Ruský prezident Vladimir Putin letos vynechá pověstnou debatu s národem, během které po dlouhé hodiny v přímém televizním přenosu každoročně odpovídá na otázky spoluobčanů. Hlavním důvodem, proč se tradiční debata letos neuskuteční, je koronavirus, uvedl Putinův mluvčí Dmitrij Peskov podle ruské redakce BBC.
Putin kvůli koronaviru v posledních měsících vystupuje v televizi tak často, že se tradiční debata podle mluvčího stala zbytečnou. Kreml se nicméně vynasnaží zakomponovat "zpětnou reakci od občanů z různých regionů" do Putinovy "velké" tiskové konference, plánované na prosinec.
Putin debatuje s Rusy v přímém přenosu od roku 2001. Loni odpovídal na otázky více než čtyři hodiny, ale i tak stihl zodpovědět jen zlomek položených dotazů.
Ruský politolog Dmitrij Fetisov soudí, že zrušení letošní debaty souvisí jak s tím, že veřejnost je tímto formátem už unavena, tak s tím, že prezident je plně pohroužen do "běloruské agendy".
"Čas pro pohodlné uskutečnění debaty už vypršel," řekl BBC sociolog Jevgenij Ivanov, který zrušení diskuse připisuje napjatému kalendáři nadcházejících událostí: Rusko čekají v půli září regionální a místní volby, možná udeří druhá vlna koronaviru, v Bělorusku pokračují protesty a v USA se v listopadu konají prezidentské volby.
"Lidi zajímá to, o čem není jednoduché hovořit. Prezidentovy odpovědi by mohly vyvolat mnoho negativních ohlasů. Proč si tedy vytvářet problém?" poznamenal Ivanov. Kreml si navíc podle něj není jistý v řadě otázek, například ohledně přetrvání Trumpa v čele USA, otravy opozičního předáka Alexeje Navalného a vlivu tohoto případu na dokončení plynovodu Nord Stream 2. V takové situaci by si musel "dobré zprávy vycucat z prstu".
Navíc i Putin může být unaven. Mnohahodinová debata přestala pro prezidenta hrát "posvátnou sociální roli, ale mění se v každoroční utrpení", usoudila politoložka Taťjana Stanovová.
Loni Putin musel čelit přívalu stížností na pokles životní úrovně a reálných příjmů. Hájil kroky Kremlu a sliboval lepší časy, nicméně ne všechny Rusy uspokojil. "Jenom jeden dotaz: kdy odejdete?" objevil se na televizní obrazovce vzkaz jednoho z diváků. O rok později ale většina voličů v referendu schválila změny v ústavě, které Putinovi otvírají možnost setrvat v Kremlu až do května 2036.
Související
Putin pochválil Muska za omezení Starlinku Ukrajině. Údajně jsou spolu v blízkém kontaktu
Pavel telefonicky hovořil se Stubbem, řešili jeho telefonát s Putinem
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Babiš v Polsku jednal s Tuskem. Plánují společné vládní jednání
před 1 hodinou
Zdechovský apeluje na tvrdší boj proti podvodům s evropskými penězi
před 2 hodinami
Konečná dává sbohem komunistům, potvrdila strana
před 3 hodinami
Zelenskyj avizuje trojstranné jednání, na kterém budou i Rusové
před 4 hodinami
Národní banka zvyšuje úrokové sazby. Bude to mít vliv na hypotéky
Aktualizováno před 4 hodinami
Policejní manévry v Ruzyni. Anonym nahlásil bombu v několika letadlech
před 5 hodinami
Je tady sezóna akutních respiračních infekcí. Nejvíce stonají předškolní děti
před 6 hodinami
Na Slovensku zemřel ukrajinský voják. Případ vraždy řeší kriminalisté
před 7 hodinami
Babiš hodlá znovu obsadit pozici poradce pro národní bezpečnost
před 8 hodinami
Zimní podmínky mohou nastat již v listopadu. Řidičům se radí přezout
před 9 hodinami
Bylo to nepřehlédnutelné. ČT reagovala na úterní společenské dění
před 10 hodinami
Já za nic nemůžu. Fico poprvé komentoval vládní krizi na Slovensku
před 11 hodinami
Trumpovo první povolební téma překvapuje. Máme větší priority, přiznal on sám
před 12 hodinami
Polsko očekává ruské sabotáže. U hranic už posiluje bezpečnost
před 13 hodinami
Počasí přinese o víkendu do Česka mrazivá rána
včera
Vance vyjmenoval důvody, kvůli kterým Republikánská strana prohrála ve volbách
včera
Politico: Za kyberútoky na chladničky v obchodech může stát Rusko
včera
Česko, Dánsko, Norsko, a teď i Kanada. Počet zemí bojkotujících ruské hokejisty narůstá
včera
Google umožní školám omezit přístup studentů k AI
včera
Evropské státy výrazně rozšiřují civilní obranný výcvik, připravují občany na možný konflikt s Ruskem
Norsko, Finsko a Polsko výrazně rozšiřují civilní obranný výcvik a přípravu obyvatelstva na možnou krizi v souvislosti s rostoucími obavami z Ruska. Podle zpráv německého listu Bild zapojují tyto země do národní obrany nad rámec pravidelných ozbrojených sil také vojenské záložníky, vládní instituce, podniky a běžné občany. Programy zahrnují výcvik v zacházení se zbraněmi, městský boj, ovládání dronů a nouzovou připravenost.
Zdroj: Libor Novák