Rusko hlásí další denní maximum zemřelých, Putin schválil týdenní pracovní volno

V Rusku bude kvůli šíření koronaviru a vysokému počtu úmrtí s covidem-19 týdenní pracovní volno. Vládní návrh, se kterým přišla v úterý vicepremiérka Taťjana Golikovová, dnes podpořil prezident Vladimir Putin. Placené pracovní volno bude v zemi od 30. října do 7. listopadu. Nejhůře koronavirem postižené regiony mohou volno vyhlásit už od 23. října.

Země mezitím za poslední den zaregistrovala 1028 úmrtí s covidem-19, tedy nejvíce od vypuknutí pandemie. Vysoké nadále zůstávají i denní přírůstky nakažených - testy za posledních 24 hodin odhalily koronavirus u 34.073 lidí.

"S ohledem na současnou situaci rozhodně podporuji návrh na vyhlášení nepracovních dnů s náhradou mezd pracovníků po celé zemi v období od 30. října do 7. listopadu," prohlásil Putin na setkání s členy vlády podle agentury TASS. Regiony s nejhorší epidemickou situací vyzval, aby zvážily, zda volno nezavedou už od této soboty. "Pokud to bude nezbytné, nepracovní dny by mohly být prodlouženy i po 7. listopadu," dodal šéf Kremlu.

Rusy zároveň znovu vyzval, aby se nechali proti covidu-19 očkovat. "Máme bezpečnou a efektivní vakcínu. Vyzývám vás, jděte se očkovat. Je to otázka vašeho života a životů lidí kolem vás," prohlásil prezident.

Dnes oznámený denní přírůstek nakažených je nepatrně menší než u dosavadního denního maxima infikovaných, které ruské úřady zaznamenaly v neděli, kdy se koronavirus prokázal u 34.325 osob.

Ruské úřady kvůli zhoršující se epidemické situaci, kdy přibývá infikovaných i zemřelých, postupně zpřísňují protikoronavirová opatření. Moskevský starosta Sergej Sobjanin v úterý mimo jiné oznámil čtyřměsíční domácí izolaci pro neočkované obyvatele metropole starší 60 let a požaduje také povinnou vakcinaci 80 procent pracovníků ve službách do konce roku, dosud žádal 60 procent očkovaných. Dnes se v ruských médiích objevily informace, že moskevské úřady zvažují zavedení krátkodobého lockdownu v metropoli po dobu dnech schválených nepracovních dnů. Jsou připraveny na týden zavřít vše kromě obchodů s potravinami a lékáren, napsal list Kommersant.

Úřady horšící se epidemickou situaci přičítají zejména pomalému očkování. Podle operativního štábu zdravotníci k pondělku plně očkovali 45 milionů Rusů, tedy 32 procent populace. Agentura AP upozorňuje rovněž na to, že veřejnost je laxní k preventivním opatřením a vláda se příliš neměla k zavedení přísnějších opatření. Kreml až dosud vylučoval nový celostátní lockdown a zpřísňování restrikcí nechal na jednotlivých regionech. V mnoha z nich mezitím omezili například účast na velkých akcích nebo přístup do divadel, restaurací a dalších zařízení.

Ministr zdravotnictví Michail Muraško mezitím připustil, že zdravotnický systém země je pod obrovským tlakem. Léčbě pacientů s covidem-19 se v současné době v Rusku věnuje na 650.000 ruských zdravotníků, řekl agentuře Interfax.

Celkem se v nejrozlehlejší zemi světa, kde žije přibližně 146 milionů lidí, prokazatelně nakazilo koronavirem přes osm milionů osob, z nichž podle operativního štábu 226.353 zemřelo, uvedla agentura TASS. Ruský statistický úřad Rosstat ovšem uvádí kolem 420.000 obětí, neboť eviduje i osoby, u kterých se covid zjistil až po smrti.

Související

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Orbán si rázně dupnul: Sankce proti Rusku podpoříme, máme ale podmínku

Maďarský premiér Viktor Orbán opět vystoupil proti prodloužení sankcí Evropské unie vůči Rusku. Tentokrát svou podporu sankcím podmínil tím, že Ukrajina musí znovu otevřít plynovody a umožnit tok ruského plynu do Evropy. Orbánovo prohlášení zaznělo během jeho rozhovoru pro státní rozhlas Kossuth jen několik hodin před jednáním v Bruselu, kde se evropští diplomaté snažili obnovit sankční balíček.

Více souvisejících

Rusko Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 56 minutami

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Orbán si rázně dupnul: Sankce proti Rusku podpoříme, máme ale podmínku

Maďarský premiér Viktor Orbán opět vystoupil proti prodloužení sankcí Evropské unie vůči Rusku. Tentokrát svou podporu sankcím podmínil tím, že Ukrajina musí znovu otevřít plynovody a umožnit tok ruského plynu do Evropy. Orbánovo prohlášení zaznělo během jeho rozhovoru pro státní rozhlas Kossuth jen několik hodin před jednáním v Bruselu, kde se evropští diplomaté snažili obnovit sankční balíček.

před 2 hodinami

Teroristé Hamásu

Hamás začal na základě dohody s Izraelem propouštět rukojmí

Propuštění čtyř izraelských vojaček, které byly drženy jako rukojmí militantní skupinou Hamás v Gaze, představuje důležitý moment v rámci nedávno sjednaného příměří mezi Izraelem a Hamásem. Tyto ženy, které byly zajaty při masivních útocích Hamásu dne 7. října, byly předány Mezinárodnímu výboru Červeného kříže v přísně organizovaném a mediálně sledovaném procesu, píše BBC.

před 2 hodinami

Robert Fico

Proč se na Slovensku nezatýká? Fico v případě podezření na převrat musí konat, nemá ale důvod

Ruští představitelé se zastali slovenského vedení, které obvinilo opozici z přípravy převratu. Rétorika kabinetu Roberta Fica ale má množství logických děr – především fakt, že vůbec nedošlo k zatýkání, ačkoli se příprava státního převratu považuje za trestný čin. Zdá se tedy, že žádné obavy z převratu nikdy neexistovaly a Fico se pouze snažil přiblížit k Moskvě.

před 3 hodinami

Válka na Ukrajině: Následkem ruské invaze vznikají nedozírné škody na zdraví i majetku. Ilustrační foto

Evropa neví, jak dál. Je vyslání vojáků na Ukrajinu reálné?

Evropa se nachází na klíčovém rozcestí ve své zahraniční politice, kdy otázka možné vojenské přítomnosti v poválečné Ukrajině nabývá na intenzitě. Budoucí scénáře představují pro evropské lídry obrovskou výzvu – jak zajistit stabilitu a zároveň se vyhnout riziku eskalace. Přestože se myšlenka evropských mírových jednotek zmiňuje stále častěji, cesta k jejímu uskutečnění je složitá, a to z politického, vojenského i diplomatického hlediska, píše Politico.

před 4 hodinami

před 6 hodinami

Donald Trump

Spojené státy zastavily veškerou zahraniční pomoc

Spojené státy americké pozastavily veškerou zahraniční pomoc na základě interního memoranda, které bylo rozesláno úředníkům a americkým ambasádám po celém světě. Tento krok navazuje na výkonný příkaz prezidenta Trumpa, který nařídil devadesátidenní pauzu v poskytování zahraniční pomoci za účelem přezkoumání efektivity a souladu s jeho zahraničněpolitickými cíli, píše BBC.

před 7 hodinami

včera

včera

včera

John Fitzgerald Kennedy

Trump nařídil zveřejnění tajných dokumentů. Svět se dozví podrobnosti o vraždě Kennedyů

Americký prezident Donald Trump nařídil vládním úředníkům připravit plán na odtajnění dokumentů týkajících se tří nejvýznamnějších atentátů v americké historii – vražd Johna F. Kennedyho, Roberta F. Kennedyho a Martina Luthera Kinga Jr. Tento krok má potenciál odhalit nové skutečnosti o událostech, které již desítky let zůstávají předmětem spekulací a teorií.

včera

včera

Andrea Najvirtová Prohlédněte si galerii

Životy a blaho zranitelných jako prostředek politického tlaku? Fico kazí naši reputaci na Ukrajině i v zahraničí, varuje Človek v ohrození

Začátkem ledna slovenský premiér Robert Fico naznačil možnost pozastavení pomoci Ukrajině a přerušení dodávek elektrické energie v rámci odvetných opatření kvůli přerušení dodávek ruského plynu přes její území. O možných dopadech politických rozhodnutí na činnost humanitárních organizací a jejich roli v kontextu probíhajícího válečného konfliktu na Ukrajině promluvila pro EuroZprávy.cz Andrea Najvirtová, ředitelka slovenské humanitární organizace Človek v ohrození, v Česku známé jako Člověk v tísni.

včera

včera

Uprchlíci, ilustrační foto

Uvrhne Trump USA do potravinové krize? Masová deportace migrantů se mu může vymstít

Plány Donalda Trumpa na masové deportace by mohly zásadně ovlivnit potravinový systém Spojených států a přitom paradoxně zvýšit závislost na migrantech s pracovním vízem. Navzdory snaze omezit počet nelegálních přistěhovalců se totiž potravinový průmysl bez zahraniční pracovní síly neobejde. Od polí s jahodami v Kalifornii po pomerančové sady na Floridě – více než 70 % zemědělských pracovníků pochází ze zahraničí, přičemž asi 40 % z nich je v USA nelegálně. Ve zpracovatelském průmyslu tvoří přistěhovalci téměř polovinu pracovní síly, píše Politico.

včera

včera

včera

včera

Ilustrační foto

Mladá Ukrajinka o rodné zemi: Hodně lidem chybí ruka nebo oči, berou úplatky, aby měli základní životní úroveň. Místo Ruska ale raději zvolí smrt

Mladá Ukrajinka, vystupující pod pseudonymem Olena, poskytla exkluzivní rozhovor pro EuroZprávy.cz. Osmadvacetiletá studentka otevřeně popisuje dramatické odvody do armády, hluboce zakořeněnou korupci i komplikovaný vztah Ukrajinců k ruštině. Z důvodu ochrany jejího bezpečí a bezpečí její rodiny se redakce rozhodla nezveřejnit její pravé jméno.

včera

Donald Trump

Čtvrtý den Trumpovy vlády: "Zjednal pořádek" v USA, teď chce světu vládnout jako v 19. století

Donald Trump ve svém návratu na post amerického prezidenta nečekal dlouho, aby ukázal svůj vliv na globální scéně. Po prvních dnech zaměřených na domácí politiku obrátil čtvrtý den svého úřadování svou pozornost k mezinárodnímu dění. Svým vystoupením na Světovém ekonomickém fóru v Davosu vyslal jasný signál o svém odhodlání změnit tradiční roli USA ve světě, píše CNN.

včera

Telefonát s Donaldem Trumpem je jedinečný zážitek. Úředníci z Downing Street prozradili, jak je přežít

Přežití telefonátu s Donaldem Trumpem může být pro politiky složitým a jedinečným zážitkem. Britští premiéři, kteří se během Trumpova prvního období pokoušeli zvládnout jeho nevyzpytatelný styl, se museli připravit na neočekávané odbočky, vtipné poznámky a neobvyklý průběh rozhovorů. Bývalí úředníci Downing Street nyní odhalují zákulisí těchto hovorů a strategie, jak se s nimi vypořádat.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy