Půl roku od vypuknutí války na Ukrajině: Na obzoru stále není žádná známka konce

"Stojí to hodně slz, hodně krve. Pláčete ve svém srdci," říká 40letý Doc, který v civilu působí jako zubař. "Právě je ničena historie několika generací," dodává.

V podzemním komplexu bunkrů, který je obklopen zrezivělými protitankovými zábranami a uvnitř plný toulavých koček a psů, si jeho společníci nalévají vrchovaté misky teplé polévky. V čele stolu sedí muž s vytetovaným nápisem na paži "Never give up" (Nikdy se nevzdávej).

"Šest měsíců války, to není nejenom velká bolest pro naši zemi, ale také menší bolest pro každého osobně," říká 41letý voják Mykola, který sedí nalevo od něj.

Zástupce velitele jejich praporu, 30letý Artem, to neskrývá: "Vojákům jsme řekli, že konflikt může trvat několik let."

Rusko na Ukrajinu zaútočilo 24. února ve snaze zmocnit se během bleskové ofenzivy Kyjeva. Narazilo ale na prudký odpor ukrajinských sil, které donutily ruská vojska ke stažení. Boje se tak přemístily do oblasti Donbasu, uhelné pánve na východě země, a na zemědělský jih.

Ukrajina již několik týdnů hlásí, že na jihu podniká protiofenzivu, kterou ale podle Kyjeva brzdí pomalé dodávky západních zbraní. Generální tajemník OSN António Guterres během své páteční návštěvy v Oděse, když byl dotázán, jaké vkládá naděje do budoucnosti, rozvážně mluvil o "složité situaci s nejasnými vyhlídkami na mír".

V Mykolajivu, který je důležitým regionálním centrem a před válkou měl bezmála půl milionu obyvatel, se zdá, že válka už není nic nového. Plakáty na podporu ukrajinských vojáků jsou od zimy promáčeny, potrhány jarními větry a vyběleny letním žárem. Švy pytlů s pískem navršených u zábran se začínají trhat a prorůstá jimi plevel.

V prvních týdnech války dopadla na sídlo regionální správy raketa, která zabila 37 lidí. Zůstala po ní rozšklebená díra, která je nyní jednou z mnoha jizev tohoto přístavního města, čelícího neustávajícímu ostřelování.

Minulý týden byla dvakrát zasažena tamní Černomořská národní univerzita Petra Mohyly. Zůstal vylomený hlavní vchod, zničené stropy a vysypané okenní sklo. Přes zničené průčelí je vidět do učeben.

"Útočí na školy, nemocnice, přístav a městskou infrastrukturu," stěžuje si ve zdevastované učebně rektor univerzity Leonid Klymenko. "Je jasné, že chtějí úplně zničit ukrajinské vzdělání, ukrajinský duch, zničit vše, co je ukrajinské," pokračuje Klymenko.

Minulý měsíc vyjednaly OSN a Turecko obilnou dohodu, která zmírnila ruskou blokádu ukrajinských přístavů na pobřeží Černého moře a umožnila Kyjevu, aby obnovil vývoz obilí, na němž mnoho zemí závisí.

V pátek přístav v Oděse navštívil António Guterres, aby se na provádění dohody, která, jak se zdá, funguje, podíval na vlastní oči. Jeho cestu ale zastínily rostoucí obavy ohledně ukrajinské Záporožské jaderné elektrárny.

Elektrárna, která je největší v Evropě a leží asi 200 kilometrů severovýchodně od Mykolajivu, je od začátku války obsazená ruskými vojáky a pravidelně čelí ostřelování, což vyvolá obavy ze závažné jaderné katastrofy.

"Nebude snadné v dohledné době najít cestu k míru, ale je potřeba vytrvat, poněvadž mír je opravdu to nejdůležitější na světě," uzavírá v komentáři pro AFP Guterres.