"Skandální" Zeman jednal s Rusíny. Pokus o rozvracení Ukrajiny? Tamní média soptí

Pozornost téměř všech hlavních ukrajinských médií dnes upoutaly zprávy o setkání českého prezidenta Miloše Zemana s delegací ukrajinských Rusínů, zveřejněné v českém tisku. Kyjevská média upozorňují na Zemanův záměr promluvit o postavení Rusínů s prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Kyjev považuje proruskou část rusínské komunity za pátou kolonu Moskvy a podezírá ji z rozvratnictví. Rusíni na Ukrajině nemají status národnostní menšiny.

O Zemanově schůzce s rusínskou delegací informoval počátkem týdne Deník N, podle něhož byl v delegaci i rusínský pop Dmytro Sydor odsouzený na Ukrajině za separatismus. "Zeman Rusínům slíbil, že o jejich problémech bude jednat s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským," napsal český list.

Podle posledních oficiálních demografických statistik se k rusínskému původu v ukrajinské Zakarpatské oblasti hlásí 10.000 lidí. Rusíni tvrdí, že tyto údaje jsou silně podhodnocené.

Několik desítek tisíc lidí se k rusínské národnosti tradičně hlásí i na severovýchodě Slovenska. Webové stránky české vlády uvádějí, že podle sčítání obyvatelstva z roku 2011 žije v ČR 739 osob hlásících se k rusínské národnosti. Podle kvalifikovaných odhadů je jejich počet mnohem vyšší (zhruba 10 000 osob), konstatuje web.

"Skandální český prezident Miloš Zeman se setkal se členy Světové rady podkarpatských Rusínů," napsal dnes ve své informaci ukrajinský server Obozrevatel. Podle serveru Ukrajinska pravda český prezident debatoval s Rusíny o jejich "velké autonomii".

Server Cenzor citoval ukrajinského velvyslance v Praze Jevhena Perebyjnise, že "rusínská otázka není otázka národnosti, ale politický projekt, který do značné míry podporuje, protlačuje a financuje Kreml".

"Kyjev reaguje negativně na kontakty vedoucích činitelů cizích států s rusínskými organizacemi, jejichž činnost označuje za součást hybridní války Ruska proti Ukrajině. Na adresu českého prezidenta Miloše Zemana často zaznívá kritika, že jeho akce nezřídka odporují zahraničněpolitické linii vlády," konstatoval server UA-reporter.

Kyjevská média uvádějí, že schůzka Zemana s Rusíny se konala nedlouho před stým výročím mírové dohody ze Saint-Germain, podle níž se Podkarpatská Rus po první světové válce na téměř dvacet let stala součástí Československé republiky.

Výročí si podle dnešní zprávy ukrajinského serveru Liga připomněli i členové rady zastupitelstva Zakarpatské oblasti. Jejich pozdravnou rezoluci českému národu na facebooku publikoval zástupce Světové rady ukrajinských Rusínů Mychajlo Ťasko, který se minulý týden se Zemanem v Praze rovněž setkal.

Související

Petr Kalina Rozhovor

Ukrajincům můžeme závidět jejich pohostinnost, říká ukrajinista Kalina. Prozradil, jak moc se liší od Čechů

Ukrajinista Petr Kalina z Masarykovy univerzity v Brně v rozhovoru pro EuroZprávy.cz připomněl, že válkou zmítaná země má kulturně i společensky co nabídnout. Dokonce se Češi a Ukrajinci od sebe liší jen málo. „Přesto je však odlišná do té míry, že pro nás může být dostatečně obohacující, inspirativní a tedy zajímavá,“ popisuje odborník. Na Ukrajinu se snaží dojíždět každý rok, ne-li častěji. „Poznal jsem také Zakarpatskou oblast i Oděsu a jsem rád, že jsem mohl čtyřikrát pobývat také na Krymu,“ zavzpomínal Kalina.
Miloš Zeman, prezident ČR

Ukrajina si předvolala českého velvyslance, vysvětloval jednání Zemana s Rusíny

Český velvyslanec v Kyjevě ve středu ukrajinským diplomatům objasňoval okolnosti setkání českého prezidenta Miloše Zemana s delegací ukrajinských Rusínů, které se minulý týden uskutečnilo v Praze. O vysvětlení podle dnešní zprávy agentury Unian požádalo ambasadora Radka Matulu ukrajinské ministerstvo zahraničí. Zeman dnes v Bělehradě novinářům řekl, že pro Rusíny doporučuje decentralizaci, nikoli nezávislost.

