Stejné chyby, smrtící důsledky. Na Putina s Trumpem se valí tvrdá kritika

Shodné přešlapy

"Trump a Putin se dopustili podobných chyb se smrtícími následky,"deklaruje editorial. Přiznává, že americká a ruská politika se od sebe podstatně odlišují. Dodává však, že při snaze zvládnout aktuální zdravotní krizi činí americký a ruský prezident některé shodné přešlapy.

Vladimir Putin, podobně jako Donald Trump nejprve zlehčoval hrozbu, kterou nový koronavirus představuje, uvádí americký deník. Připomíná, že vládce Kremlu dospěl k názoru, že ohrožení zastavil, když nechal uzavřít ruskou hranici s Čínou.

Ještě 19. března Putin ujišťoval Rusy, že situace je naprosto pod kontrolou, upozorňuje prestižní server. Dodává, že spolu s tím, jak začal strmě narůstat počet nakažených, ruský prezident reagoval "PR ofenzivou", téměř každý večer promlouval k obyvatelstvu z televizní obrazovky, ale zároveň se vyhýbal rozhodným krokům.

Putin místo toho delegoval pravomoci na ruské regionální gubernátory, což podle washingtonského serveru připomíná postup amerického prezidenta.

"Rusko má nyní druhý nejrychleji rostoucí počat případů na světě, po Spojených státech," píše vlivný deník. Poukazuje, že koncem uplynulého týdne počet nakažených v Rusku přesahoval 252 tisíc a moskevský starosta přiznal, že skutečný počet lidí nakažených v hlavním městě může být až třikrát vyšší, než je 115 tisíc zaznamenaných případů.

Navzdory tomu Putin již začal uvolňovat omezení ekonomiky, kritizuje americký server. Připomíná, že minulé pondělí, kdy bylo v zemi zaznamenáno přes 11,5 tisíce nových případů, sdělil prezident Rusům, že je čas vrátit se do práce.   

Cena narůstá

Cena za uvolňování v režii kremelského vůdce narůstá, deklaruje Washington Post. Konstatuje, že Rusko k minulému čtvrtku hlásilo 2.305 obětí koronaviru, ale mnoho expertů si myslí, že toto číslo je velmi podhodnoceno a podle analýzy listu Financial Times může být až o 70 %  vyšší, s ohledem na statistiky z Moskvy a Petrohradu.

Pak jsou zde škody na ruské ekonomice, které Putin přivodil tím, že vstoupil do války o cenu ropy se Saúdskou Arábií, což vedlo k jejímu propadu na historické minimum, uvádí renomovaný deník. Odkazuje na odhad Mezinárodního měnového fondu, že ruská ekonomika se letos propadne o 5,5 % a spotřebována bude většina rezerv v cizích měnách, které ruský stát v posledních letech nahromadil.   

"Vedle propadající podpory v průzkumech Putin sám utrpěl dvě velké porážky," pokračuje prestižní server. Připomíná, že ruský prezident musel minulý měsíc odložit referendum, které mělo posvětit ústavní změny umožňující, aby zůstal u moci do roku 2036, kdy mu bude 84 let, a stejně tak nemohl minulý víkend uspořádat pompézní oslavy sovětského vítězství nad nacistickým Německem, kterých se měli účastnit světoví politici jako čínský a francouzský prezidenti Si Ťin-pching a Emmanuel Macron.    

Jen málo lidí předvídá, že pandemie povede k Putinovu pádu, přiznává washingtonský deník. Dodává, že zároveň nic nenasvědčuje tomu, že ruský režim dostane koronavirus brzy pod kontrolu.

Rusové, podobně jako Američané trpí smrtícími důsledky směsice arogance a nabubřelosti svých prezidentů, tvrdí Washington Post. Rozdíl podle něj spočívá v tom, že Američané mohou svůj nesouhlas projevit v listopadových prezidentských volbách.