Ruská armáda i dnes zmařila evakuaci z Mariupolu, tvrdí úřady

Poradce mariupolského starosty Petro Andrjuščenko ale na sociální síti Telegram dnes odpoledne sdělil, že se evakuace nezdařila. Zhruba 200 obyvatel Mariupolu se podle něj shromáždilo k evakuaci, ale ruská armáda jim řekla, aby se rozešli, a varovala, že se bude ostřelovat.

Ani v předchozích dnech nevyšly pokusy o evakuaci z Mariupolu a z místních oceláren Azovstal, kde se nadále brání ukrajinští vojáci, uvedla BBC a dodala, že z odpovědnosti se vzájemně obviňovaly obě strany. Ruská strana tvrdila, že ukrajinští vojáci nedovolují civilistům použít humanitární koridory, Vereščuková to odmítala.

Rusové se podle Vereščukové cynicky tváří, že nechápou rozdíl mezi koridorem, kterým se vojáci mají vzdát do zajetí, a humanitárním koridorem pro evakuaci civilistů. Ve skutečnosti ale podle ní tento rozdíl velmi dobře chápou a tímto způsobem se jen snaží zvýšit tlak na ukrajinské vojáky, aby se vzdali.

Pluk Azov zveřejnil nové video z podzemí pod ocelárnami Azovstal, ve kterém se už skoro dva měsíce skrývají před ruským ostřelováním a nálety také ženy s dětmi. Stýskají si, jak moc touží zase vidět slunce, a prosí o koridor, kterým by mohli bezpečně odjet do neokupované části Ukrajiny.

Ukrajinské úřady informovaly o nálezu dalšího masového hrobu, do kterého podle nich Rusové pohřbívají zabité obyvatele Mariupolu. Poradce starosty města Petro Andrjuščenko uvedl, že tento hrob se nachází ve vsi Vynohradne, vzdálené asi deset kilometrů na východ od Mariupolu.

V pátek americká společnost Maxar uvedla, že na satelitních snímcích z okolí Mariupolu je vidět hromadné pohřebiště v blízkosti hřbitova ve městě Manhuš, které leží asi 20 kilometrů západně od Mariupolu. Mariupolská radnice odhadla, že v těchto hrobech by Rusové mohli pohřbít 3000 až 9000 obyvatel města. Podle Andrjuščenka se Rusové snaží utajit "důsledky válečných zločinů". Starosta Mariupolu dříve odhadl, že během ruského obléhání mohlo být zabito na 21.000 civilistů.

Ruská strana se k těmto obviněním dosud nevyjádřila. Moskva popírá, že by ruské síly útočily na civilisty a civilní cíle, a svědectví o válečných zločinech, kterých se na Ukrajině dopustili ruští vojáci, odmítá jako nepřátelskou propagandu.

Z Ukrajiny uprchly před ruskou invazí více než 5 milionů lidí, většinou žen a dětí. Převážná část z nich míří do Polska, které eviduje na svém území podle UNHCR přes dva a půl milionu Ukrajinců.

V rámci Evropy jde o nejrychlejší uprchlickou krizi od druhé světové války. Podle serveru The Guardian to uvedl Filippo Grandi, komisař Úřadu Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky.

Řada zemí kvůli krizi uprchlíkům otevřela své hranice. Více než 700.000 lidí odešlo do Rumunska, přes 400.000 do Moldavska. Do Česka přišlo přes 300.000 lidí z Ukrajiny a stát schválil zákony, které jim mají usnadnit přístup k práci, zdravotnímu pojištění a ke studiu.

Podobný počet lidí zamířil i na Slovensko či do Německa, kde dostanou uprchlíci z Ukrajiny ihned povolení k pobytu i k práci a ukrajinské děti mohou okamžitě nastoupit do škol. Dánsko také přijalo zákon, který umožní uprchlíkům z Ukrajiny začít pracovat, chodit do školy a pobírat sociální dávky, a to prakticky ihned po příjezdu do země.

Podobně i Polsko umožní uprchlíkům z Ukrajiny legálně pracovat nebo získat sociální a zdravotní pojištění. Zhruba 100.000 příchozích uprchlíků pak hlásí Rakousko a více než 50.000 Itálie. Skutečné počty ale mohou být vyšší.