Doporučení dodržuje 80 procent obyvatel, říká švédský epidemiolog Tegnell

Doporučení k omezení šíření nákazy novým typem koronaviru dobrovolně dodržovalo 80 procent Švédů. Byla ale i závazná nařízení, například jako zákaz akcí nad 50 osob nebo rozestupy v restauracích, která v zemi platí dosud. Na dnešní online konferenci k poučením z pandemie covidu-19, kterou pořádala 3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy, to řekl hlavní švédský epidemiolog Andres Tegnell.

Česká republika a Švédsko mají shodně kolem deseti milionů obyvatel a obě země nedávno překročily hranici 90.000 pozitivně testovaných.

Zatímco v ČR vláda šla v březnu cestou omezení pohybu, ekonomiky, škol a dalších oblastí života formou nařízení, Švédsko vsadilo částečně na dobrovolnost. "Zjistili jsme, že dobrovolná opatření fungují velmi dobře. Lidé je dodržovali, a proto jsme je nikdy nemuseli zpřísňovat. Věříme, že kombinace doporučení a závazných nařízení zafungovala jako 'virtuální lockdown' tak efektivně jako v jiných zemích lockdowny nařízené zákonem," uvedl Tegnell.

Část opatření byla i ve Švédsku závazných. Od začátku března byl zákaz návštěv v domovech pro seniory a dalších sociálních zařízeních, zrušený byl až po šesti měsících. Zavedena byla distanční výuka ve středních a vysokých školách, u vysokých částečně trvá i nyní.

Hromadné akce byly v polovině března omezené na 500 lidí, na konci března až na 50, což zůstalo dosud. "Zítra (Ve čtvrtek) se vláda rozhodne, jestli se to zase nenavýší," řekl Tegnell. Povinné zůstávají také rozestupy mezi návštěvníky restaurací a kaváren. Omezení restaurací a hromadných akcí považuje Tegnell za klíčové, protože podle nich byly nejrizikovější.

Vysokou důvěru veřejnosti získala podle něj švédská agentura pro veřejné zdraví také tím, že denně informovala veřejnost na tiskových konferencích, v úterý měla už stou. Teď jsou dvakrát týdně. Stejně se ale podle Tegnella Švédsko nevyhnulo různým falešným zprávám.

Mezi doporučeními pro veřejnost bylo a stále je potkávat se s co nejméně lidmi, zejména lidé nad 70 let se měli co možná nejvíce izolovat. Apeluje se také na to, aby lidé s příznaky zůstávali doma a nechodili ani do práce ještě tři dny po jejich odeznění, což je i finančně kompenzováno. Podobně má stát i kompenzace pro lidi v rizikových skupinách, aby nemuseli chodit do práce. Doporučená je práce z domova a vyhýbat se hromadné dopravě.

Podle Tegnella to, že jsou doporučení stále stejná a nebyla zásadně rozvolněna ani přes léto, vedlo k tomu, že je současná situace v zemi poměrně klidná. Nové případy sice i na severu přibývají, zejména mezi mladými dospělými, v posledním zářijovém týdnu jich ale bylo pětkrát méně než v ČR. "Dobrá zpráva je, že nejsou žádné nové případy, které by potřebovaly péči v nemocnici na jednotce intenzivní péči. Tlak na nemocniční systém je velmi malý," řekl Tegnell.

Lidí ve vážném stavu je podle něj v celé zemi v nemocnicích asi deset či 15, v ČR bylo takových pacientů v pondělí 326. Naopak vyšší má severská země počet zemřelých, je jich více než 5800, protože v prvních měsících nákaza pronikla do mnoha domovů pro seniory. V Česku zemřelo dosud 794 nakažených. Metodika vykazování zemřelých se ale může lišit.

