Rusko násilně deportovalo půl milionu Ukrajinců a použilo fosforové bomby, tvrdí Zelenskyj

Rusko na Ukrajině používá fosforové bomby a vůči civilnímu obyvatelstvu uplatňuje metody teroru. V projevu přes videohovor to dnes před poslanci estonského parlamentu řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Uvedl také, že Moskva násilně deportovala do odlehlých částí Ruska více než 500.000 Ukrajinců.

"Ruská armáda používá všechny typy děl, všechny typy raket, letecké bomby - obzvláště fosforové bomby - proti obytným čtvrtím a civilní infrastruktuře," řekl Zelenskyj s tím, že se jedná o "jasný teror proti civilnímu obyvatelstvu".

Tvrzení se agentuře Reuters nepodařilo nezávisle ověřit, Moskva na ně bezprostředně nereagovala. Rusko od svého vpádu na Ukrajinu 24. února popírá, že by útočilo na civilisty, a tvrdí, že ukrajinská a západní obvinění z válečných zločinů jsou vykonstruovaná.

Ukrajina uvedla, že prověřuje informace o tom, že Rusko mohlo při obléhání jihoukrajinského přístavního města Mariupol použít chemické zbraně. Ruskem podporovaní separatisté, kteří se snaží převzít úplnou kontrolu nad městem, však použití chemických zbraní popřeli. Moskva v minulosti označila americké tvrzení o chystaném použití chemických zbraní ruskými silami na Ukrajině za snahu, která má odvést pozornost od otázek nepříjemných pro Washington.

Zelenskyj v projevu k estonským poslancům dále uvedl, že Rusko násilně deportuje Ukrajince. "K dnešnímu dni bylo násilně vysídleno již více než 500.000 Ukrajinců," citovala agentura Interfax-Ukrajina Zelenského, který množství přirovnal k počtu obyvatel estonského hlavního města Tallinnu. Ruské úřady podle prezidenta odebírají Ukrajincům doklady, brání jim v návratu do vlasti a děti oddělují od rodičů či je připravují na nelegální adopce do ruských rodin.

Prezident proto vyzval Evropskou unii, aby deportace zastavila a pomohla vrátit ukrajinské občany zpět domů. "Naléhavě žádám, aby se na úrovni Evropské unie našly takové nástroje vlivu na Rusko, které by mohly zastavit deportace a vrátit všechny deportované domů," dodal Zelenskyj.

Reuters připomíná, že ani pro své tvrzení o deportacích nenabídl Zelenskyj jasné důkazy.

Predikovat, jak se bude válka v nadcházejících dnech či týdnech vyvíjet, je obtížné. Rusko před pár dny oznámilo, že výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu a nadále pokračují snahy o mírová jednání, ačkoliv prezident Vladimir Putin oznámil, že rozhovory jsou na mrtvém bodě.

Ruské ministerstvo obrany v poslední době tvrdí, že vojska se přeskupují, aby mohla "osvobodit" Donbas na východě Ukrajiny. Podle prohlášení vedení ukrajinské armády ale může být tvrzení o stahování vojsk jen klamavou taktikou, která má vyvolat představu, že Moskva upustila od záměru obklíčit Kyjev.

Britské ministerstvo obrany ale uvedlo, že ruské ozbrojené síly zřejmě skutečně přeorientovaly své úsilí na dobytí celého Donbasu. Očekává, že boje na východě Ukrajiny v příštích dvou až třech týdnech zesílí.

Není ani zřejmé, nakolik je se situací na Ukrajině obeznámen ruský prezident Vladimir Putin. Nejmenovaný americký činitel s odkazem na odtajněné informace amerických zpravodajských služeb agentuře Reuters sdělil, že se Putinovi jeho vlastní poradci obávají sdělit, že se ruské armádě při invazi nedaří.

Někteří experti nevylučují ani možné použití jaderných zbraní. "Domnívám se, že ruský prezident by mohl být motivován použít jadernou zbraň tehdy, pokud by to vnímal jako otázku přežití – a teď nutně nemyslím fyzické přežití, ale přežití jeho režimu. (...) Stejně tak si myslím, že by to mohl být schopen udělat jako nějaké symbolické gesto – velmi ošklivě řečeno. Nemyslím, že je použití jaderné ruské síly proti členským státům NATO vůbec reálné. Reálnější – smutně vzato – by bylo nějaké velmi omezené použití jaderné zbraně na Ukrajině," řekl Českému rozhlasu děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a expert na evropskou a transatlantickou bezpečnost Tomáš Karásek. Sám o tom ale přesvědčen není.

Související

Summit NATO ve Vilniusu 2023 (11.–12. července 2023).

