Tisíce lidí prchajících z Ruskem kontrolovaných regionů na jihu Ukrajiny přicházejí do města nedaleko největší evropské jaderné elektrárny navzdory obavám z možné radiace kvůli bojům. Pro mnohé z nich je ostřelování jejich měst naléhavějším nebezpečím.
Ačkoliv zemi stále pronásleduje černobylská katastrofa z roku 1986, riziko jaderné havárie se zdálo několika lidem, s nimiž hovořila agentura Reuters, vzdálené. Uprchli z částí jižní Ukrajiny, které se dostaly krátce po začátku invaze pod kontrolu Rusů, a zatímco se Ukrajina připravuje na protiofenzivu, dopadají na ně rakety, píše Reuters.
"To nás teď netrápí. Rakety nad hlavou jsou nebezpečnější," reagovala na hrozbu radiace sedmadvacetiletá Tetjana Pidlesinová z Chersonu. Ukrajina, která v pondělí oznámila zahájení dlouho očekávané protiofenzívy na jihu, už několik týdnů vyzývá obyvatele, aby region opustili.
Do Záporožské jaderné elektrárny mezitím zamířil tým Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE). Rusko a Ukrajina se navzájem obviňují z ostřelování v jejím okolí, což vyvolává obavy z úniku radiace. Boje v okolí elektrárny přiměly úřady ve městě Záporoží, které se nachází zhruba 56 kilometrů severovýchodně a je pod kontrolou Ukrajinců, k tomu, aby rozdávaly jodové tablety a učily obyvatele, jak je použít v případě úniku radiace.
Podle čtyřiatřicetiletého dobrovolníka Oleksandra Norajeva, jenž pomáhá ve středisku starajícím se o uprchlé rodiny, denně přichází do tohoto centra až 2000 lidí. Většinou z jihoukrajinských oblastí okupovaných Ruskem, včetně Chersonu a Mariupolu.
Šestačtyřicetiletá Viktorija Markovová, která učila angličtinu v malém městě poblíž Chersonu, odešla z domova 27. srpna společně s matkou, sestrou a její rodinou, mezi nimiž je i šestnáctiletá studentka. "Chci, aby dokončila školu... a studovala pouze v ukrajinské škole, ne ruské," uvedla Markovová. "Nemohla jsem žít v místě, kde jsem byla," odpověděla na otázku, zda se obává úniku radiace v Záporožské oblasti.
Marija Rogožinová se úlevou rozplakala, když dorazila s manželem a malým psem v jejich stárnoucí ladě sovětské výroby do střediska, kde humanitární organizace dávaly prchajícím lidem jídlo a organizovaly autobusy pro ty bez aut. "Měli jsme štěstí. Trvalo nám jen 24 hodin, abychom se sem dostali," prohlásila o cestě přes Rusy kontrolované území, na níž se vydali ze vsi Heničesk u poloostrova Krym. Ujet zhruba 225 kilometrů dlouhou trasu normálně trvá tři hodiny.
Humanitární organizace ve středisku postavily stany a přenosné toalety pro uprchlíky. Rodiny tam ve frontě čekají na registraci, aby mohly získat pomoc. Devítileté Anastasiji Maksimovové poskytovaly při čekání v řadě útěchu její dvě kočky, které svírala v náručí.
Poté, co v oblasti kolem Záporožské jaderné elektrárny zintenzivnilo ostřelování, přichází podle Norajeva více lidí právě odtamtud. "Bylo to děsivé," svěřila se dvaadvacetiletá Lilija Vakulinová, která dorazila se svou jednašedesátiletou matkou Valentinou v neděli. V Enerhodaru, kde se nachází Záporožská jaderná elektrárna, čekaly na evakuaci měsíce.
Její obavy z možné havárie vzrostly v posledních týdnech, kdy podle ní ruské síly ostřelovaly město. Moskva z ostřelování obviňuje ukrajinské ozbrojené síly. Vakulinová, která letos dokončila bakalářské studium lingvistiky, doufá, že mise MAAE povede k demilitarizaci elektrárny. "Myslím, že bombardování zastaví," řekla. Její matka je však méně optimistická. Rusové ostřelováním obydlených oblastí projevili neúctu k civilistům, řekla a podotkla, že ruské úřady kontrolující region neposkytly obyvatelům jodové tablety. "Rusům na lidech nezáleží," prohlásila.
Související
Rusko varuje cizince na Ukrajině. Masivní útoky budou pokračovat
Rusové zaútočili na další most v Kyjevě. Provoz musel být omezen
válka na Ukrajině , Ukrajina , Záporožská jaderná elektrárna
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Princ Harry je zpátky v Británii. Je to skvělé, svěřil se králův syn
před 2 hodinami
Zemřel herec Kamil Pulec, zahrál si i v televizních seriálech
před 3 hodinami
Na Španěly i s Naderim, ovšem bez zraněného Karabce. Český kádr neminou další změny
před 4 hodinami
Policie dohlížela na tuningový sraz. Na pokutách se vybralo přes čtvrt milionu
před 5 hodinami
Metnar jmenoval nového šéfa civilní rozvědky. Úřaduje od čtvrtka
před 6 hodinami
Severní Korea odpálila balistickou raketu do moře. Soul již zareagoval
před 7 hodinami
Únos mladíka ve Zlíně se nedaří objasnit. Policie hledá muže z videa
před 7 hodinami
Pražský festival Metronome končí. Pořadatelé zmínili několik důvodů
před 8 hodinami
Rusko varuje cizince na Ukrajině. Masivní útoky budou pokračovat
před 9 hodinami
Tělo pohřešované našla speciálně vycvičená fenka, prozradila policie
před 10 hodinami
Česko dá miliardy na projektování železnic. Peníze půjdou i na vyskorychlostní tratě
před 11 hodinami
Čeští fotbalisté ani na druhý pokus nezískali body. V deseti lidech nestačili na Anglii
před 11 hodinami
Zemřela ostravská herečka a držitelka Thálie Štěpánka Ranošová
před 12 hodinami
Fico ze zdravotních důvodů mění sobotní program
před 13 hodinami
Ukrajinci varují. Rusové chystají operace na území NATO a EU
před 14 hodinami
Rusové zaútočili na další most v Kyjevě. Provoz musel být omezen
před 14 hodinami
Superdávka od října změnila parametry. Ministerstvo zmínilo, co je jinak
před 16 hodinami
Počasí: Příští týden se citelně ochladí, babí léto skončí
včera
Terorismus, nebo sebevražda? Experti se neshodnou, co bylo cílem útočícího pilota
včera
Sedmnáct států EU vytvořilo frontu. Brojí proti plánovaným škrtům
Sedmnáct členských států Evropské unie vytvořilo společnou frontu proti plánovaným škrtům v evropském rozpočtu zaměřených na zemědělství a regionální rozvoj. Ve společném dopise adresovaném irskému premiérovi Micheálu Martinovi, jehož země aktuálně předsedá Radě Evropské unie, požadují zachování finančních prostředků ve výši téměř devíti set miliard eur.
Zdroj: Libor Novák