Na začátku epidemie ani ve Švédsku nebyly podle Tegnella testovací kapacity dostatečné a chyběly i ochranné pomůcky. "Na začátku jsme měli téměř 20 procent testovaných pozitivních. Byli jsme i na téměř jednom procentu, teď máme něco přes dvě procenta," uvedl. V ČR podíl pozitivních testů v září výrazně stoupal, sedmidenní průměr 2. října překročil 16 procent.

V posledním zářijovém týdnu mělo Švédsko asi 129.000 testů PCR týdně a 32.300 testů antigenových. ČR ve stejném týdnu měla 134.000 testů a antigenové, které jsou rychlejší, levnější, ale méně přesné zavést plánuje. Švédové se zaměřují i na trasování, snaží se nejen dohledávat kontakty, ale i ohniska nákazy.

Tegnell odmítl tvrzení, že se Švédsko někdy snažilo jít cestou vytvoření kolektivní imunity, jak přístup země některá zahraniční média prezentovala. Podle něj vzniká až někde kolem 60 procent lidí s protilátkami, což je možné dosáhnout jen očkováním, což věděli i na začátku epidemie. "Pravděpodobně jsme ale dosáhli míry imunity, která šíření viru částečně snižuje," řekl Tegnell. Procentuálně si ji ale netroufá odhadovat, liší se i regionálně.

Při dodržování všech nařízení a doporučení, zejména omezení sociálních kontaktů a hygiena, podle něj nejsou ve Švédsku nyní nutné roušky. "Když jdete ve Stockholmu po ulici, tak potkáte velmi málo lidí v rouškách. Dokonce i ve veřejné dopravě," dodal. Odborníci si je podle něj nechávají jako možnost pro případ, že by se někde situace lokálně zhoršila. Pak by je mohli zavést.

Související

Anders Tegnell (autor: Frankie Fouganthin)

Ve Švédsku roste počet infekcí covid-19, Stockholm možná zpřísní opatření

Ve Švédsku, které v posledních týdnech hlásilo nízký počet nových nákaz koronavirem, se začíná situace opět zhoršovat. V metropoli Stockholmu by proto mohla být zavedena přísnější opatření, uvedl podle švédského rozhlasu epidemiolog a jeden z architektů dosavadní benevolentní strategie země v boji proti nemoci covid-19 Anders Tegnell.

Více souvisejících

Anders Tegnell (epidemiolog) Švédsko Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 15 minutami

Počasí

Počasí o víkendu rozdělí Českou republiku napůl

Víkendové počasí přinese do Česka výrazné rozdíly mezi východem a západem území, přičemž sobota bude pocitově mnohem teplejší než neděle. Během sobotního dne očekávají meteorologové převážně oblačno až zataženo. Morava a Slezsko si však zpočátku užijí polojasnou až jasnou oblohu, než se i zde začne během odpoledne projevovat přibývání oblačnosti.

včera

Carina Edlingerová

Hrdinky z paralympiády. Edlingerová se postarala o první zlato pro Česko po 24 letech, Bubeníčková po dvou stříbrech bere i bronz

Česká paralympijská výprava zažívá jednu z nejúspěšnějších paralympiád, o což se v těchto dnech postarala především dvojice reprezentantek Carina Edlingerová a Simona Bubeníčková. Prvně jmenovaná paralympionička ke svému stříbru ze sprintu přidala biatlonistka v pátek první zlatou paralympijskou medaili po dlouhých 24 letech pro českou výpravu. Stalo se tak v parabiatlonové stíhačce, kde se neztratila ani druhá česká biatlonistka Bubeníčková. Ta nakonec v tomto závodě získala bronz a navázala tak na svá dvě stříbra, která na této paralympiádě, jež obdržela za své výkony v biatlonovém individuálním závodě a v běžeckém desetikilometrovém závodě.

včera

Čína

Příprava invaze na Tchaj-Wan? Podivné formace čínských rybářských člunů nedokáží vysvětlit ani experti

