Interní dokument potvrdil, že Rusko fabuluje. Dopady sankcí budou tvrdé

Důvěrný dokument pro ruskou vládu varuje před hlubokými a vleklými dopady západních sankcí na ruskou ekonomiku. Kontrastuje tak s optimistickými veřejnými prohlášeními ruských činitelů. Informuje o tom agentura Bloomberg, která získala přístup ke kopii tohoto dokumentu. Rusko podle něj čelí prudkému poklesu produkce v klíčových odvětvích a rozsáhlému odlivu mozků.

Dokument je výsledkem několikaměsíční snahy úředníků a odborníků o zhodnocení skutečných dopadů izolace ruské ekonomiky, která je důsledkem ruské invaze na Ukrajinu. Byl vypracován pro schůzku nejvyšších ruských představitelů za zavřenými dveřmi, která se konala 30. srpna, píše Bloomberg.

Dva ze tří scénářů v dokumentu předpokládají, že hospodářský pokles v příštím roce zrychlí a ekonomika se vrátí na předválečnou úroveň nejdříve na konci desetiletí. Nejpesimističtější scénář předpokládá, že ekonomika dosáhne dna v roce 2024, kdy bude ve srovnání s loňským rokem slabší o 11,9 procenta. Všechny tři scénáře počítají s tím, že tlak způsobený sankcemi se bude stupňovat. Odklon Evropy od ruského plynu a ropy by podle dokumentu mohl narušit schopnost Moskvy zásobovat domácí trh.

Dokument rovněž upozorňuje, že Rusko nyní čelí blokádě, která ovlivňuje prakticky všechny formy dopravy. Poukazuje také na technologická a finanční omezení a odhaduje, že do roku 2025 by mohlo zemi opustit až 200.000 odborníků na informační technologie.

Ruští představitelé přitom na veřejnosti tvrdí, že dopady sankcí jsou mírnější, než se předpokládalo, a že pokles ekonomiky by letos mohl být menší než tři procenta a v příštím roce zpomalit.

Dokument vyzývá k řadě opatření na podporu ekonomiky a zmírnění dopadů sankcí. Podpora by měla zajistit, aby se ekonomika v roce 2024 vrátila na předválečnou úroveň a následně vykazovala stabilní růst. Tato opatření však zahrnují řadu kroků, které ruská vláda uplatňovala v posledním desetiletí, kdy hospodářský růst převážně stagnoval i bez sankcí.

Dokument varuje, že během jednoho či dvou let čeká Rusko pokles produkce v řadě odvětví orientovaných na export, včetně ropy, plynu, kovů, chemikálií a dřevařských produktů. Podle dokumentu je sice později možné určité oživení, ale "tyto sektory přestanou být motorem ekonomiky".

Úplné přerušení dodávek plynu do Evropy by mohlo Ruskou federaci připravit o daňové příjmy až 400 miliard rublů (přes 160 miliard Kč) ročně. Výpadek v dodávkách přitom nebude možné plně kompenzovat pomocí nových trhů, a to ani ve střednědobém období, varuje dokument. Upozorňuje také, že tento vývoj si vyžádá snížení těžby, což ohrozí plány Kremlu na zvyšování domácích dodávek plynu. Plány Evropské unie na ukončení dovozu ruské ropy by podle dokumentu mohly rovněž vést k poklesu těžby v Rusku a k problémům se zásobováním ruského trhu.

Hlavním krátkodobým rizikem v souvislosti s omezeními na straně importu je podle dokumentu pozastavování domácí výroby kvůli nedostatku dovážených surovin a součástek. V dlouhodobějším horizontu by pak neschopnost opravovat dovezená zařízení mohla vést k trvalému omezení hospodářského růstu. "Pro některý klíčový dovoz prostě neexistují žádní alternativní dodavatelé," píše se v dokumentu.

Omezený přístup k západním technologiím by podle dokumentu mohl uvrhnout Rusko o jednu až dvě generace za současné standardy, protože země se bude muset spoléhat na méně vyspělé alternativy z Číny a jihovýchodní Asie. Dokument rovněž varuje, že sankce si vyžádají revizi řady cílů, které ruský prezident Vladimir Putin vyhlásil před válkou, včetně plánů na podporu růstu populace a zvýšení průměrné délky života.