Státy NATO Ukrajině dodají více prostředků protivzdušné obrany

Členské státy Severoatlantické aliance se v pátek dohodly, že Ukrajině dodají více prostředků protivzdušné obrany. Po online konferenci ministrů obrany zemí NATO s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v rámci zasedání Rady NATO - Ukrajina to oznámil generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) Rusko Ukrajina

Aktuálně se děje

před 4 minutami

Ilustrační fotografie.

Kimova KLDR otestovala supervelkou hlavici. Testy zbraní pokračují

Severokorejský režim pokračuje v testování svých zbraní. Podle státních médií proběhly testy "supervelké" hlavice pro strategickou řízenou střelu a také nového typu protiletadlové střely. KLDR už v dubnu otestovala nadzvukovou raketu se středním až dlouhým doletem za přítomnosti vůdce Kim Čong-una. 

před 43 minutami

Adolf Hitler, 1938

Netvora Adolfa Hitlera formovali i jeho rodiče. Narodil se jim před 135 lety

Když se dne 20. dubna 1889 narodil chlapec, který dostal jméno Adolf Hitler, jeho rodiče nemohli tehdy tušit, že přivedli na svět jednoho z největších diktátorů všech dob, který rozpoutá světovou válku a masové vraždění milionů nevinných lidí. Byli to však možná právě rodiče, kdo formoval pokřivenou osobnost Adolfa Hitlera.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Hamás, ilustrační fotografie.

Hamás zvažuje krok, který by dále ohrozil jednání s Izraelem

Politické křídlo palestinského hnutí Hamás zvažuje přesun z Kataru, napsal americký deník The Wall Street Journal s odvoláním na své zdroje. Podle listu by stěhování zřejmě dále ohrozilo jednání o příměří mezi Hamásem a Izraelem, protože je zprostředkovává právě Katar, kde dlouhodobě pobývá lídr hnutí Ismáíl Haníja.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

včera

včera

včera

včera

Mléko

WHO objevila virus ptačí chřipky v mléce infikovaných zvířat

Ve velmi vysokých koncentracích byl virový kmen A ptačí chřipky H5N1 detekován v syrovém mléce infikovaných zvířat, informovala ve svém pátečním prohlášení Světová zdravotnická organizace (WHO). Zatím není známo, jak dlouho může virus v mléce přežít, uvedla agentura AFP s odkazem na WHO.

včera

včera

včera

Summit NATO ve Vilniusu 2023 (11.–12. července 2023).

Státy NATO Ukrajině dodají více prostředků protivzdušné obrany

Členské státy Severoatlantické aliance se v pátek dohodly, že Ukrajině dodají více prostředků protivzdušné obrany. Po online konferenci ministrů obrany zemí NATO s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v rámci zasedání Rady NATO - Ukrajina to oznámil generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg.

včera

včera

Anthony Blinken

USA údajně dostaly informaci o útoku na Írán na poslední chvíli

Spojené státy v pátek na zasedání ministrů zahraničí seskupení G7 informovaly, že od Izraele dostaly "na poslední chvíli" informace o dronovém útoku v Íránu. Oznámil to v pátek italský ministr zahraničí Antonio Tajani. Šéf americké diplomacie Antony Blinken se k tomu odmítl vyjádřit.

včera

Volební štáb hnutí ANO

Hnutí ANO zrušilo účast na jednání o reformě důchodů. Další rozhovory nemají smysl, reagoval Pavel

Opoziční hnutí ANO se rozhodlo zrušit svou účast na pondělním jednání o reformě důchodového systému na Pražském hradě. Důvodem bylo opakované prohlášení nejvyšších představitelů vlády, že reformu prosadí bez ohledu na stanovisko opozice. Prezident Petr Pavel vyjádřil zklamání nad postojem ANO a uvedl, že další rozhovory v současném formátu jsou bezpředmětné.

včera

Lidé volí ve volbách.

Češi budou mít z čeho vybírat. Do eurovoleb míří 30 stran a hnutí

Všech 30 registrovaných uskupení bylo připuštěno k účasti v nadcházejících volbách do Evropského parlamentu v České republice. Ministerstvo neodmítlo žádnou z přihlášených kandidátních listin, s výjimkou jedné, která byla podána po uplynutí stanovené lhůty. Volby se budou konat 7. a 8. června.

včera

včera

Soud s Trumpem: Tucet porotců rozhodne. Kdo jsou ti lidé?

V soudním procesu s Donaldem Trumpem byla celá porota zkompletována, ale její výběr předcházely jisté obtíže. Dva z předchozích porotců byli nahrazeni. Jedna osoba byla omluvena, protože prozradila, že její osobní údaje byly zveřejněny. Druhý byl propuštěn kvůli obavám, že nebyl upřímný ve vyplněném dotazníku. Výsledkem je, že v porotě zasedne sedm mužů a pět žen. Případ sleduje zpravodajská služba PBS News.

Zdroj: Radek Novotný

Další zprávy