I po čtyřech měsících od začátku války vyslání svých jednotek Lukašenko nadále odkládá

Zdá se, že toto rozhodnutí není pro Lukašenka jednoduché. Věrnost ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi a opora v ruských penězích jsou pro Lukašenka hlavními faktory jeho setrvání v čele země. Běloruský vůdce dál podporuje propagandu a hledá motiv, který by Bělorusko pro účast ve válce mělo. Kromě toho země pokračuje v masivních vojenských cvičeních, která udržují v pohotovosti ukrajinské jednotky blízko severní hranice a daleko od aktivních bojů na východě země.

Bělorusové přesto myšlenku vyslání běloruských vojáků na Ukrajinu nepodporují. Takové rozhodnutí by Lukašenka mohlo stát podporu armády nebo vést k další vlně občanských nepokojů. Vojenští analytici a pozorovatelé se shodují, že Bělorusko vyhrožuje Ukrajině a snaží se své sousedy udržet v nejvyšší pohotovosti. Minsk má ale pouze poněkud omezené možnosti.

Běloruská armáda má v současnosti 50.000 vojáků a důstojníků, dalších 15.000 lidí je vedených jako vojenský personál. Vojenská rezerva pro případ mobilizace čítá 290.000 lidí, uvádí loňská ročenka londýnského Mezinárodního institutu strategických studií (IISS) The Military Balance 2021.

Počet vojáků této východoevropské země s 9,5 milionu obyvatel je tak nad očekávání vysoký. Pro srovnání, sousední Polsko, které má čtyřikrát víc obyvatel a nejméně 20krát větší rozpočet, má 125.000 vojáků.

Největší strukturou běloruské armády jsou pozemní síly, pouze zlomek z nich je ale okamžitě schopný nastoupit. Podle zprávy ruského Centra pro analýzu strategií a technologií (CAST) slouží v dobách míru u pozemních sil jen 10.000 až 15.000 vojáků. Ostatní je potřeba povolat. Běloruský vojenský expert Jahor Lebjadok předpokládá, že bez mobilizace by země mohla okamžitě vyslat do boje okolo 6000 vojáků.

Podle zpráv z roku 2020 by Bělorusko mohlo mít 1200 tanků, z toho 800 z nich v záloze. Jejich počet je pravděpodobně nadsazený. Většina z nich jsou jsou sovětské T-72 a není jisté, nakolik jsou připraveny k boji. Z doby, kdy bylo Bělorusko součástí Sovětského svazu, pochází i většina běloruského dělostřelectva.

Běloruské letectvo v současnosti disponuje několika desítkami sovětských stíhaček MiG-29 a bojovými letouny Su-25. Jedinými novými letouny jsou čtyři stíhačky Su-30 a 12 cvičných bojových letounů Jak-130.

Běloruská protivzdušná obrana sestává primárně z ruských S-300 navržených v 80. letech minulého století, které se ukázaly jako neúspěšné proti raketometům HIMARS americké výroby. Putin se na konci června zavázal Bělorusku v nadcházejících měsících poskytnout raketové systémy Iskander-M, které mohou nést jaderné hlavice.

Jedinou složkou běloruských ozbrojených sil s řádnými bojovými zkušenostmi jsou síly zvláštních operací, které zahrnují tři brigády elitní pěchoty s celkovým počet 300 až 600 vojáků. Tyto síly se osvědčily jako ty nejúčinnější a běloruskému režimu nejloajálnější. Dvě ze tří brigád se podílely na brutálním potlačení protestů v roce 2020, které rozpoutaly prezidentské volby, považované mezinárodním společenstvím za zfalšované.

"Boje na válčišti představují pro běloruskou armádu problém. Optimální by bylo běloruské vojáky použít pro průzkumné a sabotážní operace proti konkrétním cílům a konvojům ukrajinských vojáků," říká Lebjadok.

Začátkem června ukrajinský vojenský expert Oleh Ždanov uvedl, že pravděpodobnost vstupu Běloruska do války je 50 na 50. "Mnoho faktorů hovoří pro přípravu. Otázka, zda jde o podívanou pro Putina, nebo o skutečnou přípravu na útok, zůstává otevřená," uvedl odborník.

Americký Institut pro výzkum války (ISW) se domnívá, že cvičení mají Ukrajinu zastrašit, ale zároveň je nepravděpodobné, že se Bělorusko do konfliktu zapojí. "Alexandr Lukašenko si patrně nemůže na domácí půdě dovolit důsledky zapojení svých omezených vojenských prostředků do nákladné zahraniční války," uvádí ISW.

I přes snahy běloruské propagandy zůstává představa zapojení běloruských vojáků do války v Bělorusku nepopulární. Průzkumy veřejného mínění londýnského think-tanku Chatham House ukazují, že nasazení jednotek na Ukrajinu podporuje jen tři až šest procent Bělorusů. Více než polovina populace se obává, že bude Bělorusko do války zataženo, uvádí průzkum Belarusian Change Tracker.

Rusko se snaží Bělorusko přinutit, aby se do konfliktu na ruské straně zapojilo. Podle analytika a historika Valera Karbaleviče se Bělorusko připojí jen tehdy, bude-li k tomu mít Lukašenko politickou vůli. Běloruský vůdce se ale podle něj snaží nátlaku Moskvy odolávat.

Lebjadok naopak tvrdí, že Lukašenko předal kontrolu nad svou armádou Rusku. "O otázce běloruské účasti ve válce rozhoduje Putin," řekl Lebjadok v rozhovoru se serverem Mediazona.