Ruské tajné službě podle Safronovova obhájce chybějí důkazy

"Vyšetřování nijak neprokázalo podezření vůči Ivanovi (Safronovovi). Tím se tento případ liší od podobných kauz. Neexistují žádné důkazy, nic, co by mohlo nějak prokázat odůvodněnost podezření," řekl advokát Ivan Pavlov rozhlasové stanici Echo Moskvy.

Safronova zadrželi agenti tajné služby FSB v úterý ráno při odchodu z domova kvůli podezření, že informace, podléhající státnímu tajemství, předával tajné službě členské země NATO. Stíhán je podle paragrafu o vlastizradě, za což mu hrozí až 20 let vězení. Soud na něj uvalil dvouměsíční vyšetřovací vazbu. Vyšetřovatele FSB v tomto případu podle TASS vede Alexandr Čaban, známý z případů Viktora Kudrjavceva a Kariny Curkanové, rovněž podezřelých ze špionáže a vlastizrady.

Další Safronovův advokát Jevgenij Smirnov v úterý informoval, že ve spisu k případu se uvádí, že úkolem zadrženého bylo shromažďovat a předávat zprávy o vojensko-technické spolupráci Ruska s africkými zeměmi a o činnosti ruských ozbrojených sil na Blízkém východě a že tuto práci Safronov podle FSB dělal ze zištných důvodů pro českou zpravodajskou službu Úřad pro zahraniční styky a informace (ÚZSI, rozvědka). Oficiální sdělení FSB se o české rozvědce výslovně nezmiňuje, píše se v něm pouze o "jedné ze zvláštních služeb NATO".

Ruská média zaznamenávají, že české úřady se zdržují vyjádření k případu: místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček českému Deníku N řekl: "Bez komentáře." Kancléř ÚZSI Jaroslav Hrbek Deníku N ke kauze sdělil: "K předmětnému tvrzení Vám nemohu poskytnout jakýkoliv komentář."

Ještě v úterý se v Moskvě před sídlem tajné služby FSB a v Petrohradu konaly demonstrace na Safronovovu podporu pod heslem "Ruce pryč od novinářů". Zadržené demonstranty, vesměs novináře, policie po sepsání protokolů podle Echa Moskvy propustila.

Safronov se stal poradcem generálního ředitele Roskosmos Dmitrije Rogozina od poloviny května. Předtím pracoval pro nezávislé deníky Kommersant a poté Vedomosti. O jeho nevině jsou přesvědčeni nejen obhájci, ale i bývalí kolegové.

"Vyznat se v podrobnostech tohoto případu bude kvůli utajení krajně obtížné. Žádné informace nejsou a ten, kdo k nim bude mít přístup, je nebude smět zveřejnit pod hrozbou trestního stíhání," napsal v listu Vedomosti ochránce lidských práv Pavel Čikov s tím, že vyšetřovatelé udělají vše, aby se podrobnosti nedostaly na veřejnost: zavážou k mlčenlivosti svědky i advokáty, spis bude utajen a soudy budou jednat za zavřenými dveřmi. Možná až před vlastním procesem se objeví prohlášení o podstatě obvinění.

"Hlavní zvláštnost případu spočívá v tom, že se vede proti novináři a že o něm nelze vůbec nic říct," upozornil Čižov. "Vše bude horší, než v případu Ivana Golunova (novináře obviněné z přechovávání a šíření drog, které mu podstrčili policisté). Iniciátoři kauzy si zjevně uvědomují reakci společnosti, ale není jasné, zda jde o politický případ, související s novinařinou, anebo o něco jiného," dodal.

Vedomosti připomněly, že loni v květnu se federální agentura pro vojensko-technickou spolupráci obrátila na soud v Moskvě kvůli dřívějšímu Safronovovu článku o kontraktu na dodávku ruských stíhaček do Egypta, ale soud případ vrátil.

Penzionovaný plukovník Viktor Murachovskij v časopisu Arsenal Otečestva upozornil, že je to v Rusku poprvé, co je tak známý a schopný novinář stíhán podle tak těžkého obvinění. V novinářovu vinu nevěří, neboť Safronov neměl přístup ke státnímu tajemství.

Podle šéfredaktora populárního listu Komsomolskaja pravda Vladimira Sungorkina vyšetřovatelé budou muset veřejnosti předložit "jasné a přesvědčivé důkazy o novinářově vině, a to i kvůli potřebě snížit nebezpečnou nedůvěru veřejnosti k ruské justici".

Šéfredaktorka prokremelské televize RT Margarita Simoňjanová prohlásila, že paragraf o vlastizradě je formulován tak mlhavě, že by se kvůli němu dal zavřít jakýkoli novinář pracující pro zahraniční médium. Vlastizradou mohou být i konzultační služby poskytnuté členské zemi NATO či jakékoli shromažďování informaci v zájmu cizí země. Proto pokládá za hlavní dozvědět se, zda Safronov skutečně dostával peníze od cizích rozvědek, nebo zda za zradu byla označena jeho normální novinářská práce.