolu nad energetickou společností ČEZ. První vicepremiér Karel Havlíček v České televizi uvedl, že stát stále počítá s výkupem akcií od menšinových vlastníků. Celý tento náročný proces by měl podle jeho odhadů trvat přibližně osmnáct měsíců až dva roky.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump vyzval Íránce ke svržení režimu a ukončení vlády Chameneího

Americký prezident Donald Trump v nejnovějším rozhovoru pro server Politico otevřeně vyzval ke svržení íránského režimu a ukončení sedmatřicetileté vlády ajatolláha Alího Chameneího. Podle Trumpa nastal čas, aby si Írán hledal nové vedení, které zemi vyvede z izolace a bídy. Prezidentova slova přicházejí v době, kdy v Íránu po vlně brutálního potlačování protestů začíná opadat největší napětí.

včera

Ájatolláh Sajjid Alí Chameneí

Chameneí označil Trumpa za zločince. Přiznal, že při protestech umírají tisíce lidí

Íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí poprvé oficiálně přiznal, že nedávné masové nepokoje v zemi si vyžádaly tisíce lidských životů. Během svého  projevu uvedl, že mnozí lidé zemřeli „nehumánním a barbarským způsobem“. Zodpovědnost za vysoký počet obětí však odmítl připsat domácím bezpečnostním složkám a místo toho obvinil Spojené státy.

včera

Ilustrační foto

Lavina v Alpách smetla skupinu Čechů. Tři na místě zemřeli

Rakouské Alpy se potýkají s tragickou bilancí, kterou si vyžádaly tři ničivé laviny během jediného dne. Celkem osm lidí přišlo o život poté, co se v různých částech země uvolnily masy sněhu. Horská služba i policie potvrzují, že podmínky v horách jsou v současné době extrémně nebezpečné.

včera

17. ledna 2026 21:59

Prezident Trump

Trump chce rozhodnout o tom, zda může Netflix koupit Warner Bros

Americký prezident Donald Trump investoval nejméně milion dolarů do nákupu dluhopisů společností Netflix a Warner Bros Discovery (WBD). Vyplývá to z finanční zprávy, kterou Bílý dům zveřejnil tento pátek. Na celé transakci je nejvíce kontroverzní její načasování; k nákupům totiž došlo jen několik dní poté, co Trump veřejně prohlásil, že hodlá osobně zasahovat do schvalovacího procesu plánovaného spojení těchto dvou mediálních gigantů.

17. ledna 2026 21:14

Jana Černochová

Nové vedení nestačí, říká pro EZ po prvním dni sjezdu Černochová. Členům poslala rázný vzkaz

Exministryně obrany Jana Černochová neskrývá spokojenost s výsledky pražského kongresu ODS, který do čela strany vynesl Martina Kupku. Podle ní je nové složení vedení správným krokem, ale pro EuroZprávy.cz zároveň upozorňuje, že samotná změna ve špičkách strany k úspěchu stačit nebude. Černochová zdůraznila, že odpovědnost za restart občanských demokratů nesou všichni členové, kteří nyní musí společně pracovat na zásadní proměně politického stylu.

17. ledna 2026 19:58

17. ledna 2026 18:41

Martin Kupka

Koalice SPOLU jde k ledu. Kupka ji dál rozvíjet nehodlá

Jedním z nejzásadnějších prohlášení nového předsedy ODS byl postoj k budoucí spolupráci s koaličními partnery. Nový šéf strany Martin Kupka jasně deklaroval, že v rozvíjení projektu SPOLU již nehodlá pokračovat a chce se soustředit na samostatnou cestu občanských demokratů. 

Aktualizováno 17. ledna 2026 18:14

OBRAZEM: Zvrat na sjezdu ODS: Červíček se vzdal kandidatury, prvním místopředsedou je Portlík

Jednání o novém vedení ODS na pražském kongresu přineslo zvrat, o kterém se na sjezdu v zákulisí podle informací serveru EuroZprávy.cz spekulovalo celý den. O post statutárního místopředsedy se měla původně utkat dvojice silných kandidátů – senátor Martin Červíček a starosta Prahy 9 Tomáš Portlík. Červíček se však na závěr svého nominačního projevu rozhodl z boje odstoupit a vyzval delegáty, aby podpořili jeho soupeře Portlíka.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy