32. den války: Rusko údajně opět použilo zakázaný fosfor, v Chersonu se demonstrovalo a střílelo

Ukrajinské síly zatkly ve Lvově muže podezřelé z podílu na přípravě ruského raketového útoku na město a ze špionáže. S odkazem na guvernéra Lvovské oblasti o tom informovala agentura AP. Podle starosty Lvova byl útok odvetou za návštěvu amerického prezidenta Bidena v Polsku, poblíž hranic s Ukrajinou. Ukrajinští vojáci u města Avdivka tvrdí, že zde Rusové použili zakázanou munici s fosforem. Informaci nebylo možné ověřit. Objevily se zprávy, že ukrajinské síly znovu dobyly řadu menších měst po celé zemi. Proti ruské okupaci dnes v centru jihoukrajinského Chersonu, jediného velkého města, které se ruským jednotkám od začátku invaze podařilo ovládnout, opět demonstrovali tamní obyvatelé. Ruští vojáci k jejich rozehnání použili granáty se slzným plynem a také stříleli.

Stručný přehled nedělních událostí:

Ukrajinské síly zatkly ve Lvově muže podezřelé z podílu na přípravě ruského raketového útoku na město a ze špionáže. S odkazem na guvernéra Lvovské oblasti o tom informovala agentura AP. Podle starosty Lvova byl útok odvetou za návštěvu amerického prezidenta Bidena v Polsku.

Moskva tvrdí, že v sobotu zasáhla objekty spojené s protivzdušnou obranou Ukrajiny. Mezi cíli byl podle ministerstva obrany sklad střel u Kyjeva a opravna techniky ve Lvově. V tomto městě nedaleko polských hranic byl zasažen také sklad pohonných hmot, požár už byl uhašen.

Ukrajinští vojáci u města Avdivka tvrdí, že tam Rusové použili zakázanou munici s fosforem. Informaci nebylo možné ověřit. Objevily se zprávy, že ukrajinské síly znovu dobyly řadu menších měst po celé zemi.

Jihoukrajinské město Mariupol, těžce zkoušené údery ruských sil od prvních dnů invaze na Ukrajinu, stále do rukou agresora nepadlo. Agentuře Unian to řekl starosta Vadym Bojčenko. Podle něj ruská armáda nepřišla Mariupol "osvobodit", ale vymazat ze zemského povrchu i s jeho obyvateli. Ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková obvinila okupanty, že násilně odvážejí Ukrajince do Ruska.

Ukrajinský generální štáb dnes potvrdil osvobození města Trosťanec v Sumské oblasti na severovýchodě země a vsi Husarivka v Charkovské oblasti, jak o tom dříve informovala média. Ruské síly se pokoušejí obklíčit ukrajinské jednotky na východě země, zatímco ukrajinské síly v Sumské a Charkové oblasti přešly k taktickým protiútokům, uvedl Oleksij Arestovyč, poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře. Ukrajinské velení připustilo, že ruské jednotky, kryty letectvem a dělostřeleckou palbou, upevňují své pozice v oblasti Polesí, rozprostírající se na pomezí Běloruska a Ukrajiny.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru s ruskými novináři jako lživé odmítl tvrzení Moskvy, že se prý Kyjev jako první chystal zaútočit na separatisty ovládnuté části ukrajinského Donbasu. Moskva existencí údajného dokumentu o přípravách ukrajinského útoku odůvodňuje rozpoutání války proti Ukrajině. V interview znovu vyjádřil svou ochotu setkat se s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v zájmu ukončení války a co nejmenšího počtu obětí. Kyjev je podle něj připraven jednat i o neutrálním a bezjaderném postavení země za podmínky skutečných bezpečnostních záruk. Zelenskyj zároveň zdůraznil, že případnou dohodu by schvalovali Ukrajinci v referendu, které by se mohlo uskutečnit jedině po stažení cizích vojsk ze země.

Strategií Spojených států není změna režimu v Rusku ani jinde na světě, řekl dnes při návštěvě Izraele americký ministr zahraničí Antony Blinken. Americký prezident Joe Biden v sobotu v projevu ve Varšavě prohlásil, že ruská hlava státu Vladimir Putin nemůže zůstat u moci.

Ke zdrženlivosti při volbě slov ve vyjádřeních ohledně Ruska a Ukrajiny dnes vyzval francouzský prezident Emmanuel Macron po sobotním projevu amerického prezidenta Joea Bidena ve Varšavě. Biden, který ruského prezidenta označil slovem "řezník", v Polsku prohlásil, že Vladimir Putin nemůže zůstat u moci. Podle Macrona je důležité, aby státníci napjatou situaci svými vyjádřeními dál nezhoršovali.

Ukrajinská a ruská delegace budou od pondělka 28. března do středy 30. března jednat v Turecku, oznámil dnes jeden z ukrajinských vyjednavačů, předseda poslaneckého klubu vládní strany Sluha národa Davyd Arachamija. Vedoucí ruské delegace Vladimir Medinskij později podle ruských médií upřesnil, že delegace budou jednat 29. a 30. března; místo konání rozhovorů neuvedl.

Ruské ozbrojené síly už od 24. února, tedy od začátku své invaze na Ukrajinu, přišly už přibližně o 16.600 vojáků. Na facebooku o tom dnes informovalo ukrajinské ministerstvo obrany, které rovněž zvýšilo údaje o zničené ruské výzbroji a vojenské technice. O nárůstu ztrát ukrajinských sil ale informuje i ruské ministerstvo obrany.

Od začátku ruské invaze zahynulo na Ukrajině 139 dětí a přes 205 bylo zraněno. Na sociální síti Telegram to dnes sdělila ukrajinská generální prokuratura. Generální prokuratura, která o rostoucím počtu dětských obětí ruských útoků informuje pravidelně, upřesnila, že nejvíce zabitých a zraněných dětí, 65, je do dneška hlášeno z Kyjevské oblasti. Doněcká oblast jich registruje 53 a Charkovská 45.

Česká republika dosud zmrazila majetek za stovky milionů korun ruským občanům a firmám, na které se vztahují sankce EU uvalené na Moskvu po invazi na Ukrajinu. Premiér Petr Fiala (ODS) v dnešním pořadu České televize Otázky Václava Moravce řekl, že stát v tom postupuje razantně, limituje ho ale současná legislativa. Vláda proto chystá změnu zákonů, které úřadům uvolní ruce.

Proruští separatisté na východě Ukrajiny v samozvané Luhanské lidové republice (LNR), kterou uznává jen Moskva, se chystají brzy uspořádat referendum o připojení k Rusku. Podle ruských agentur to dnes v Luhansku řekl vůdce LNR Leonid Pasesčnik. Kyjev dal hned v reakci najevo, že referendum provedené Rusy na okupovaném území bude neplatné. Podobný postup Kreml zvolil v roce 2014, když nakonec oznámil mezinárodně neuznávanou anexi ukrajinského Krymu.

On-line přenos:

Související

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Ukrajinci si do konce války nezatopí? Ruský plán, jak donutit Kyjev ke kapitulaci, znepokojuje experty

Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) vydala varování, podle kterého Moskva plánuje útoky na klíčové rozvodny napojené na tři funkční jaderné elektrárny na západě a jihu země. Cílem této strategie je úplné odpojení jaderných zdrojů od sítě, což by pro miliony Ukrajinců znamenalo absolutní ztrátu dodávek tepla a elektřiny uprostřed mrazivé zimy. Podle rozvědky chce Rusko tímto drastickým krokem donutit Kyjev k nepřijatelné kapitulaci.
Petr Macinka přichází na zasedání nové vlády

Jako slon v porcelánu, zkritizoval Macinka Pavla. Není přitom jasné, jestli Ukrajině vůbec něco slíbil

Ministr zahraničí Petr Macinka se ostře opřel do prezidenta Petra Pavla za jeho nedávné kroky během návštěvy Ukrajiny. Prezident tam údajně přislíbil možnost dodání lehkých bojových letounů, prostředků včasného varování a generátorů, což však podle šéfa diplomacie nebylo předem projednáno s vládou. Macinka v České televizi prohlásil, že se hlava státu zachovala jako „slon v porcelánu“, a překročila tak své pravomoci.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Ukrajina

Aktuálně se děje

před 34 minutami

Andrej Babiš

"Koupil jsem si glóbus za 15 tisíc, abych viděl, kde je." Babiš se odmítl postavit za Grónsko

Premiér Andrej Babiš (ANO) se na pondělní tiskové konferenci vyjádřil k aktuálně nejpalčivějšímu tématu světové diplomacie – snaze amerického prezidenta Donalda Trumpa získat do vlastnictví Grónsko. Na přímý dotaz, zda může jednoznačně prohlásit, že Česká republika stojí v tomto sporu za autonomním územím Dánska, Babiš odpověděl negativně. Podle něj není situace černobílá a Praha v tuto chvíli preferuje cestu vyjednávání a vnitroalianční dohody namísto kategorických deklarací.

před 49 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Větrný rukáv

Větrné počasí trvá. Meteorologové prodloužili výstrahu

Větrné počasí bude v Česku pokračovat až do půlky pracovního týdne. Vyplývá to z aktuálního znění výstrahy na silný vítr, jejíž platnost Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) prodloužil do středečního rána. Vítr bude v nárazech dosahovat rychlosti až 80 kilometrů za hodinu. 

před 2 hodinami

Demonstrace v Íránu

16 tisíc mrtvých, 300 tisíc zraněných, tisíce lidí přišly o zrak. Írán podle lékařů skutečná čísla obětí demonstrací tají

Íránský režim se ocitl pod palbou mezinárodní kritiky kvůli brutálnímu potlačování celonárodních protestů, které si podle nových zpráv lékařů vyžádalo životy nejméně 16 500 lidí. Zpráva, o které informoval britský list The Sunday Times, popisuje situaci v zemi jako „naprostý masakr“. Údaje shromážděné sítí lékařů přímo v terénu naznačují, že kromě tisíců mrtvých bylo více než 330 000 dalších osob zraněno.

před 2 hodinami

Tomio Okamura

Letouny Ukrajině neprodáme, oznámil po jednání koalice Okamura

Česká republika své bitevníky L-159 na Ukrajinu nepošle. Po pondělním jednání koaliční rady to potvrdil předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD). Vláda se shodla na tom, že stroje nebudou Kyjevu darovány a nepřipadá v úvahu ani jejich prodej. Hlavním argumentem kabinetu je potřeba zachovat tyto letouny ve výzbroji naší armády pro zajištění vlastní obrany.

Aktualizováno před 2 hodinami

Městský úřad v Chřibské na Děčínsku

Střelba na úřadě na Děčínsku. Na místě jsou mrtví a zranění

Policie zasahuje v pondělí dopoledne na městském úřadě ve Chřibské na Děčínsku. Došlo tam ke střelbě. Na místě už momentálně nehrozí další nebezpečí, pachatel byl zneškodněn. Kromě útočníka zemřela nejméně jedna další osoba. Šest lidí pak utrpělo zranění. 

před 3 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump spojil snahu o získání Grónska s neudělenou Nobelovkou. Už nejsem vázaný mírem, napsal do Norska

Americký prezident Donald Trump vyvolal další diplomatické pozdvižení poté, co v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahru Støremu přímo propojil své hrozby ohledně ovládnutí Grónska s faktem, že dosud neobdržel Nobelovu cenu za mír. V textu, jehož pravost norský předseda vlády potvrdil, Trump otevřeně přiznává, že se již necítí být vázán snahou o klidné řešení sporů.

před 4 hodinami

Ilustrační fotografie

15 let po Fukušimě se Japonsko připravuje na restart největší jaderné elektrárny na světě

Patnáct let po tragédii ve Fukušimě se Japonsko vrací k jádru, a to ve velkém stylu. V prefektuře Niigata vrcholí přípravy na opětovné spuštění elektrárny Kašiwazaki-Kariwa, která je se svými sedmi reaktory největším zařízením svého druhu na světě. Okolí elektrárny nyní připomíná mraveniště; dělníci rozšiřují příjezdové cesty a kamiony projíždějí skrze přísně střežené brány obehnané ostnatým drátem.

před 4 hodinami

Tomio Okamura

Okamura: Ministr Zůna prodej armádních L-159 Ukrajině odmítá

Vládní hnutí SPD se ostře postavilo proti záměru prodat české bitevníky L-159 Alca na Ukrajinu. Předseda Sněmovny Tomio Okamura před jednáním koaliční rady potvrdil, že stejný názor zastává i ministr obrany Jaromír Zůna. Podle nich jsou tyto stroje nezbytnou součástí výzbroje naší armády a jejich odprodej by ohrozil obranyschopnost země.

před 5 hodinami

Sídlo EU

Dříve nepředstavitelné, dnes realita. Brusel může poprvé aktivovat obchodní „bazuku“

Brusel se připravuje na dosud nepředstavitelný krok: nasazení nejsilnější obchodní zbraně proti svému největšímu spojenci. V reakci na Trumpovy hrozby uvalit cla na evropské země kvůli sporu o Grónsko zvažují velvyslanci EU aktivaci takzvaného nástroje proti nátlaku (ACI). Tento mechanismus byl původně navržen k odražení ekonomického vydírání ze strany mocností jako Čína, nikoliv pro boj s Washingtonem.

před 6 hodinami

Aktualizováno před 6 hodinami

před 7 hodinami

Aktualizováno včera

včera

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Experti nad Trumpovým zájmem o Grónsko kroutí hlavou. Čína a Rusko musí mít obrovskou radost, varuje EU

Evropa se podle analýzy CNN konečně probouzí do reality Trumpovy hrozby ohledně Grónska. Jen málokdy se stává, že by starý kontinent mluvil tak jednotným hlasem a reagoval s takovou naléhavostí. Sobotní oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o uvalení sankcí na evropské země, které odmítají americké nároky na dánské území, však bylo právě takovým momentem.

včera

Jan Darmovzal

Letadlo s vězněným Čechem je na cestě domů. V Praze přistane dnes večer

Český občan Jan Darmovzal, který byl od září 2024 držen ve venezuelském vězení, je po měsících nejistoty na cestě domů. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé sobě) v pořadu Otázky Václava Moravce potvrdil, že vládní speciál s propuštěným Čechem by měl v Praze přistát během nedělního večera. Spolu s ním se na palubě nacházejí další tři nebo čtyři cizinci, které režim Nicoláse Madura rovněž zadržoval bez věrohodných důkazů. Podle informací serveru EuroZprávy.cz by měl speciál přistát kolem desáté hodiny večerní.

včera

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Ukrajinci si do konce války nezatopí? Ruský plán, jak donutit Kyjev ke kapitulaci, znepokojuje experty

Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) vydala varování, podle kterého Moskva plánuje útoky na klíčové rozvodny napojené na tři funkční jaderné elektrárny na západě a jihu země. Cílem této strategie je úplné odpojení jaderných zdrojů od sítě, což by pro miliony Ukrajinců znamenalo absolutní ztrátu dodávek tepla a elektřiny uprostřed mrazivé zimy. Podle rozvědky chce Rusko tímto drastickým krokem donutit Kyjev k nepřijatelné kapitulaci.

včera

Petr Pavel

Ať si nejprve ověří informace, vzkázal Pavel Macinkovi. Vysvětlil, jak to je s letouny pro Ukrajinu

Prezident Petr Pavel zareagoval na slova ministra zahraničí Petra Macinky, který se dnes v České televizi vymezil vůči jeho tvrzením o dodávce letounů Ukrajině. Prezident v neděli před svým odletem do Říma vysvětloval pozadí jednání o těchto letounech, o která má Kyjev zájem už minimálně půl roku. Podle hlavy státu jeho slova navazovala na dřívější debaty o bitevnících coby daru, nyní se ale hovořilo o možnosti odkoupení.

včera

Zasadí Trump globální ekonomice drtivou ránu? Francie požaduje odvetu, USA se kvůli Grónsku bojí izolace

Evropské mocnosti čelí bezprecedentní diplomatické krizi poté, co americký prezident Donald Trump pohrozil uvalením drastických cel a ekonomickým tlakem na osm evropských zemí. Důvodem je jeho trvající snaha získat pod americkou kontrolu Grónsko. Velká Británie spolu s Francií, Norskem, Švédskem, Finskem, Nizozemskem a Dánskem vydala společné prohlášení, ve kterém varuje, že tento postup riskuje „nebezpečnou sestupnou spirálu“ a zásadním způsobem podkopává transatlantické vztahy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy