Putinovi mohla ovlivnit myšlení covidová izolace, míní historik

Vaněk podotkl, že během covidu se obecně autoritativní země uzavíraly a izolovaly včetně svých vůdců. "A já si myslím, že je to i včetně Vladimira Putina, který se i podle jeho nejbližších, kteří ho (...) zásobovali informacemi, stal daleko více izolovaným než třeba (Josif) Stalin ve své době," řekl Vaněk. Myslím si, že (...) izolace i ten nekontakt s vnějším světem mohly (...) přispět k tomu, že dělá zcela nereálná a nerealistická rozhodnutí. Takže v tomto myslím, že covid své vykonal také," dodal historik.

Vaněk také podotkl, že vnímá historické paralely s obdobím před 90 lety. "Neopakuje se to úplně, ale jsou jisté body, které jsou podobné velmi. Což je pandemie, která přichází ve 20. letech, potom přichází ekonomická krize, a potom to spěje k nějakém světovému konfliktu," připomněl. "Já se obávám, že po zdravotních komplikacích a energetické a vlastně ekonomické krizi, která už probíhá, (...) najednou přichází i to, co by nikoho z nás ještě ani před týdnem nenapadlo," uvedl Vaněk. Kromě útoku Ruska na Ukrajinu, připomněl i to, že se tu "haraší" těmi nejhoršími zbraněmi. Historik doufá, že zvítězí zdravý rozum a historie se nezopakuje.

K otázce, jak může věda přispět v dobách krize, Vaněk uvedl, že věda do jisté míry během covidu utrpěla tím, jak byla nejednoznačná. "Tím jak vlastně i vědci, (...), ale i různí lékaři, kteří neměli možná ani správnou výbavu, metodologickou nebo teoretickou, dostali svých pět vteřin slávy a začali něco vyprávět," řekl. "Je třeba, aby se vědě začalo rozumět a důvěřovat. Možná nám nebudou věřit všichni, to ani není úkolem," dodal.

Z historického hlediska podle něj má mimo jiné smysl shromažďovat prameny, které mohou pomoci v budoucnosti. Upozornil, že podobný postup badatelé aplikovali během hospodářské krize ve 30. letech 20. století ve Spojených státech.