Putin: Svět kvůli sankcím Západu čelí potravinové krizi

Západní sankce vůči Rusku zavedené kvůli jeho invazi na Ukrajinu 24. února způsobily, že země se ocitla na pokraji nejhorší hospodářské krize od rozpadu Sovětského svazu v roce 1991. Moskva ale uvádí, že globální dopad sankcí může být mnohem významnější.

"(Sankce) nevyhnutelně zhorší nedostatek potravin v nejchudších zemích světa, způsobí nové vlny migrace a obecně povedou k dalšímu zvýšení cen potravin," řekl Putin na jednání o rozvoji produkce potravin. Dodal, že za současných podmínek je nevyhnutelný nedostatek hnojiv na globálním trhu. Rusko podle jeho slov bude muset být opatrnější při dodávkách potravin do zahraničí a zejména pečlivě sledovat vývoz do zemí, které vůči Rusku nezaujímají přátelský postoj.

Jeden z Putinových spojenců minulý týden varoval, že Rusko by kvůli západním sankcím mohlo omezit dodávky zemědělských produktů a vyvážet je pouze do "přátelských zemí".

Rusko je největším světovým vývozcem pšenice, kterou dodává především do Afriky a na Blízký východ. Je také významným producentem potaše, fosfátů a hnojiv obsahujících dusík, což jsou důležité živiny pro plodiny a půdu. Ročně vyrobí více než 50 milionů tun hnojiv, což představuje 13 procent celosvětového objemu produkce. Největšími hráči na trhu s hnojivy jsou společnosti Phosargo, Uralchem, Uralkali, Acron a Eurochem.

Sankce podle Putina narušily logistiku dodávek hnojiv z Ruska a Běloruska. Vyšší ceny zemního plynu pak zdražují produkci hnojiv na Západě.

Putin také varoval evropské země, že Moskva odpoví na jakýkoliv pokus o znárodnění ruských aktiv a že takové akce jsou "dvousečnou zbraní". Putinovo varování přišlo den poté, co Německo oznámilo, že jeho energetický regulační úřad převezme kontrolu nad společností Gazprom Germania, která obchoduje s plynem, skladuje ho a přepravuje, a kterou ruský Gazprom koncem minulého týdne opustil. Také britská vláda zvažuje, že by dočasně převzala vedení v britské divizi Gazpromu, která má na starosti dodávky pro drobné spotřebitele.

"Speciální vojenská operace", což je oficiální kremelský termín pro invazi na Ukrajinu, je podle Putina nutná, protože Spojené státy využívaly tuto zemi k ohrožování Ruska a Moskva musí bránit ruskojazyčné obyvatelstvo na Ukrajině před pronásledováním. Kyjev podobná Putinova tvrzení o pronásledování odmítá a říká, že Rusko vede nevyprovokovanou útočnou válku.

Podle analýzy televize CNN se ruská ofenzíva dopustila příliš velkého množství útoků a bombardování, aby se mohlo jednat o cokoliv jiného než o snahu podrobit si Ukrajince. Politický reportér Bílého domu Stephen Collinson se obává, že ruská strategie, která má za cíl způsobit lidem na Ukrajině maximální bolest a zkázu, prohloubí rozkol mezi zeměmi a ztíží možnost nalézt řešení vedoucí k ukončení války.

Ačkoliv se dlouze diskutovalo o možných obrysech příměří nebo dohod o ukončení bojů, ze strany Ruska jsou podmíněny například závazkem, že Ukrajina nevstoupí do NATO. Rusko by také mohlo požadovat určitou formu neutrality a demilitarizace. Její touhu po vstupu do Evropské unie by ale Putin přijal jen velmi těžko.

Podle analýzy na Ukrajině dochází k humanitární katastrofě, Západ ale bude s Putinem jen těžko hledat nějakou společnou řeč. Válka se totiž pro Rusko nevyvíjí dobře a je Rusko "strategickou a ekonomickou katastrofou." Sankce udělaly z Ruska během několika diplomatického, finančního a kulturního vyvrhela.

"Přesto se Putin rozhodl konflikt eskalovat a stát se nehumánnějším. Ukrajinská města jsou v obležení, v některých dochází potraviny a voda, nic ale nenasvědčuje tomu, že by ruský prezident měl nějaké výčitky ohledně kruté lidské daně, kterou si jeho činy vybírají. Historie naznačuje, že pokud bude ke zničení Ukrajiny zapotřebí drsné a dlouhé tažení pomocí zbraní, jako je dělostřelectvo a rakety, je ochoten svůj záměr dotáhnout do konce. Nic také nenasvědčuje tomu, že sankce, které fakticky odřízly Rusko od světa, oslabují jeho vnitropolitickou pozici v kremelském systému, kterému dlouho dominoval," dodal reportér.