Ukrajinské obilí v srpnu zatím nejčastěji mířilo do Turecka, Íránu a Jižní Koreje

Společné koordinační centrum vzniklo v rámci dohod o obnovení přepravy ukrajinských zemědělských komodit přes Černé moře, monitoruje a kontroluje pohyb lodí s ukrajinskými výrobky. Působí v něm zástupci Ukrajiny, Ruska, Turecka a OSN, kteří například kontrolují lodě vplouvající do ukrajinských přístavů nebo vyplouvající z nich.

První loď v rámci dohod vyplula 1. srpna, za 14 dní aktivity JCC povolilo 31 cest a uskutečnilo 27 inspekcí. Žádné z lodí inspektoři nenařídili nepokračovat v plavbě. Za první dva srpnové týdny tak skrze Černé moře vyplulo do zahraničí na 563.000 tun ukrajinských zemědělských produktů. Zhruba 80 procent exportu tvořila kukuřice, následovaly slunečnicové produkty a pšenice.

Podle oficiálních údajů více než čtvrtina komodit přepravených z Ukrajiny po Černém moři směřovala do Turecka. Dalších 22 procent směřovalo do Íránu a stejný podíl v oficiálních statistikách má Jižní Korea. Do jediné africké země zmíněné ve výkazu JCC, a sice do Džibutska, směřovala čtyři procenta zemědělského nákladu z Ukrajiny. U pěti procent kontrolovaného nákladu nebyla destinace jasná.

OSN označila obnovu vývozu ukrajinských zemědělských komodit přes Černé moře za výrazný krok směrem ke snížení potravinové krize ve světě. Podle údajů Světového potravinového programu (WFP) je v současnosti ve světě ohroženo hladem na 345 milionů lidí. V úterý vyplula z Ukrajiny loď pod záštitou OSN, která přepravuje pšenici určenou pro humanitární programy v Etiopii a v okolních státech.

Rusko se v dohodě uzavřené na konci července zavázalo, že po dobu přepravy nebude na ukrajinské černomořské přístavy útočit. Ukrajina pobřežní oblasti dříve zaminovala, teď zajišťuje těmito zaminovanými vodami bezpečné proplutí.

Ukrajina i Rusko patří k největším exportérům obilí. Nemožnost převážet zemědělské komodity přes Černé moře v prvních měsících války vyvolala obavy o zásobování potravinami v chudších zemích, hlavně v Africe a na Blízkém východě.