Ruskem okupované regiony na Ukrajině se chystají na referenda

Proces připomíná ruskou anexi ukrajinského poloostrova Krym v roce 2014 - s určitými rozdíly, píše server Deutsche Welle (DW).

Rusko dalo najevo své záměry už na jaře a nyní v plánech na urychlenou anexi území, která obsadilo při své invazi na jihu a východě Ukrajiny, pokračuje. Ve zjevně koordinované snaze Moskvou dosazení představitelé v Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské oblasti v úterý oznámili, že hlasování na Ruskem kontrolovaných částech těchto regionů zahájí v pátek, přičemž potrvá do úterý. Ruský prezident Vladimir Putin je ve středečním projevu podpořil.

Podobně jako v případě anexe Krymu se Rusko snaží tvářit, že do takzvaných referend není zapojeno. Hlasování oznámili proruští činitelé. Obdobně jako v případě Krymu před osmi lety na něj nebudou dohlížet nezávislí pozorovatelé, píše server Deutsche Welle, který zároveň upozorňuje že regionální referenda jsou na Ukrajině zakázaná.

Tím podobnosti podle něj končí a nastupují rozdíly. Samozvaná Doněcká lidová republika (DNR) a Luhanská lidová republika (LNR) jsou separatistické útvary, které jsou od roku 2014 de facto pod kontrolou Moskvy. Putin je uznal za nezávislé státy krátce před únorovou invazí na Ukrajinu. Záporožskou a Chersonskou oblast obsadila ruská invazní vojska z části nebo téměř zcela po vpádu na Ukrajinu. Boje pokračují ve všech čtyřech regionech. A zdá se, že úspěšná ukrajinská protiofenziva zrušila plány na podobné referendum v okupovaných částech Charkovské oblasti.

Podle ruských médií nebude hlasování ve všech regionech totožné. V DNR a LNR budou mít hlasovací lístky jedinou otázku - zda se připojit k Ruské federaci, na kterou bude možné odpovědět ano nebo ne. V Chersonské a Záporožské oblasti se bude žádat odpověď na tři dotazy - zda je hlasující pro odtržení od Ukrajiny, pro vytvoření nezávislého státu a pro připojení k Ruské federaci.

Hlasovat se má také v Rusku, kam uprchly statisíce Ukrajinců, poznamenává DW. Většina ukrajinských uprchlíků - několik milionů - však utekla do ukrajinských regionů kontrolovaných Kyjevem nebo do jiných zemí. Elektronické hlasování nebude k dispozici. Moskvou dosazené úřady podle agentury Reuters rovněž tento týden oznámily, že části Mykolajivské oblasti, které Rusko okupuje, budou zahrnuty do Chersonské oblasti, což znamená, že i tam bude referendum o připojení k Rusku.

Původní plán Ruska uspořádat referenda, která by se jevila jako řádná - padl, řekl DW ruský politolog Dmitrij Oreškin a poznamenal, že hlasování, které se koná "během války, z níž uprchla téměř polovina obyvatelstva", nelze brát vážně.

Spolehlivé údaje o současných náladách na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny nejsou k dispozici. Podle průzkumu z roku 2019, který si nechalo zpracovat berlínské Středisko pro východoevropská a mezinárodní studia (ZOiS), se tehdy vyslovilo pro připojení k Rusku kolem 45 procent dotázaných obyvatel separatistických regionů na východě země, přičemž 54 procent chtělo návrat k Ukrajině, píše DW.

Kyjev a jeho západní spojenci označují chystaná referenda za podvod. Všeobecně se očekává, že oficiální výsledky podpoří připojení k Rusku. Pokud okupovaná území skutečně formálně absorbuje Ruská federace, budou mít podle vojenské doktríny Moskvy nárok na ochranu, upozorňuje agentura Reuters.

Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv, který je v současné době místopředsedou ruské bezpečnostní rady, už v úterý pohrozil, že referenda otevřou Kremlu více možností obrany toho, co se podle něj stane ruským územím. "Proniknutí na ruské území je zločin, který umožňuje použít všechny síly sebeobrany," napsal na telegramu. Dnes hrozby zopakoval a výslovně zmínil jaderné zbraně.

"Referenda se odehrají a republiky Donbasu (DNR, LNR) a další území budou připojeny k Rusku," napsal den před zahájením hlasování a dodal, že ruské ozbrojené síly zvýší ochranu těchto území. "Rusko oznámilo, že pro takovou obranu mohou být použity nejen mobilizační možnosti, ale i jakékoliv ruské zbraně, včetně strategických jaderných zbraní," sdělil.

Deutche Welle nicméně poznamenává, že ukrajinský útok na ruské vojenské letiště na anektovaném Krymu minulý měsíc nevyvolal okamžitou ruskou reakci.

Reuters mezitím s odvoláním na ukrajinské i Ruskem dosazené představitele informuje o výbuchu na tržišti ve městě Melitopol v Záporožské oblasti, které padlo po invazi jako jedno z prvních do ruských rukou. Obě strany konfliktu se z útoku viní navzájem. Ukrajinský starosta města, jenž se nachází v exilu, Ivan Fedorov uvedl, že útok spáchaly ruské okupační jednotky, aby mohly obvinit Ukrajinu z terorismu. Člen okupační správy Záporožské oblasti Vladimir Rogov obvinil ukrajinské síly z toho, že takto chtěly zastrašit civilisty před referendem.