Putin dekretem omezil vydávání víz pro "nikoliv přátelské" země

Výnos podle ní a agentury Reuters pozastavuje vydávání víz ve zjednodušeném režimu pro občany těchto zemí. Týká se Evropské unie, Norska, Islandu, Švýcarska a Lichtenštejnska, dodal TASS. Moskva tak reaguje na sankce uvalené na Rusko kvůli jeho vojenské agresi na Ukrajině, píše Reuters.

Podle agentury RIA Novosti se tato ustanovení týkají zejména členů oficiálních delegací států evropské sedmadvacítky nebo novinářů. Ruší se také mimo jiné zjednodušený vízový režim pro udělování vícevstupových víz členům vlád, parlamentů a soudů, poznamenal TASS.

Šéf Kremlu zároveň nařídil ministerstvu zahraničí, aby zavedlo osobní omezení vstupu do země pro cizince, kteří se "dopustí nikoliv přátelských činů" vůči Rusku nebo jeho občanům, píše TASS, podle něhož byl dnes výnos zveřejněn na oficiálním portálu. Podle Reuters začíná platit dnešním dnem.

Vztahy Moskvy a Západu se vyostřily po ruské invazi na Ukrajinu, na což Evropská unie, Spojené státy a další západní země zareagovaly rozsáhlými sankcemi vůči Rusku. Moskva odpověděla mimo jiné tím, že na seznam takzvaně "nikoliv přátelských" zemí, na němž do té doby figurovaly Spojené státy a Česko, zařadila všechny země Evropské unie a další státy. Na seznamu je nyní 48 zemí, podotkla RIA Novosti.

Česká vláda den po ruské invazi rozhodla o zastavení vydávání víz ruským občanům s výjimkou humanitárních případů.

Predikovat, jak se bude válka v nadcházejících dnech či týdnech vyvíjet, je obtížné. Rusko po úterním jednání s Ukrajinou oznámilo, že výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu. Agentura UNIAN ale uvedla, že k hromadnému stahování ruských jednotek z těchto oblastí nedochází.

Ruské ministerstvo obrany v posledních dnech tvrdí, že vojska se přeskupují, aby mohla "osvobodit" Donbas na východě Ukrajiny. Podle prohlášení vedení ukrajinské armády ale může být tvrzení o stahování vojsk jen klamavou taktikou, která má vyvolat představu, že Moskva upustila od záměru obklíčit Kyjev.

Není ani zřejmé, na kolik je se situací na Ukrajině obeznámen ruský prezident Vladimir Putin. Nejmenovaný americký činitel s odkazem na odtajněné informace amerických zpravodajských služeb agentuře Reuters sdělil, že se Putinovi jeho vlastní poradci obávají sdělit, že se ruské armádě při invazi nedaří.

Někteří experti nevylučují ani možné použití jaderných zbraní. "Domnívám se, že ruský prezident by mohl být motivován použít jadernou zbraň tehdy, pokud by to vnímal jako otázku přežití – a teď nutně nemyslím fyzické přežití, ale přežití jeho režimu. (...) Stejně tak si myslím, že by to mohl být schopen udělat jako nějaké symbolické gesto – velmi ošklivě řečeno. Nemyslím, že je použití jaderné ruské síly proti členským státům NATO vůbec reálné. Reálnější – smutně vzato – by bylo nějaké velmi omezené použití jaderné zbraně na Ukrajině," řekl Českému rozhlasu děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a expert na evropskou a transatlantickou bezpečnost Tomáš Karásek. Sám o tom ale přesvědčen není.