Putin svého následníka ve funkci nehledá, dušuje se Kreml

Vladimir Putin nastoupil do prezidentské funkce v roce 2000 a s výjimkou let 2008-2012, kdy vykonával funkci premiéra, post hlavy státu neopustil. Ruské zákony stanoví pro státní úředníky horní věkovou hranici 70 let, nicméně připouštějí výjimky. Věk prezidenta ústava nijak neomezuje, kandidát jen nesmí být mladší 35 let.

Peskov reagoval na přednášku prokremelského novináře Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa. Kiseljov novinářům na moskevské univerzitě řekl, že Putin si svého následníka hledá.

"Sám Putin říká, že o tom přemýšlí od rána do večera. Bylo by neodpovědné odejít a bouchnout dveřmi. Každý odpovědný politik musí zajistit následnictví moci," citovala z přednášky Kiseljova agentura RBK.

Podle Peskova ale nikoho v Kremlu následnictví netrápí. "Nikdo na to nemyslí, všichni, jak je vidět, pilně pracují," prohlásil Putinův mluvčí.

O Putinově osudu po roce 2024 se v Rusku i okolních postsovětských státech usilovně spekuluje.

Jako nejčastější varianta se objevuje předpoklad, že setrvání u moci ruskému vůdci umožní postupující integrace Ruska a Běloruska, která může vyústit ve vytvoření nového společného státu. Do jeho čela by se Putin mohl postavit, aniž by se zpronevěřil ruským ústavním omezením.