Východočínské moře se v posledních měsících stalo dějištěm neobvyklých manévrů, které vyvolávají vážné obavy bezpečnostních expertů po celém světě. Tisíce čínských rybářských člunů se zde shromažďují v přesných geometrických útvarech, což podle analytiků není náhodný jev ani důsledek bohatého úlovku. Tato koordinovaná aktivita je interpretována jako nácvik Pekingu na potenciální regionální konflikt, zejména v souvislosti s dlouhodobým napětím kolem Tchaj-wanu.

včera

Americké námořnictvo (U.S. Navy SEALs)

USA pošlou na Blízký východ 2500 mariňáků námořní pěchoty

Spojené státy se rozhodly k výraznému posílení své vojenské přítomnosti na Blízkém východě. Ministr obrany Pete Hegseth v pátek večer schválil vyslání expediční jednotky námořní pěchoty čítající přibližně 2 500 mariňáků. Toto rozhodnutí přichází v reakci na stupňující se íránské útoky na civilní plavidla v oblasti strategického Hormuzského průlivu.

včera

Alexandr Lukašenko

O nic se nepokoušejte, koupili jsme od Ruska Orešniky, vzkázal Západu Lukašenko

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko v pátek oficiálně potvrdil, že jeho země zakoupila od Ruska nejmodernější raketové komplexy Orešnik. Tento krok představuje významný posun v obranné strategii Minsku a dále upevňuje vojenské spojenectví mezi oběma státy. Lukašenko zdůraznil, že nákup tohoto vysoce vyspělého systému byl umožněn především díky osobnímu přispění ruského prezidenta Vladimira Putina.

včera

Indie, ilustrační foto

Válku proti Íránu vedou nejbohatší státy. Největší cenu za ni ale platí nejchudší země

Válečný konflikt na Blízkém východě, vedený nejbohatšími zeměmi světa, začíná drtivě dopadat na ty, kteří si to mohou nejméně dovolit. Zatímco Spojené státy podle odhadů vynakládají na vojenské operace přibližně 890 milionů dolarů denně, miliony lidí v Asii čelí drastickému nedostatku paliv a energií. V bangladéšské metropoli Dháce se tvoří nekonečné fronty u čerpacích stanic a vláda byla nucena zavést limity na nákup benzinu, což přímo ohrožuje živobytí řidičů a kurýrů.

včera

Předseda vlády Andrej Babiš

„Atomová bomba tržního hospodářství.“ Vláda řeší, co s rostoucími cenami paliv

Vláda Andreje Babiše aktuálně řeší, jakým způsobem čelit prudkému nárůstu cen pohonných hmot, který vyvolal válečný konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Kabinet se v tuto chvíli drží strategie „nešíření paniky“ a primárně se zaměřuje na monitoring marží u čerpacích stanic. Podle premiéra je cílem porovnat současné zisky prodejců s obdobím před začátkem bojů a zjistit, zda nedochází k jejich nepřiměřenému navyšování.

včera

Francouzské námořnictvo

Francouzský jaderný deštník u expertů narazil. Sloužit má jako pojistka, pokud selže jednotné evropské odstrašení

V březnu 2026 stanul francouzský prezident Emmanuel Macron na pobřeží Bretaně před jadernou ponorkou, aby pronesl projev, který se zapíše do dějin jako konec jedné éry strategické nejednoznačnosti. Macron oznámil, že Francie hodlá přetvořit svůj jaderný arzenál v ústřední pilíř evropské bezpečnosti. Toto rozhodnutí reaguje na posun americké pozornosti směrem k Asii a na masivní rozšiřování jaderných kapacit Ruska a Číny.

včera

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron chce nad Evropou vybudovat jaderný deštník. S Českem se nepočítá

Francouzský prezident Emmanuel Macron ohlásil zásadní obrat v jaderné politice země. V ostře sledovaném projevu na námořní základně Île Longue u Brestu oznámil, že Francie navýší svůj jaderný arzenál a rozšíří svou odstrašující strategii tak, aby kryla i další evropské spojence. Tento krok je přímou reakcí na rostoucí nestabilitu ve světě a hrozby plynoucí především z agresivní politiky Ruska.

včera

U.S. Air Force F-22 Raptor

Počet obětí války v Íránu roste. USA ztratily tankovací letoun, zemřeli čtyři vojáci

Americká armáda potvrdila tragickou smrt čtyř svých příslušníků po havárii tankovacího letounu KC-135 Stratotanker, k níž došlo v západním Iráku. Podle oficiálního prohlášení amerického centrálního velitelství CENTCOM nebyl incident způsoben nepřátelskou ani spojeneckou palbou. Na palubě stroje se v době neštěstí nacházelo celkem šest osob, přičemž po zbývajících dvou členech posádky záchranné týmy stále pátrají.

včera

Ilustrační foto

Na nové ceny si zvykejme, pohonné hmoty jen tak nezlevní, varují analytici

Ačkoliv se administrativa prezidenta Donalda Trumpa snaží veřejnost uklidnit sliby o brzkém konci války s Íránem, odborníci varují, že energetický trh se z tohoto šoku jen tak nevzpamatuje. Zatímco Bílý dům označuje současné skokové zdražování paliv za dočasnou záležitost, která potrvá spíše týdny než měsíce, analytici podle webu Politico identifikovali pět klíčových důvodů, proč zůstanou ceny benzínu vysoké po velmi dlouhou dobu.

včera

Prezident Trump

Trump vyzval posádky tankerů, aby projevily odvahu a proplouvaly průlivem i přes íránské útoky

Evropská unie hodlá přehodnotit bezpečnost svých dodávek ropy a plynu, pokud by blokáda Hormuzského průlivu trvala delší dobu. Vyplynulo to z jednání koordinačních skupin pro ropu a plyn, která proběhla ve čtvrtek. Ačkoliv unijní představitelé zatím nevidí bezprostřední ohrožení dodávek, omezování námořní dopravy v tomto klíčovém uzlu vyvolává značnou nejistotu na světových trzích. Mezi tím americký prezident Donald Trump vyzval posádky tankerů, aby projevily odvahu a průlivem proplouvaly i přes pokračující íránské útoky.

včera

Hormuzský průliv

CNN: Pentagon Írán podcenil. Nevěřil, že zablokuje Hormuzský průliv

Podle informací CNN z několika zdrojů obeznámených se situací Pentagon a Rada pro národní bezpečnost při plánování současné operace výrazně podcenily ochotu Íránu uzavřít Hormuzský průliv. Tým Donalda Trumpa pro národní bezpečnost nedokázal plně zhodnit potenciální následky scénáře, který někteří úředníci nyní označují za nejhorší možnou variantu, jíž administrativa čelí.

včera

12. března 2026 21:58

12. března 2026 21:04

Stanislav Křeček

Ombudsman se zastal ženy, které na výdaje zbývalo 2500 korun měsíčně

Česko rozčaroval případ, o kterém informovala kancelář veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí. Mladá matka musela po přechodu na superdávku a zaplacení nájmu sama měsíčně hospodařit s pouhými 2500 korunami. Zažádala si sice o mimořádnou dávku, ale byla odmítnuta. Úřad práce uznal chybu až po zásahu ombudsmana. 

12. března 2026 20:13

12. března 2026 19:22

12. března 2026 18:46

12. března 2026 18:11

Žádné výmluvy a výjimky. Trumpova Amerika reaguje na české obranné výdaje

Česko by jako členská země i za vlády Andreje Babiše (ANO) mělo plnit spojenecké závazky v rámci Severoatlantické aliance. Tlak v tomto ohledu vyvíjejí zejména Američané, kteří již reagovali na to, jak vypadá schválený státní rozpočet na rok 2026. Poslanci jej odsouhlasili ve středu.  

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy