Záchranné práce v krytu pod divadlem v Mariupolu komplikuje ruské ostřelování

Podle středečního vyjádření zástupce mariupolského starosty Serhije Orlova mohlo být ve chvíli útoku v krytu pod divadlem 1000 až 1200 lidí. Z obléhaného přístavu se podle radnice podařilo evakuovat za týden 30.000 lidí, dalších 350.000 lidí ale ve městě zůstává v různých krytech.

Ruské ministerstvo obrany ve středu útok na divadlo popřelo, mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová později řekla, že se Kyjev snaží svést vinu za na ruskou armádu, což je podle ní lež. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ruské letectvo bombardovalo divadlo úmyslně.

"Po strašlivé noci plné nejistoty ráno 22. dne války konečně dobrá zpráva z Mariupolu! Protiletecký kryt přežil. Trosky se začaly rozebírat, lidé vycházejí živí!" napsal Taruta na facebooku. Také podle zmíněného zdroje Reuters kryt vydržel a jsou přeživší. Podrobnější informace, a to také o případných obětech a raněných, nejsou ale zatím známé.

Z krytu pod ruinami mariupolského divadla se zatím podařilo zachránit okolo 130 živých lidí, odstraňování trosek dál pokračuje, uvedl Ukrinform s odvoláním na vyjádření ukrajinské poslankyně Olhy Stefanyšynové. Agentura dodala, že v kryty se schovávaly před nálety a ostřelováním stovky žen a dětí.

Místostarosta Orlov ve středu odhadoval, že Mariupol je z 80 až 90 procent zničený bombardováním a ostřelováním ruským dělostřelectvem. "Není tu ani jediná nepoškozená budova," řekl listu Forbes. Počet zabitých civilistů dosáhl 2358. Tato těla podle zástupce starosty ležela na ulicích a asi 70 procent z nich se podařilo identifikovat. Mnoho mrtvých se ale ještě nachází pod troskami, takže skutečný počet obětí války, která vstoupila do čtvrtého týdne, může být ve městě i dvojnásobný.

Konec války je v nedohlednu, Rusko Ukrajinu ničí záměrně, tvrdí analýza

Podle analýzy televize CNN se ruská ofenzíva dopustila příliš velkého množství útoků a bombardování, aby se mohlo jednat o cokoliv jiného než o snahu podrobit si Ukrajince. Politický reportér Bílého domu Stephen Collinson se obává, že ruská strategie, která má za cíl způsobit lidem na Ukrajině maximální bolest a zkázu, prohloubí rozkol mezi zeměmi a ztíží možnost nalézt řešení vedoucí k ukončení války.

Ačkoliv se dlouze diskutovalo o možných obrysech příměří nebo dohod o ukončení bojů, ze strany Ruska jsou podmíněny například závazkem, že Ukrajina nevstoupí do NATO. Rusko by také mohlo požadovat určitou formu neutrality a demilitarizace. Její touhu po vstupu do Evropské unie by ale Putin přijal jen velmi těžko.

Podle analýzy na Ukrajině dochází k humanitární katastrofě, Západ ale bude s Putinem jen těžko hledat nějakou společnou řeč. Válka se totiž pro Rusko nevyvíjí dobře a je Rusko "strategickou a ekonomickou katastrofou." Sankce udělaly z Ruska během několika diplomatického, finančního a kulturního vyvrhela. 

"Přesto se Putin rozhodl konflikt eskalovat a stát se nehumánnějším. Ukrajinská města jsou v obležení, v některých dochází potraviny a voda, nic ale nenasvědčuje tomu, že by ruský prezident měl nějaké výčitky ohledně kruté lidské daně, kterou si jeho činy vybírají. Historie naznačuje, že pokud bude ke zničení Ukrajiny zapotřebí drsné a dlouhé tažení pomocí zbraní, jako je dělostřelectvo a rakety, je ochoten svůj záměr dotáhnout do konce. Nic také nenasvědčuje tomu, že sankce, které fakticky odřízly Rusko od světa, oslabují jeho vnitropolitickou pozici v kremelském systému, kterému dlouho dominoval," dodal reportér.