Putin odmítl politizaci sportu a řekl, chystá se na olympiádu do Číny

Některé západní země nedávno oznámily diplomatický bojkot nadcházející olympiády kvůli porušování lidských práv v Číně. Si Ťin-pching poté podpořil Putinovu snahu získat od Západu bezpečnostní záruky pro Rusko.

"Počítám s tím, že v únoru příštího roku se konečně budeme moci setkat v Pekingu osobně. Jak jsme se dohodli, budeme spolu jednat a poté se zúčastníme slavnostního zahájení zimních olympijských her," řekl šéf Kremlu.

Putin se v souvislosti s olympiádou zvlášť věnoval politizaci sportu, poznamenal TASS. "Vždy se navzájem podporujeme v otázkách mezinárodní sportovní spolupráce, včetně odmítání jakýchkoliv pokusů o politizaci sportu a olympijského hnutí," citovala agentura ruského prezidenta. Si Ťin-pching, který šéfa Kremlu označil za "starého přítele", uvedl, že se na únorové setkání těší.

Zimní olympijské hry začínají v Pekingu 4. února a některé západní země tento měsíc uvedly, že oproti zvyklostem nevyšlou na olympiádu žádné vládní představitele. Ke Spojeným státům, které tento záměr oznámily jako první, se přidala Británie, Austrálie a Kanada. Diplomatický bojkot zdůvodňují porušováním lidských práv v Číně, mimo jiné v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang. Peking tyto iniciativy odsuzuje jako politizaci sportovního klání a pohrozil protiopatřením.

Oba prezidenti se dnes navzájem podpořili i v zahraničněpolitických otázkách. Si Ťin-pching například podle Kremlu vyjádřil Putinovi podporu v jeho snaze získat od Západu bezpečnostní záruky pro Rusko. Moskva žádá po Spojených státech a NATO závazné ujištění, že se aliance nerozšíří směrem na východ anebo nerozmístí zbraňové systémy na Ukrajině a v dalších zemích sousedících s Ruskem, poznamenala agentura Reuters.

Putinův poradce Jurij Ušakov po jednání státníků novinářům řekl, že oba lídři "negativně ohodnotili" vznik nových vojenských aliancí, jako je bezpečnostní pakt Spojených států s Británií a Austrálií (AUKUS) nebo koalice nazvaná Quad, do které patří kromě Indie a USA také Japonsko a Austrálie. Toto uskupení podle světových agentur vzniklo v reakci na rostoucí důraznost Pekingu v indicko-tichomořském regionu.

Čína a Rusko by měly společně více usilovat o ochranu svých bezpečnostních zájmů, řekl čínský prezident svému ruskému protějšku. "Jisté mezinárodní síly" se v současné době pod rouškou demokracie vměšují do vnitřních záležitostí obou zemí a "brutálně" pošlapávají mezinárodní právo, prohlásil Si Ťin-pching.

Kreml už v úterý ohlásil, že se lídři chystají probrat mimo jiné napjatou situaci v Evropě a to, co Putinův mluvčí nazval "agresivní rétorikou NATO a Spojených států". Prezidenti jednali v době zvýšeného napětí mezi oběma zeměmi a Západem. Čína je pod tlakem kvůli nedodržování lidských práv a Rusko v současné době kvůli navyšování vojenských jednotek u hranic s Ukrajinou. Dnešní videohovor lídrů upozornil na to, jak se k sobě Peking a Moskva obracejí ve snaze získat vzájemnou podporu a jednotně odmítají to, co považují za vměšování Západu do svých záležitostí, poznamenala agentura Reuters.