Krvežíznivý zločinec a duševně nemocný? Ruská televize odvysílá seriál o Leninovi bez mýtů

Kvůli natočení 18 dílů se tucet badatelů vedených bývalým náčelníkem archivů tajné služby generálem Vasilijem Christoforovem ponořilo na čtyři roky do dokumentů tajné služby.

"Legenda o hodném Leninovi proti zlému Stalinovi není pravdivá. Byl to Lenin, kdo rozpoutal rudý teror," řekl Lipin vpředvečer 102. výročí bolševické revoluce.

Dokumentarista zveřejnil dopis ze srpna 1918, ve kterém Lenin volá po smrti dvou milionů rolníků považovaných za boháče, za kulaky, kteří skutečně okusí násilné represe. O měsíc později začal s budováním koncentračních táborů, aby "izoloval" nepřátelské třídy.

Další dokumenty podle autorů seriálu ukazují, že Lenin trpěl duševními poruchami a že jeho matka v dubnu 1898 psala policii o "znepokojivém psychickém stavu" uvězněného mladého revolucionáře, přičemž zmínila "duševní nemoc postihující rodinu".

Během 70 let v Sovětském svazu vyrostl kolem Lenina kult osobnosti. Písně, básně, portréty, citáty a hesla týkající se Lenina byly v sovětském veřejném prostoru všudypřítomné. A to do té míry, že se vyprávěl vtip o spuštění výroby postelí pro tři, protože "Lenin je s námi".

Komunistická propaganda vytvořila obraz altruistického a humanistického askety, kontrastující s tyranem Stalinem. Ačkoliv s koncem Sovětského svazu Lenin zmizel z veřejné debaty, stále se těší popularitě. Podle průzkumu, který v roce 2017 podniklo nezávislé středisko Levada ke 100. výročí bolševické revoluce, má 56 procent Rusů "pozitivní" či "spíše pozitivní" vztah k obrazu svého bývalého vůdce, proti 41 procentům v roce 2006. Čtyři z pěti Rusů jsou proti stržení četných Leninových soch v zemi. A jeho nabalzamované tělo stále spočívá v mauzoleu na Rudém náměstí.

Nové ruské režimy do značné míry Lenina ignorují a raději stavějí do popředí Stalinovu hlavní roli při vítězství nad nacistickým Německem.

"Lenin byl zapomenut, přešel do Stalinova stínu," říká režisér Vladimir Chotiněnko, jehož film "Lenin. Nevyhnutelnost" se dostal do ruských kin na konci října. Ani zdaleka nelíčí život proletáře, ale ukazuje Vladimira Uljanova jako maloměšťáka, který nosí buřinku, motýlka a hůlku a který si libuje ve Wagnerových operách. "Tento Lenin vypadá spíše jako evropský dirigent, než jako proletářský vůdce," shrnuje režisér.

Film natočený ve stylu hollywoodských trháků vypráví kontroverzní příběh Leninova návratu ze švýcarského exilu do Ruska v roce 1917. Snímek ukazuje, že tato cesta vlakem přes Německo uprostřed války s Ruskem by nebyla možná bez císařova souhlasu. A taky brzy poté, co se bolševický vůdce dostal k moci, uzavřel s Němci mír a opustil ruské spojence. A na vůdci revoluce spočívá podezření, že svůj boj vedl za německé peníze.

"Lenin nikdy neměl rád Rusko, ani Rusy, ty líné mužiky. Rusko pro něj nebylo ničím jiným, než začátkem projektu světové revoluce," uvedl herec Jevgenij Mironov, jenž ztvárňuje ve snímku Lenina.

Mluvčí ruských komunistů Alexandr Juščenko vyjádřil politování nad snahou "zdiskreditovat Lenina německými penězi" v době, kdy v Rusku i ve světě ekonomické a sociální nerovnosti tlačí masy k tomu, aby vyšly do ulic. To podle něj svědčí o tom, že "Leninovy myšlenky stále oslovují masy, povstávající proti kapitalistům".