Proruští separatisté z mezinárodně neuznávané Doněcké lidové republiky (DNR) tvrdí, že odvrátili teroristický útok, který měl podle nich v době konání připravovaného referenda o připojení DNR k Rusku spáchat Ukrajinec, vycvičený v České republice. Uvedla to dnes ruská státní agentura TASS.
"Veškeré dostupné informace o teroristickém činu, připravovaném Ukrajinou na území DNR, a o podílu České republiky na něm jsme předali ruskému ministerstvu zahraničí, aby tyto materiály rozšířilo v zahraničních zemích, v mezinárodních organizacích a přes další komunikační kanály ke světové veřejnosti," prohlásil na tiskové konferenci první náměstek ministra zahraničí DNR Sergej Peresada.
České ministerstvo zahraničí na twitteru uvedlo, že nebude komentovat tvrzení "nikým neuznaného loutkového režimu Kremlu".
Ještě dříve ministerstvo státní bezpečnosti DNR podle TASS uvedlo, že se na něj obrátil ukrajinský občan Jevgenij Karpenko (ukrajinsky Jevhen Karpenko), který uvedl, že jej během práce v Česku zverbovaly ukrajinské tajné služby. Poté absolvoval v Česku výcvik vedený českými a ukrajinskými instruktory. Výcvik byl zaměřen na střelbu a zacházení s trhavinami. Poté jej poslali na východ Ukrajiny s úkolem uskutečnit teroristický útok během referenda o připojení DNR k Rusku.
Ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja večer na zasedání Rady bezpečnosti OSN v New Yorku uvedl, že situace ohledně Karpenka je příkladem, jak západní státy pomáhají ukrajinským tajným službám. "Karpenko byl naverbován ukrajinskými tajnými službami v České republice a podstoupil sabotážní výcvik na vojenské základně v Českém Krumlově," uvedl Něbenzja, kde se prý například učil práci s výbušninami.
Karpenko se tiskové konference s mluvčím ministerstva státní bezpečnosti podle TASS zúčastnil a tvrdil, že za útok měl slíbených 2000 eur (asi 49.000 Kč). Ukrajinské služby se podle mluvčího ministerstva státní bezpečnosti Michaila Popova chystaly, že po atentátu jeho strůjce zlikvidují.
Média předpokládají, že se referendum o připojení okupovaných ukrajinských území k Rusku uskuteční příští měsíc, souběžně s volbami v ruských regionech, které jsou naplánované na 11. září. Oficiálně ale termín referend nebyl vyhlášen.
Související
Rusko varuje cizince na Ukrajině. Masivní útoky budou pokračovat
Rusové zaútočili na další most v Kyjevě. Provoz musel být omezen
Aktuálně se děje
včera
Princ Harry je zpátky v Británii. Je to skvělé, svěřil se králův syn
včera
Zemřel herec Kamil Pulec, zahrál si i v televizních seriálech
včera
Na Španěly i s Naderim, ovšem bez zraněného Karabce. Český kádr neminou další změny
včera
Policie dohlížela na tuningový sraz. Na pokutách se vybralo přes čtvrt milionu
včera
Metnar jmenoval nového šéfa civilní rozvědky. Úřaduje od čtvrtka
včera
Severní Korea odpálila balistickou raketu do moře. Soul již zareagoval
včera
Únos mladíka ve Zlíně se nedaří objasnit. Policie hledá muže z videa
včera
Pražský festival Metronome končí. Pořadatelé zmínili několik důvodů
včera
Rusko varuje cizince na Ukrajině. Masivní útoky budou pokračovat
včera
Tělo pohřešované našla speciálně vycvičená fenka, prozradila policie
včera
Česko dá miliardy na projektování železnic. Peníze půjdou i na vyskorychlostní tratě
včera
Čeští fotbalisté ani na druhý pokus nezískali body. V deseti lidech nestačili na Anglii
včera
Zemřela ostravská herečka a držitelka Thálie Štěpánka Ranošová
včera
Fico ze zdravotních důvodů mění sobotní program
včera
Ukrajinci varují. Rusové chystají operace na území NATO a EU
včera
Rusové zaútočili na další most v Kyjevě. Provoz musel být omezen
včera
Superdávka od října změnila parametry. Ministerstvo zmínilo, co je jinak
včera
Počasí: Příští týden se citelně ochladí, babí léto skončí
2. října 2026 21:59
Terorismus, nebo sebevražda? Experti se neshodnou, co bylo cílem útočícího pilota
2. října 2026 20:44
Sedmnáct států EU vytvořilo frontu. Brojí proti plánovaným škrtům
Sedmnáct členských států Evropské unie vytvořilo společnou frontu proti plánovaným škrtům v evropském rozpočtu zaměřených na zemědělství a regionální rozvoj. Ve společném dopise adresovaném irskému premiérovi Micheálu Martinovi, jehož země aktuálně předsedá Radě Evropské unie, požadují zachování finančních prostředků ve výši téměř devíti set miliard eur.
Zdroj: Libor Novák