Více souvisejících

Podkarpatská Rus, Rusíni Miloš Zeman Ukrajina Česká republika Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) prezident čr Jevhen Perebyjnis

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Donald Trump

Jedna výhra, tři drtivé porážky. Soud rozhodoval v Trumpových kauzách

Americký nejvyšší soud vydal zásadní rozhodnutí týkající se pravomocí hlavy státu, které přineslo Donaldu Trumpovi jeden velký úspěch, ale také tři porážky. Soudci zrušili téměř sto let starý precedens z éry prezidenta Franklina Delana Roosevelta a přiznali prezidentovi širokou pravomoc odvolávat komisaře nezávislých regulačních orgánů. Podle většinového názoru předsedy soudu Johna Robertse jsou podřízení vykonávající prezidentskou moc odpovědní přímo prezidentovi, a ten se pak odpovídá lidu.

před 5 hodinami

včera

střela Flamingo

Ukrajinské Flamingo slaví úspěch. Tři z pěti střel zasáhly v Rusku svůj cíl

Ukrajinská těžká střela s plochou dráhou letu FP-5 Flamingo, kterou vyvinula kyjevská společnost Fire Point, zaznamenala v noci z 26. na 27. června svůj dosud nejúspěšnější bojový křest. Podle oficiálních ukrajinských zdrojů i nezávislých analytiků zasáhly tři z pěti vypuštěných střel vojensko-průmyslový komplex Titan-Barrikady ve Volgogradu v Ruské federaci, což je zhruba 500 až 900 kilometrů od předpokládaných míst startu. 

včera

Ilustrační foto

Co způsobilo extrémní počasí v Evropě? Na vině je hned několik faktorů

Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, kdy v západních oblastech rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia, a zaznamenala také nejteplejší noc s průměrem 21,6 stupně Celsia. Celostátní průměrná teplota 29,9 stupně Celsia představuje nejvyšší hodnotu od začátku měření v roce 1947, přičemž 147 francouzských měst dosáhlo svých historických červnových maxim. Velká Británie zaznamenala nejteplejší červnový den od začátku měření s teplotou 36,1 stupně Celsia a červnové rekordy padly také v Česku, ve Španělsku, Německu, Rakousku, Nizozemsku a Švýcarsku.

Aktualizováno včera

včera

Petr Macinka

Bylo to nešťastné, řekl Babiš k vystoupení ve Strážnici. Macinka se překvapivě omluvil

Ministr zahraničí Petr Macinka se po jednání vlády omluvil za své víkendové vystoupení na folklorním festivalu ve Strážnici. Uvedl, že na akci nejel nikoho provokovat, a vyjádřil lítost nad tím, že na celou situaci doplácí samotné město Strážnice. K incidentu se vyjádřil také premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, který Macinkovo vystoupení označil za ne úplně šťastné.

včera

Andrej Babiš

Pavel by měl zvážit přehodnocení své cesty do Turecka, vyzval Babiš

V čele české delegace na nadcházejícím červencovém summitu NATO v turecké Ankaře stane premiér Andrej Babiš (ANO), nikoliv prezident Petr Pavel. Předseda vlády oznámil, že ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) již v pátek oficiálně zapsal prezidenta i jeho doprovod na seznam účastníků. 

včera

včera

Německá policie, ilustrační foto

Střelba na severu Německa: Po útoku ve Stade je pět mrtvých

V dolnosaském městě Stade došlo v pondělí kolem poledne ke tragické střelbě, která si vyžádala pět lidských životů. K incidentu došlo v hanzovním městě, které má bezmála padesát tisíc obyvatel. Na místo okamžitě vyrazilo velké množství policistů a záchranářů. 

včera

Dovoz a vývoz zboží

Konec levných zásilek z Číny. EU zavádí bič na Temu a Shein

Evropská komise se rozhodla zakročit proti masivnímu přílivu levného zboží z Číny a schválila zavedení celního poplatku ve výši 3 eur na malé zásilky. Opatření, které začne platit již od této středy, ruší dosavadní osvobození od cla pro balíčky s hodnotou do 150 eur. 

včera

Ilustrační foto

Vlna veder končí, za pár dní ale může dorazit další. A mnohem horší, varují meteorologové

Evropu se po první vlně extrémních veder chystá zasáhnout druhá, podstatně rozsáhlejší a vytrvalejší horká vzdušná masa, takzvaná teplotní kupole. Zatímco první vlna na konci června byla sice velmi agresivní, ale relativně krátká, nová meteorologická data a dlouhodobé modely globálních předpovědních center ECMWF a GFS naznačují pro začátek července mnohem horší scénář. Nad západní Evropou se totiž podle těchto výstupů formuje atmosférická blokáda typu Omega, která by mohla vysoký tlak nad kontinentem doslova uzamknout. Tento systém pak bude fungovat jako obří tepelné víko a uvězní horký vzduch nad evropským územím po dobu nejméně šesti až devíti dnů.

včera

Francie, Paříž, ilustrační foto

Francie čelí po vlně veder další krizi. Márnice jsou přeplněné

Pařížské márnice čelí kritickému nedostatku kapacit poté, co Francii v uplynulém týdnu zasáhla ničivá vlna veder. Podle předběžných odhadů národního úřadu pro veřejné zdraví Public Health France vzrostla úmrtnost v zemi během pouhých tří nejteplejších dnů o více než 1 000 případů, přičemž experti toto číslo označují za velmi střízlivý odhad, který po zpracování všech úmrtních listů ještě výrazně stoupne.

včera

včera

Vladimír Putin

Putin kvůli "katastrofálnímu nedostatku lidských zdrojů" odmítl ukrajinský návrh na omezení úderů

Ruský prezident Vladimir Putin odmítl údajný ukrajinský návrh na vzájemné omezení úderů dlouhého dosahu, který měl sloužit jako krok k deeskalaci konfliktu trvajícího již pátým rokem. V rozhovoru pro ruskou státní televizi Putin prohlásil, že Moskva bude i nadále pokračovat ve své ofenzivě s cílem plně ovládnout čtyři ukrajinské regiony. Iniciativu Kyjeva označil za pouhý pokus o zmírnění tlaku na ukrajinské jednotky podél 1 250 kilometrů dlouhé frontové linie. Ruský vůdce zdůraznil, že záchrana kyjevského režimu rozhodně není součástí ruských plánů.

včera

Hormuzský průliv

USA a Írán se stáhnou z Hormuzského průlivu. Nechtějí situaci eskalovat

Spojené státy a Írán se po vzájemné výměně střeleckých úderů v oblasti Hormuzského průlivu pro tuto chvíli stáhnou a nebudou situaci dále vojensky vyhrocovat. Podle vyjádření představitelů administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa zůstávají technické rozhovory s Teheránem i nadále na dobré cestě.

včera

včera

WHO: Současná vlna veder si v Evropě vyžádala přes 1300 mrtvých

Evropou se prohnala bezprecedentní vlna veder, která si podle šéfa Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse vyžádala od jednadvacátého června již více než 1 300 nadbytečných úmrtí. Extrémní teploty doprovázené takzvaným efektem tepelné kopule se o víkendu přesouvaly dále na východ kontinentu a na mnoha místech přepisovaly historické tabulky.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy