Rusko oznámilo vyhoštění desítek zahraničních diplomatů

Francie ruské rozhodnutí odsoudila, napsala agentura Reuters s odvoláním na francouzské ministerstvo zahraničí. Řím ruský krok označil za "nepřátelský akt".

Podle informací agentury AFP byl dnes francouzský velvyslanec v Moskvě povolán na ruské ministerstvo zahraničí. Tam mu byla předána nóta, ve které se uvádí, že "34 spolupracovníků francouzských diplomatických zařízení v Rusku bylo prohlášeno za nežádoucí osoby". Rusko mají opustit do dvou týdnů. Jde o odvetný krok za to, že Francie dříve podle agentury Reuters vyhostila ze země 35 Rusů s diplomatickým statusem, agentura TASS hovoří o 41 vyhoštěných Rusech.

Na ministerstvo zahraničí v Moskvě si dnes podle RIA Novosti předvolali rovněž italského ambasadora. Mluvčí Marija Zacharovová agentuře potvrdila, že Rusko hodlá vyhostit 24 italských diplomatů. Řím prohlásil nežádoucími osobami 30 ruských diplomatů na začátku dubna. Šéf italské diplomacie Luigi Di Maio tehdejší krok zdůvodnil ohledem na národní bezpečnost a také v kontextu ruské invaze na Ukrajinu.

O vyhoštění pracovníků španělské diplomatické mise se dnes na ruském ministerstvu dověděl rovněž velvyslanec Madridu v Moskvě. Opustit zemi musejí do sedmi dní. Španělsko v dubnu oznámilo záměr vyhostit kolem 25 diplomatů, píše Reuters. TASS hovoří o 27 Rusech.

Italský premiér Mario Draghi v reakci varoval, že diplomatické kanály s Moskvou nesmí být přerušeny, píše agentura Reuters. "Protože právě skrze tyto kanály, pokud uspějeme, bude dosaženo míru," nechal se slyšet šéf italské vlády.

V dubnu letošního roku přistoupila celá řada evropských zemí k vyhoštění ruských diplomatů v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu a celkem více než 300 ruských diplomatů muselo opustit evropské metropole.

Později stejný měsíc francouzské ministerstvo zahraničí označilo šest ruských agentů vydávajících se za diplomaty za "nežádoucí osoby" poté, co vyšetřování domácí rozvědky došlo k závěru, že jednali proti francouzským národním zájmům.

Francouzský prezident Emmanuel Macron, který v dubnových volbách obhájil druhý mandát v čele země, dlouhodobě prosazuje strategický dialog s Ruskem, na což nerezignoval ani po vypuknutí ruské invaze na Ukrajinu 24. února letošního roku. Od té doby absolvoval jako jediný západní státník několik mnohahodinových telefonátů přímo s šéfem Kremlu Vladimirem Putinem.