Lavrov se v Egyptě snaží získat podporu pro Moskvu

Lavrov se nejprve setkal s egyptským prezidentem Abdalem Fattáhem Sísím a poté se svým egyptským protějškem Samím Šukrím. Podle světových tiskových agentur se snažil uklidnit egyptské představitele pokud jde o dodávky ruského obilí do Egypta. Činil tak v době, kdy panuje nejistota ohledně nedávno uzavřené dohody o vývozu ukrajinského obilí přes černomořské přístavy, která by měla odvrátit riziko nedostatku potravin zejména v Africe. Šéf ruské diplomacie prohlásil, že ruští vývozci obilí jsou odhodláni plnit své závazky. Lavrov rovněž navštívil káhirské sídlo Ligy arabských států.

Egypt je jedním z největších světových dovozců pšenice a loni koupil přibližně 80 procent těchto plodin z Ruska a z Ukrajiny. Ruská invaze na Ukrajinu přitom narušila dodávky obilí a urychlila růst světových cen komodit, což v Egyptě způsobilo finanční šok, píše agentura Reuters. Egypt má přitom významné vazby s Ruskem, ze kterého do země proudí kromě pšenice rovněž zbraně. Káhira nicméně udržuje dobré vztahy i se Západem a nepostavila se na žádnou stranu konfliktu, který Rusko invazí vyvolalo, podotkla AP.

Nedostatkem obilí v důsledku ruské invaze na Ukrajinu je těžce postižena řada afrických zemí, Rusko a Ukrajina dodávaly na kontinent podle Africké rozvojové banky přes 40 procent pšenice. Přelomová dohoda z tohoto týdne o obnovení ukrajinského vývozu obilí přitom visí na vlásku poté, co Rusko v sobotu zaútočilo na ukrajinský přístav Oděsa, poznamenala BBC.

Některá africká média před Lavrovovou cestou otiskla jeho komentář, ve kterém šéf ruské diplomacie obvinění, že Rusko je zodpovědné za potravinovou krizi, odmítl jako "další pokus" přesunout vinu na jiné. Dodal, že západní sankce uvalené na Rusko v souvislosti s invazí na Ukrajině prohloubily "negativní tendence" na mezinárodním trhu s potravinami, které pramení z reakce Západu na pandemii covidu-19.

Při dnešním setkání se zástupci zemí Ligy arabských států (LAS) v káhirském sídle organizace Lavrov podle BBC odmítl, že by Rusko bylo zodpovědné za potravinovou krizi. Prohlásil, že západní země zkreslují pravdu o dopadu sankcí na globální potravinovou bezpečnost, a obvinil Západ, že se snaží vnutit svou nadvládu ostatním.

Podle serveru serveru Meduza šéf ruské diplomacie také prohlásil, že "ruský a ukrajinský národ budou nadále žít společně". "Určitě pomůžeme ukrajinskému lidu zbavit se režimu, který je naprosto protilidový a protihistorický," řekl ministr zahraničí země, která Ukrajinu vojensky napadla 24. února. Moskva svou agresi označuje za "zvláštní vojenskou operaci" s cílem "demilitarizovat a denacifikovat" Ukrajinu. Kyjev hovoří o bezdůvodné a neopodstatněné vojenské agresi a opakuje, že pro Rusko nikdy nepředstavoval hrozbu.

Poradce šéfa kanceláře ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak podle serveru Ukrajinska pravda označil dnešní Lavrovova prohlášení v Káhiře jako schizofrenní. "Klasická ruská schizofrenie: ráno prohlašujete, že Moskva chce jednání, a už večer, že váš cíl je 'zbavit se protilidového kyjevského režimu'," reagoval Podoljak, jenž dodal, že "režimy" jsou něco v ruských věznicích, ale na Ukrajině je legálně zvolná vláda, která zvítězila ve férových demokratických volbách.

Lavrov dnes totiž v Káhiře obvinil Kyjev z přerušení dřívějších mírových rozhovorů. "Nemáme žádné předsudky ohledně obnovení jednání o širším okruhu otázek, ale tato záležitost nezávisí na nás. Ukrajinské úřady... neustále říkají, že žádná jednání nebudou, dokud Ukrajina neporazí Rusko na bojišti," řekl podle AP ruský ministr.

Nejvýše postavený ruský diplomat má během své současné výpravy do Afriky v plánu rovněž navštívit Etiopii, Ugandu a Kongo.

Ve svém psaném komentáři Lavrov podle BBC mimo jiné uvedl, že jeho země vždy "upřímně podporovala Afričany v jejich boji za svobodu od koloniálního jha" a ocenil "vyváženou pozici" afrických zemí vůči válce na Ukrajině. Je však zřejmé, že na většině kontinentu se zdráhají podpořit některou ze stran, poznamenala BBC ve svém komentáři. V Africe podle ní měla ničivý dopad studená válka, která tam podnítila konflikty a zastavila rozvoj. Nyní tam navíc vyvolávají největší obavy rostoucí ceny potravin a pohonných hmot.