Na Ukrajinu míří podle Kyjeva bojovat cizinci z 16 zemí

Na Ukrajinu míří více než tisícovka cizinců ze 16 zemí, aby se připojili k nově vytvořené mezinárodní legii. Novinářům to dnes sdělil ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba, podle něhož se další lidé ze zahraničí stále hlásí, aby se zapojili do bojů proti invazním ruským silám. Šéf ukrajinské diplomacie rovněž uvedl, že zbraně Ukrajině poskytuje 19 zemí, deset pak makrofinanční pomoc a 22 států humanitární pomoc.

"Zmobilizovali jsme mezinárodní protiválečnou koalici, která čítá nejméně 86 států a 15 mezinárodních organizací," uvedl Kuleba na dnešní virtuální tiskové konferenci podle ukrajinské tiskové agentury Unian.

"Na Ukrajinu už přijíždějí dobrovolníci ze 16 zemí, kteří jsou připraveni bojovat po boku ukrajinských lidí proti agresorovi. Jejich celkový počet už přesáhl tisíc osob a žádosti stále přicházejí," cituje dále ministra agentura Interfax-Ukrajina.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už dříve vyzval cizince, aby přijeli bránit Ukrajinu po boku ukrajinské armády, a informoval o vytvoření legie. Od začátku března zavedl bezvízový styk pro cizince, kteří se chtějí připojit k mezinárodní legii na obranu Ukrajiny, poznamenal Unian, podle něhož je tento režim zaveden dočasně na dobu válečného stavu.

Na 50 dobrovolníků se přihlásilo do mezinárodní legie na ukrajinském konzulátu v Barceloně. Jsou mezi nimi Španělé, ale i cizinci. Například šestačtyřicetiletý Kolumbijec Luis Castaňo, který doma dříve bojoval proti levicovým povstalcům z organizace FARC, či Španěl marockého původu Hakim, který naopak se zbraněmi nemá žádné zkušenosti. "Musím to udělat pro lidi, kteří trpí. Strach nemám, svůj osud si nevybíráme," řekl deníku El País. "Dnes je to Ukrajina, zítra se to může stát u nás," míní další Kolumbijec, který žije ve Španělsku s manželkou a dvěma dětmi. Rodina o jeho rozhodnutí ještě neví a bude to pro ni zřejmě rána, řekl španělskému deníku, aniž by uvedl své jméno.

Na Ukrajinu chtějí jet bojovat také někteří Češi. Učinit tak mohou legálně pouze v případě udělení výjimky od prezidenta republiky. Politici také zvažují změnu zákona, která by službu v ukrajinské armádě umožnila. Některé země už službu v ukrajinské armádě svým občanům povolily.

Na Pražský hrad se podle jeho mluvčího dosud obrátilo asi 300 zájemců o výjimku pro zapojení se do cizí armády. Na ministerstvu obrany evidují více než 100 uchazečů, další na úřad podle jeho mluvčí volají. Ministerstvo obrany už v úterý uvedlo, že někteří lidé se mohli obrátit na oba úřady zároveň.

Španělsko dodá Ukrajině granátomety, kulomety a munici

Španělsko posílá na Ukrajinu zásilku granátometů, kulometů a munice. Podle španělské ministryně obrany Margarity Roblesové má výzbroj pomoci odrazit ruskou invazi. Informovala o tom agentura Reuters.

"V této první zásilce, která poletí na palubě dvou letadel, pošleme 1370 protitankových granátometů, 700.000 nábojů do pušek a kulometů a také lehké kulomety," uvedla Roblesová v rozhovoru pro televizi Antena3. Dodala, že letadla dopraví materiál do východního Polska, odkud si jej vyzvednou ukrajinští představitelé.

"Je to velmi důležité, protože (vybavení) umožňuje velmi individualizovanou obranu. Mohou jej ovládat i lidé bez zkušeností s používáním zbraní," dodala ministryně.

Premiér Pedro Sánchez již během dne v parlamentu uvedl, že Španělsko pošle zbraně přímo Ukrajině. Dříve tak plánovalo učinit pouze prostřednictvím společného programu dodávek Evropské unie.

V Paříži zadrželi 14 ukrajinských legionářů v autobuse do Polska

Čtrnáct Ukrajinců z francouzské Cizinecké legie zadrželi v úterý v Paříži v autobuse mířícím do Polska. Armádní zdroje dnes agentuře AFP sdělily, že nebylo možné potvrdit, zda měli muži v úmyslu zapojit se do bojů na Ukrajině. Nenašly se u nich nicméně zbraně ani jiné vojenské vybavení.

Devět ze zadržených legionářů mělo povolení k opuštění útvaru, které je ale neopravňuje k opuštění země. Pět jich nemělo ani povolení k opuštění svého útvaru a z toho po čtyřech se už pátralo, uvedl generál Alain Lardet, velitel Cizinecké legie. Zatímco u zadržených legionářů se nenašly zbraně, jejich spolucestující v autobuse si vezli předměty, z nichž bylo jasné, že jeli na Ukrajinu připraveni bojovat, uvedla AFP.

Francouzská Cizinecká legie je elitní jednotka francouzské armády, do které se mohou zapsat lidé z celého světa. Ti po několika letech služby nebo na základě "prolité krve" mohou získat francouzské občanství. Z 9000 členů jednotky je nyní 710 ukrajinského původu. Podle generála Lardeta mezi nimi od začátku ruské invaze na Ukrajinu "panuje velký neklid, jelikož se strachují o své rodiny".

Vedení legie začalo na požádání Ukrajincům udělovat zvláštní patnáctidenní propustku, aby mohli vycestovat do země sousedící s Ukrajinou a na hranicích zabezpečit své blízké. Propustka jim nicméně zakazuje překročit ukrajinskou hranici.

Devět ze 14 zadržených legionářů nebude potrestáno, jelikož u sebe měli klasickou propustku, která jim umožňovala volně se pohybovat po Francii. Zbylých pět mužů se však podle Lardeta "hrubě prohřešilo proti kodexu legií a budou potrestáni odebráním volných dnů".

Od začátku ruské invaze z francouzské Cizinecké legie dezertovalo už 25 legionářů, kteří se vydali "bojovat s Rusy". "S nimi legie přerušila vazby. Jsou nicméně oddáni věci, za kterou je nesoudím," dodal Lardet.

Související

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Rusko využívá Trumpův odklad sankcí, zvyšuje tlak na ukrajinském bojišti

Ruské jednotky v posledních týdnech zaznamenaly menší, ale strategicky významné úspěchy na východě Ukrajiny, přičemž podle analytiků se tím zvyšuje riziko pro důležité ukrajinské opěrné body. Tento vývoj přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil 50denní lhůtu před možným uvalením sekundárních sankcí na Rusko – krok, který podle expertů Kremlu poskytuje čas k dalšímu posílení pozic i diplomacie. 

Více souvisejících

válka na Ukrajině Armáda Ukrajina

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 6 hodinami

včera

Prezident Trump se setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Jak Evropa přiměla Trumpa pomoci Ukrajině? Kyjev může poděkovat Německu

Evropští lídři se v posledních měsících naučili jednu zásadní lekci: pracovat s prezidentem Donaldem Trumpem takovým, jaký je – a ne jakého by si přáli. Tento přístup se naplno projevil při nedávném oznámení, že Spojené státy budou nepřímo dodávat zbraně Ukrajině – Evropané je koupí sami a NATO bude koordinovat jejich doručení.

včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Británie čelí jednomu z největších skandálů v historii. Kauza úniku dat afghánských spojenců bobtná

Počátkem tohoto týdne vyvolal velký rozruch únik citlivých údajů o tisících Afgháncích, kteří spolupracovali s britskými jednotkami a byli v ohrožení života po návratu Tálibánu k moci. Zjištění, že jejich osobní data byla omylem zveřejněna zaměstnancem britského velitelství speciálních sil, otřásla důvěrou v bezpečnostní aparát. Jak se však dnes ukázalo, celý incident byl ještě vážnější, než se původně předpokládalo.

včera

včera

Barack Obama, prezident USA

Obama tajně plánoval útok na jaderný arzenál KLDR

Zatímco současný prezident Donald Trump opět rozvířil debatu o možnosti zničit severokorejský jaderný arzenál, málokdo ví, že první seriózní plány na takový útok vznikly už během vlády Baracka Obamy. Dlouho před Trumpovou „ohnivou a zuřivou“ rétorikou se Obama obával, že Severní Korea brzy získá schopnost zaútočit na americká města mezikontinentálními raketami – a pověřil Pentagon, aby připravil plán útoku. Ten však nikdy nesplnil očekávání.

včera

Prezident Trump

Trump už konečně pochopil to, co všichni ostatní věděli roky

Šéf Bílého domu Donald Trump si po měsících váhání začíná uvědomovat to, co jiní poznali dávno: že s Moskvou nelze jednat jako s důvěryhodným partnerem. Ruský prezident Vladimir Putin pokračuje v ničení Ukrajiny a zároveň zrazuje i vlastní spojence, jak ukázal nedávný případ Íránu. Tento vzorec se opakuje již desítky let – využití pro vlastní prospěch a následné opuštění. Od Afghánistánu přes Sýrii až po Arménii platí, že důvěra v Kreml vede nevyhnutelně ke katastrofě.

včera

Dovoz a vývoz zboží

EU připravuje třetí odvetný úder proti Trumpovým clům

Evropská komise zvažuje novou vlnu odvetných opatření vůči rozsáhlým clům, která americký prezident Donald Trump zavedl proti evropskému exportu. Poté, co Brusel téměř vyčerpal možnosti odvetných tarifů na zboží, se nyní zaměřuje na oblast služeb a veřejných zakázek, uvedli diplomaté po pondělním jednání ministrů obchodu EU.

Aktualizováno včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Rusko využívá Trumpův odklad sankcí, zvyšuje tlak na ukrajinském bojišti

Ruské jednotky v posledních týdnech zaznamenaly menší, ale strategicky významné úspěchy na východě Ukrajiny, přičemž podle analytiků se tím zvyšuje riziko pro důležité ukrajinské opěrné body. Tento vývoj přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil 50denní lhůtu před možným uvalením sekundárních sankcí na Rusko – krok, který podle expertů Kremlu poskytuje čas k dalšímu posílení pozic i diplomacie. 

včera

Tapisérie z Bayeux

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?

Tapisérie z Bayeux, výšivka z 11. století zachycující dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem v roce 1066, se příští rok poprvé objeví v Britském muzeu. Už letos na jaře se však dostala do médií kvůli nečekanému objevu: v německých zemských archivech ve Šlesvicku-Holštýnsku byl nalezen její ztracený fragment. Abychom pochopili, jak se tam dostal, musíme se vrátit k málo známé a znepokojivé kapitole z období druhé světové války.

včera

F-16 Israel Defense Forces

Proč Izrael bombarduje Sýrii? Nejde jen o sebeobranu

V posledních dnech došlo v Sýrii k výraznému nárůstu napětí, když izraelské letectvo provedlo několik náletů na severního souseda. Cílem byly syrské vládní základny, tanky a těžká technika – a oficiálním důvodem je ochrana drúzské menšiny na jihu země, která se dostala do otevřeného konfliktu s novou vládou v Damašku.

včera

včera

Prezident Trump

Trump oznámil plošná cla. 150 zemí dostane stejnou sazbu

Prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy uvalí jednotná cla na více než 150 menších zemí po celém světě. Podle jeho slov půjde o hromadné rozhodnutí oznámené jedním dopisem, který bude rozeslán všem dotčeným státům najednou.

včera

Julija Svyrydenková

Ukrajina má novou premiérku. Julija Svyrydenková chystá zásadní změny

Ukrajinská Nejvyšší rada dnes rozhodla o jmenování nové premiérky. Poslanci schválili do čela vlády Juliji Svyrydenkovou, čímž odstartovali výraznou rekonstrukci kabinetu, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj. Tento krok přichází v době, kdy země čelí nejen pokračující ruské invazi, ale i měnícím se vztahům s hlavními zahraničními partnery, zejména Spojenými státy. 

včera

včera

včera

včera

Dmytro Zolotukhin

Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin

Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.

včera

Evropská zbrojařská skupina pod palbou kritiky. Dodává součásti bomb, které v Gaze zabíjely děti

Evropský zbrojní gigant MBDA, který vyrábí rakety a leteckou výzbroj, čelí vážné kritice poté, co vyšlo najevo, že dodává klíčové součástky bomb GBU-39, které Izrael ve velkém používá při náletech na Pásmo Gazy – včetně útoků, při nichž podle vyšetřování zahynuly desítky dětí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy