Diplomatická jednání mezi Ruskem, USA a NATO plánovaná na příští týden možná selžou hned po prvním setkání v pondělí v Ženevě. Podle dnešní zprávy ruské tiskové agentury RIA Novosti to řekl náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Moskva podle něj nehodlá ustupovat ze svých požadavků pod tlakem USA a zároveň je zklamaná ze signálů, které přicházejí z Washingtonu a z Bruselu.
Americký ministr zahraničí Antony Blinken dnes prohlásil, že neočekává v příštím týdnu průlom ve vztazích mezi Washingtonem a Moskvou. Stále se ale lze vyhnout konfrontaci, prohlásil.
Rjabkov se má v pondělí v Ženevě sejít s náměstkyní šéfa americké diplomacie Wendy Shermanovou. Uvedl, že na rozhovory nepohlíží s optimismem. "Nemohu nic vyloučit, je to zcela reálný scénář a Američané (...) by si ohledně toho neměli dělat žádné iluze," prohlásil náměstek. "Přirozeně nebudeme dělat jakékoli ústupky pod tlakem a za výhrůžek, které neustále vznášejí západní účastníci nastávajících rozhovorů," dodal.
Zástupci Ruska se mají setkat se západními lídry také ve středu v sídle NATO v Bruselu a ve čtvrtek ve Vídni. Podle Rjabkova je však klidně možné, že snaha najít diplomatické řešení situace selže hned v pondělí. "Jsme zklamáni signály, které v posledních dnech přicházejí z Washingtonu, ale také z Bruselu (kde sídlí NATO)," řekl rovněž Rjabkov.
"Nemyslím si, že se příští týden dočkáme nějakého průlomu," uvedl na stanici CNN Blinken. Zároveň ale nevyloučil, že obě země najdou v některých oblastech shodu. Podle něj je stále čas se vyhnout konfrontaci. Blinken přitom zopakoval, že ruská agrese proti Ukrajině by měla "masivní dopad" na Moskvu v podobě ekonomických, finančních a dalších sankcí. Na jejich přípravě pracují USA se spojenci.
Blinken dnes poznamenal, že nelze čekat pokrok v jednání, dokud Rusko "míří pistolí na hlavu Ukrajiny". Západní země nehodlají učinit jednostranné ústupky. Opravdový pokrok se podle ministra dostaví, až Moskva sníží napětí a odvolá svou hrozbu Ukrajině. Brzy se ukáže, zda si ruský prezident Vladimir Putin přeje dialog a diplomatické řešení, nebo konflikt, prohlásil Blinken. V pátek řekl, že ruskou strategií je přijít se "seznamem absolutně nepřijatelných požadavků" a po jejich odmítnutí tvrdit, že druhá strana nespolupracuje.
Podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella není možné jednat o bezpečnosti v Evropě bez Evropské unie. Podle něj se Brusel dohodl na koordinaci s USA a dalšími partnery. Francouzský ministr pro evropské záležitost Clément Beaune, jehož země od ledna předsedá EU, dnes zdůraznil, že unie nesmí chybět u jednacího stolu s Ruskem. Příští týden se ale počítá vedle bilaterálních rozhovorů pouze s jednáním na úrovní NATO a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).
Podle západních zemí Moskva shromažďuje u hranic s Ukrajinou desetitisíce vojáků a chystá invazi. Kreml to popírá a předložil sérii bezpečnostních požadavků, mezi něž patří například závazek, že se NATO nebude dále rozšiřovat na východ.
Spojené státy jsou podle sobotních vyjádření nejmenovaných vládních činitelů ochotné jednat s Ruskem o recipročním omezení vojenských cvičení ve východní Evropě a o omezení možného rozmísťování raket v oblasti. Nehodlají však Rusku nabízet snížení své vojenské přítomnosti ve východní Evropě, což Moskva požaduje. Jakákoli dohoda bude ze strany USA podmíněna tím, že Moskva ukončí hrozby vůči Ukrajině a neudělá žádné rozhodnutí v tomto směru bez souhlasu Ukrajiny a NATO, řekli médiím činitelé administrativy prezidenta Joea Bidena.
Související
Rusko od vyhlášení Trumpova "příměří" šestkrát zaútočilo na energetickou infrastrukturu. Bílý dům mlčí
Kreml podpořil Trumpovu myšlenku na výměnu Zelenského. 60 dní Ukrajině nedá a příměří nekomentoval
Aktuálně se děje
před 26 minutami
Záznamy tísňových volání odhalily, proč Pikeová při neúspěšné popravě hodinu trpěla
před 1 hodinou
Už dva dny neútočíme, stejně jsme od Západu nedostali informace o ruských náletech, prohlásil Zelenskyj
před 1 hodinou
Papež Lev je hospitalizován v nemocnici. Kvůli nálezu podstoupí operaci plic
před 2 hodinami
Evropské vlády se začínají připravovat na možný kolaps oceánských proudů
před 3 hodinami
Na ruské straně zemřelo ve válce 11x víc vojáků než na Ukrajině, tvrdí Syrskyj
před 4 hodinami
Guardian: Stejnopohlavní pár zažaloval slovenské úřady, neuznají mu manželství z ciziny
před 5 hodinami
Trump projevil zájem o setkání s Kim Čong-unem. Ten druhý den představil raketu schopnou zasáhnout USA
před 5 hodinami
Zemřel americký herec RJ Mitte, proslavila ho role v Perníkovém tátovi
před 6 hodinami
Rusko od vyhlášení Trumpova "příměří" šestkrát zaútočilo na energetickou infrastrukturu. Bílý dům mlčí
před 7 hodinami
Víkendové počasí může nabídnout i sněžení, zmínili meteorologové
včera
Policie dopadla útočníka od Boleveckého rybníka. Bodl ženu a ujel na kole
včera
Veletoče kolem Ronalda. Vypadalo to na konec v reprezentaci, nakonec hodlá pokračovat
včera
Na Sněžce se poprvé udržel sníh, upozornili meteorologové
včera
Starostové po úspěchu neskrývají velké ambice. Kupka ale zbraně neskládá
včera
Bájná Trója existovala. Archeologové začali mít jasno před 155 lety
včera
Je to nesmysl, udeřil Babiš ohledně emisních povolenek
včera
Zemřel herec Jiří Štěpnička, dlouholetý člen souboru Národního divadla
včera
Pokusí se Pikeovou popravit znovu? Amerika se chystá na vleklý právní boj
včera
Trump na klimatické změny nevěří, jeho válka ale činí svět zelenějším
včera
Nobelovu cenu za ekonomii dostali američtí ekonomové, ovlivnili moderní chápání hospodářské politiky
Cena Švédské národní banky za rozvoj ekonomických věd na památku Alfreda Nobela, všeobecně známá jako Nobelova cena za ekonomii, byla letos udělená americkým ekonomům Robertu E. Hallovi a Michaelu Woodfordovi.
Zdroj: Libor Novák