Související

Více souvisejících

Rusko

Aktuálně se děje

před 18 minutami

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj je připraven setkat se s Putinem na jednání o ukončení války

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro stanici CNN Türk prohlásil, že je připraven setkat se s ruským vůdcem Vladimirem Putinem v Turecku, aby s ním jednal o příměří a ukončení války. Vyjádřil naději, že by uspořádání těchto přímých rozhovorů mohl pomoci zprostředkovat turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan. Přímá jednání na prezidentské úrovni označil za nezbytný krok poté, co dosavadní kontakty mezi oběma stranami nedokázaly konflikt ukončit.

před 1 hodinou

Orlí hnízdo

Hitlerovo Orlí hnízdo vyhořelo. Co s ním bude dál?

Historické horské útočiště nacistického diktátora Adolfa Hitlera známé jako Orlí hnízdo bylo koncem října zničeno při žhářském útoku. Tato monumentální stavba v bavorských Alpách, která sloužila jako symbol moci a turistická atrakce, podlehla rozsáhlému požáru navzdory nasazení dvou stovek hasičů. 

před 1 hodinou

Volby v USA, ilustrační foto

USA se chystají na klíčové volby. Republikánům hrozí kvůli Trumpovi ztráta Kongresu

Američtí voliči zamíří v úterý k volebním urnám v rámci doplňkových kongresových voleb, které rozhodnou o tom, jak se bude vyvíjet zbytek prezidentského mandátu Donalda Trumpa. V sázce je kontrola obou komor Kongresu, tedy Sněmovny reprezentantů i Senátu, které v současnosti drží Republikánská strana. Výsledek těchto voleb může zásadním způsobem ovlivnit úspěch či neúspěch zbylých dvou let Trumpova pobytu v Bílém domě.

před 2 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Volby v Izraeli sečteny. Netanjahu nevyhrál, úplnou porážku ale neutrpěl

Izraelské parlamentní volby skončily patovou situací, když po sečtení všech hlasů nevzešel z voleb jasný vítěz. Ústřední volební komise potvrdila, že žádný z hlavních politických bloků nedosáhl na potřebnou většinu šedesáti jedné sedačky ve sto dvacetičlenném Knesetu. Tato patová situace tak vystavuje zemi týdnům složitých koaličních jednání nebo dokonce hrozbě nových voleb. Současný premiér Benjamin Netanjahu tak podle CNN sice nezvítězil, ale zároveň ani neprohrál.

před 4 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Modžtaba Chámeneí

Írán hrozí odvetou, pokud Američané a Izraelci znovu zaútočí

Íránský nejvyšší duchovní vůdce Modžtaba Chámeneí varoval Spojené státy americké a Izrael před ráznou odvetou v případě dalších útoků na cíle v Íránu. Washington je podle mediálních informací zvažuje po amerických kongresových volbách v příštím týdnu. 

včera

Donald Tusk

Tusk neustupuje, chce obnovit vládu práva. Nawrocki shání spojence

Vyhrocená politická atmosféra v sousedním Polsku se zatím neuklidňuje. Premiér Donald Tusk trvá na tom, že události kolem ústavního soudu mají vést k obnovení vlády práva. Prezident Karol Nawrocki mezitím hledá další spojence, kteří jsou připraveni odporovat Tuskovi. 

včera

včera

včera

včera

včera

Zima, ilustrační fotografie.

Silničáři se připravují na zimu. Spoléhat budou i na jednu novinku

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) má na zimu připravených 55 000 tun soli, 1,2 milionu litrů solanky a 220 sypačů. Na dálnicích D1, D5 a D11 nasadí v pilotním projektu 12 chytrých sypačů známých ze Skandinávie. Palubní počítač těchto aut přijímá data z meteostanic, zpřesní a zautomatizuje tak to, kolik a kde posypu použít. O sjízdnost se bude starat 800 zaměstnanců ŘSD. 

včera

Papež Lev XIV. se zapsal do dějin. Stačilo odevzdat hlas ve volbách

Papež Lev XIV. se stal prvním papežem, který odevzdal hlas v amerických volbách, konkrétně v kongresových volbách uprostřed prezidentského mandátu. Potvrdil to Vatikán, informovala americká zpravodajská stanice CBS News. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy