Rusko touží po prvenství. Vakcína proti koronaviru by prý mohla být v srpnu

Moskevská lékařská fakulta zahájila v červnu proces testování zkušebních verzí, které by mohly být potenciální vakcínou na nový typ koronaviru způsobující onemocnění covid-19. Zúčastnilo se jej 38 placených dobrovolníků. Tou samou dobou už ruská armáda přistoupila k dvouměsíčnímu klinickému hodnocení stejné vakcíny, kterou vyvinulo Výzkumné centrum pro epidemiologii a mikrobiologii Gamelei. Informoval o tom ruský deník The Moscow Times.

Ředitel centra Alexandr Gintsburg řekl agentuře TASS, že pokud půjde všechno hladce, mohly by se k prvním lidem dostat očkovací látky někdy v polovině srpna s dodatkem, že by se do září mohlo začít s masovou výrobou. "Výzkum byl dokončen a zdá se, že je vakcína bezpečná," potvrdila Jelena Smoljarčuková z Moskevské lékařské univerzity.

Dvě skupiny dobrovolníků, kteří se do testováni zapojili, budou ve středu a příští pondělí propuštění z 28denní izolace, v níž měli být chráněni před rizikem jiných infekcí. Věková skupina od 18 do 65 let bude ještě po následujících šest měsíců po svém odchodu kontrolovaná.

Smoljarčuková připustila, že se u některých účastníků objevily běžné reakce na očkovací látky, jako jsou bolesti hlavy a zvýšená tělesná teplota. Ty však do 24 hodin odezněly.

Podle dostupných informací bude o uvedení vakcíny do oběhu rozhodovat ještě také ruské ministerstvo zdravotnictví, a to na základě výsledků biochemických testů. Gamelei už na začátku května avizovalo, že samo na vlastní pěst distribuovalo očkovací látku, což se setkalo s kritikou z řad expertů.

K rozhodnutí vytvořit skupinu dobrovolníků, kteří na sobě nechají testovat různé formy očkovacích látek, se Rusko odhodlalo poté, co v něm začal raketově růst počet nově nakažených novým typem koronaviru. Země je po Spojených státech, Brazílii a Indii čtvrtou nejzasaženější na světě. Kreml se rovněž také netají tím, že v sázce je i získání národní prestiže.

Ačkoliv o vývoj účinné vakcíny usilují snad všechny státy světa, jsou zde menší komplikace. Podle nedávných průzkumů se totiž u bezpříznakových pacientů může stát, že si nevytvoří dostatečnou imunitní odpověď na koronavirus. To by pak mohlo být v případě očkování spočívajícím v podání malé dávky viru, na nějž si pak lidský organismus vytvoří protilátku, problém. Osoba by se pak stala znovu náchylnou.