Podle USA a Ruska nebudou jednání příští týden snadná, možná hned skončí

Diplomatická jednání mezi Ruskem, USA a NATO plánovaná na příští týden možná selžou hned po prvním setkání v pondělí v Ženevě. Podle dnešní zprávy ruské tiskové agentury RIA Novosti to řekl náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Moskva podle něj nehodlá ustupovat ze svých požadavků pod tlakem USA a zároveň je zklamaná ze signálů, které přicházejí z Washingtonu a z Bruselu.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken dnes prohlásil, že neočekává v příštím týdnu průlom ve vztazích mezi Washingtonem a Moskvou. Stále se ale lze vyhnout konfrontaci, prohlásil.

Rjabkov se má v pondělí v Ženevě sejít s náměstkyní šéfa americké diplomacie Wendy Shermanovou. Uvedl, že na rozhovory nepohlíží s optimismem. "Nemohu nic vyloučit, je to zcela reálný scénář a Američané (...) by si ohledně toho neměli dělat žádné iluze," prohlásil náměstek. "Přirozeně nebudeme dělat jakékoli ústupky pod tlakem a za výhrůžek, které neustále vznášejí západní účastníci nastávajících rozhovorů," dodal.

Zástupci Ruska se mají setkat se západními lídry také ve středu v sídle NATO v Bruselu a ve čtvrtek ve Vídni. Podle Rjabkova je však klidně možné, že snaha najít diplomatické řešení situace selže hned v pondělí. "Jsme zklamáni signály, které v posledních dnech přicházejí z Washingtonu, ale také z Bruselu (kde sídlí NATO)," řekl rovněž Rjabkov.

"Nemyslím si, že se příští týden dočkáme nějakého průlomu," uvedl na stanici CNN Blinken. Zároveň ale nevyloučil, že obě země najdou v některých oblastech shodu. Podle něj je stále čas se vyhnout konfrontaci. Blinken přitom zopakoval, že ruská agrese proti Ukrajině by měla "masivní dopad" na Moskvu v podobě ekonomických, finančních a dalších sankcí. Na jejich přípravě pracují USA se spojenci.

Blinken dnes poznamenal, že nelze čekat pokrok v jednání, dokud Rusko "míří pistolí na hlavu Ukrajiny". Západní země nehodlají učinit jednostranné ústupky. Opravdový pokrok se podle ministra dostaví, až Moskva sníží napětí a odvolá svou hrozbu Ukrajině. Brzy se ukáže, zda si ruský prezident Vladimir Putin přeje dialog a diplomatické řešení, nebo konflikt, prohlásil Blinken. V pátek řekl, že ruskou strategií je přijít se "seznamem absolutně nepřijatelných požadavků" a po jejich odmítnutí tvrdit, že druhá strana nespolupracuje.

Podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella není možné jednat o bezpečnosti v Evropě bez Evropské unie. Podle něj se Brusel dohodl na koordinaci s USA a dalšími partnery. Francouzský ministr pro evropské záležitost Clément Beaune, jehož země od ledna předsedá EU, dnes zdůraznil, že unie nesmí chybět u jednacího stolu s Ruskem. Příští týden se ale počítá vedle bilaterálních rozhovorů pouze s jednáním na úrovní NATO a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).

Podle západních zemí Moskva shromažďuje u hranic s Ukrajinou desetitisíce vojáků a chystá invazi. Kreml to popírá a předložil sérii bezpečnostních požadavků, mezi něž patří například závazek, že se NATO nebude dále rozšiřovat na východ.

Spojené státy jsou podle sobotních vyjádření nejmenovaných vládních činitelů ochotné jednat s Ruskem o recipročním omezení vojenských cvičení ve východní Evropě a o omezení možného rozmísťování raket v oblasti. Nehodlají však Rusku nabízet snížení své vojenské přítomnosti ve východní Evropě, což Moskva požaduje. Jakákoli dohoda bude ze strany USA podmíněna tím, že Moskva ukončí hrozby vůči Ukrajině a neudělá žádné rozhodnutí v tomto směru bez souhlasu Ukrajiny a NATO, řekli médiím činitelé administrativy prezidenta Joea Bidena.

Související

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko od vyhlášení Trumpova "příměří" šestkrát zaútočilo na energetickou infrastrukturu. Bílý dům mlčí

Americký prezident Donald Trump oznámil o víkendu překvapivé příměří v energetické oblasti mezi Ruskem a Ukrajinou. Podle jeho vyjádření na sociálních sítích vstoupila dohoda v platnost okamžitě a obě strany s ní měly souhlasit. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však uvedl, že o tomto návrhu předem nevěděl a celá zpráva pro něj byla novinkou. Moskva se k celému oznámení v prvních hodinách odmítala blíže vyjadřovat, navíc jej ani nedodržuje.
Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml podpořil Trumpovu myšlenku na výměnu Zelenského. 60 dní Ukrajině nedá a příměří nekomentoval

Moskevský Kreml v pondělí oficiálně odmítl návrh ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na zavedení šedesátidenního příměří, které mělo v napadené zemi vytvořit nezbytné podmínky pro uspořádání řádných prezidentských voleb. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov novinářům sdělil, že Moskva nemá zájem o žádná dočasná zastavení palby, nýbrž usiluje o dosažení dlouhodobého a komplexního mírového urovnání konfliktu.

Více souvisejících

Rusko ,  Sergej Rjabkov ,  Ukrajina

Aktuálně se děje

před 26 minutami

Christa Pikeová

Záznamy tísňových volání odhalily, proč Pikeová při neúspěšné popravě hodinu trpěla

Záznamy tísňových volání odhalily značný zmatek a komunikační chaos, který panoval mezi vězeňským personálem a záchrannými složkami po nezdařené popravě padesátileté Christy Pikeové v americkém státě Tennessee. Pikeová byla koncem září odsouzena k trestu smrti letální injekcí, avšak po aplikaci dvou dávek pentobarbitalu nezemřela a musela být narychlo převezena do nemocnice. Podle BBC však trvalo minimálně hodinu, než se jí dostalo pomoci.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Papež Lev je hospitalizován v nemocnici. Kvůli nálezu podstoupí operaci plic

Papež Lev XIV. byl v úterý dopoledne přijat do římské nemocnice Agostina Gemelliho, kde jej v nejbližších hodinách čeká chirurgický zákrok k odstranění malého plicního útvaru. Jedná se o vůbec první hospitalizaci sedmdesátiletého pontifika od jeho zvolení do čela katolické církve, přičemž lékaři objevili nález v počátečním a dobře ohraničeném stadiu.

před 2 hodinami

Velké vlny

Evropské vlády se začínají připravovat na možný kolaps oceánských proudů

Evropské vlády se začínají připravovat na možný výrazný pokles výkonu nebo úplný kolaps Atlantické poledníkové zpětné cirkulace, známé pod zkratkou AMOC. Tento rozsáhlý systém oceánských proudů transportuje teplou vodu z tropických oblastí směrem na sever a brání tomu, aby evropský kontinent zamrzl. Vědci i politici podle webu Politico varují, že oslabení tohoto mořského tepelného čerpadla by mělo pro evropské zemědělství, infrastrukturu i celou ekonomiku katastrofální následky. Situace, která byla dříve považována za vzdálenou hrozbu, se tak stává předmětem konkrétních bezpečnostních analýz.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Prezident Trump

Trump projevil zájem o setkání s Kim Čong-unem. Ten druhý den představil raketu schopnou zasáhnout USA

Severokorejský vůdce Kim Čong-un navštívil nově otevřené muzeum obranného průmyslu, kde státní média představila mezikontinentální balistickou raketu schopnou zasáhnout území Spojených států. K této události došlo pouhý den poté, co americký prezident Donald Trump naznačil možnost, že by se s ním mohl během své plánované cesty do Asie v polovině listopadu setkat. Trump má v úmyslu navštívit summit Rady pro asijsko-pacifickou hospodářskou spolupráci (APEC) v Číně.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko od vyhlášení Trumpova "příměří" šestkrát zaútočilo na energetickou infrastrukturu. Bílý dům mlčí

Americký prezident Donald Trump oznámil o víkendu překvapivé příměří v energetické oblasti mezi Ruskem a Ukrajinou. Podle jeho vyjádření na sociálních sítích vstoupila dohoda v platnost okamžitě a obě strany s ní měly souhlasit. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však uvedl, že o tomto návrhu předem nevěděl a celá zpráva pro něj byla novinkou. Moskva se k celému oznámení v prvních hodinách odmítala blíže vyjadřovat, navíc jej ani nedodržuje.

před 7 hodinami

včera

včera

Cristiano Ronaldo

Veletoče kolem Ronalda. Vypadalo to na konec v reprezentaci, nakonec hodlá pokračovat

Rekordně dlouhá reprezentační přestávka je za námi a v některých případech by se chtělo říct, že „konečně“. Třeba portugalská hvězda Cristiano Ronaldo je určitě ráda, že přijde na jiné myšlenky, než na to, jak to bude s jeho budoucností v portugalském národním týmu. Ronaldo totiž po údajných neshodách s trenérem Jorgem Jesusem během nedávného srazu reprezentaci opustil. Nelíbilo se mu konkrétně, že ho kouč nenasadil do zápasu v Norsku. Proto následně sraz opustil a vypadalo to, že si zavřel dveře do národního týmu. Sám Ronaldo ale nakonec uvedl, že je připraven přijmout trest za své jednání. 

včera

včera

včera

Heinrich Schliemann

Bájná Trója existovala. Archeologové začali mít jasno před 155 lety

Přesně před 155 lety, dne 11. října roku 1871, začal amatérský archeolog jménem Heinrich Schliemann kopat na území dnešního Turecka na místě, kde se měla ve starověku rozkládat bájná Trója. Tu nakonec skutečně objevil, i když tak trochu podvodem, a kromě významných nálezů jeho práce přinesla řadu nenahraditelných škod.

včera

Andrej Babiš

Je to nesmysl, udeřil Babiš ohledně emisních povolenek

Posílit ochranu práv dětí a vyjasnit některé výkladové nejasnosti v legislativě spojené s řízením péče soudu o nezletilé je hlavním cílem novely občanského zákoníku a souvisejících zákonů, jejíž návrh schválila Babišova vláda na pondělním zasedání. Zabývala se také například plněním Národního plánu obnovy nebo návrhem na další rozvoj Registru zastupování. 

včera

včera

Christa Pikeová

Pokusí se Pikeovou popravit znovu? Amerika se chystá na vleklý právní boj

Případ padesátileté Christy Pikeové, která v americkém státě Tennessee nedávno jako jediná v novodobé historii přežila nezdařený pokus o popravu smrtící injekcí, zaměstnává tamní justici a vyvolává v zemi hluboké etické debaty. Vedení státu nyní čelí zásadní otázce, zda se o vykonání trestu smrti pokusí znovu, zatímco její právní zástupci zahájili v nashvillském soudu právní boj s cílem jakémukoli dalšímu pokusu zabránit a zajistit řádné uchování důkazních materiálů.

včera

Prezident Trump promluvil na společném zasedání Kongresu

Trump na klimatické změny nevěří, jeho válka ale činí svět zelenějším

Válka v Íránu, která měla podle původních předpokladů představovat pouze krátký a rychlý úder směřující k pádu tamního režimu, přerostla v táhnoucí se konflikt hluboce otřesikující globální energetický systém. Současný stav vyvolává zcela paradoxní otázku, zda by tento ozbrojený konflikt mohl amerického prezidenta Donalda Trumpa – známého odpůrce klimatických opatření – na mezinárodní scéně nechtěně pasovat do role „klimatického prezidenta“.

včera

Nobelovu cenu za ekonomii dostali američtí ekonomové, ovlivnili moderní chápání hospodářské politiky

Cena Švédské národní banky za rozvoj ekonomických věd na památku Alfreda Nobela, všeobecně známá jako Nobelova cena za ekonomii, byla letos udělená americkým ekonomům Robertu E. Hallovi a Michaelu Woodfordovi. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy