Výsledky istanbulských rozhovorů nejsou podle Turecka plně naplňovány

Úterní jednání v Istanbulu mezi Ukrajinou a Ruskem představovaly výrazný pokrok, jejich výsledky ale nejsou plně naplňovány. Dnes to prohlásil turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu, podle kterého Ukrajina souhlasila s tím, že zůstane neutrální a nevstoupí do NATO.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan později uvedl, že jeho země je v obecné rovině ochotná stát se jedním z garantů ukrajinské suverenity. Podle Erdogana bude ale záležet na konkrétních podmínkách. Ankara se například staví odmítavě k vyslání svých vojáků. Dodal, že chce dále jednat s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a ruským prezidentem Vladimirem Putinem a přimět je k setkání v Turecku.

Erdogan dnes telefonicky sdělil Zelenskému, že rusko-ukrajinské mírové rozhovory podle něj daly "významný impuls" snahám o ukončení války na Ukrajině. Zelenskyj mu na twitteru poděkoval za připravenost Turecka poskytnout Kyjevu bezpečnostní záruky. Dodal, že oba lídři se "dohodli na dalších krocích směrem k míru".

Moskva další jednání mezi Lavrovem a Kulebou neodmítá, ale případné rozhovory musí mít podstatnou náplň, uvedlo dnes ruské ministerstvo zahraničí. Představitel ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak řekl turecké televizi NTV, že setkání ukrajinského a ruského prezidenta by se mohlo uskutečnit za dva až tři týdny. "Připravujeme dokumenty, které by mohly posloužit jako základ k jednání prezidentů," uvedl Podoljak.

Rusko v úterý po nejnovějším kole rozhovorů oznámilo, že výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu. Krok Moskva zdůvodnila snahou zlepšit vzájemnou důvěru a vytvořit podmínky pro dohodu s Ukrajinou.

Podle amerického ministerstva obrany ale Moskva jen přesunula jednotky na jiné fronty a další stáhla, aby je přeskupila. Podle ukrajinské armády se Rusko může jen snažit vzbudit dojem, že ztratilo zájem o obklíčení Kyjeva, britské ministerstvo obrany dnes varovalo před tvrdými boji na předměstí metropole v příštích dnech.

Pozornost na úterním jednání vzbudila přítomnost ruského oligarchy Romana Abramoviče. Podle tureckého ministra se Abramovič "upřímně snaží" přispět k ukončení bojů a měl užitečnou roli v udržování komunikačních kanálů mezi ukrajinskými a ruskými vůdci.

Abramovičovu roli dnes ocenil také ukrajinský představitel Podoljak. Podle něj miliardář efektivně přispívá k pořádání rozhovorů mezi zeměmi ve válce. Šéf ukrajinských vyjednavačů Davyd Arachamija se ale pozastavil nad tím, že se o Abramovičově neoficiální roli dozvěděl tisk.

V Istanbulu se v úterý odehrála jednání za osobní účasti ruských a ukrajinských vyjednávačů, strany nyní jednají o bezpečnostních zárukách. Rozhovory měly původně pokračovat ve středu, což se ale nakonec nestalo. Další on-line jednání by se mělo uskutečnit v pátek.

V Istanbulu ve středu zůstala ukrajinská delegace, která jednala s tureckými představiteli o "vojensko-technické spolupráci". Turecko, členská země NATO, Kyjevu před konfliktem dodalo bezpilotní prostředky, které se podle odborníků v bojích osvědčily. Po začátku války se ale Ankara nepřidala k sankcím proti Rusku.

Související

Turecká armáda (Turkish Army)

Kreml: Dohoda o Karabachu nepředpokládá rozmístění vojsk Turecka

Dohoda o ukončení arménsko-ázerbájdžánské války o Náhorní Karabach, kterou v noci na dnešek podepsaly Arménie, Ázerbájdžán a Rusko, předpokládá pouze rozmístění ruských mírových jednotek, nikoliv jednotek tureckých. Informovala o tom agentura TASS s odvoláním na Kreml.

Více souvisejících

Mevlüt Çavuşoglu Rusko Ukrajina Sergej Lavrov

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Počet obětí masivního ruského útoku vystoupal na 21. Mezi mrtvými jsou děti

Masivní vlna ruských raketových a dronových útoků zasáhla ukrajinská města a vyžádala si nejméně 21 lidských životů. Mezi oběťmi jsou i dvě děti. Tento rozsáhlý vzdušný úder, který zasáhl civilní infrastrukturu i energetická zařízení po celé zemi, představuje jeden z největších útoků posledních měsíců a zanechal za sebou více než stovku zraněných.

včera

Aleksandr Vučič (srbský premiér)

Srbsko zůstane vazalem Moskvy. Odmítá zrušit bezvízový styk pro Rusy

Srbský prezident Aleksandar Vučić jednoznačně odmítl zprávy, podle kterých by Bělehrad mohl zrušit bezvízový styk pro občany Ruské federace. Srbský lídr tak znovu potvrdil blízké vztahy své země s Moskvou, které přetrvávají i přes pokračující válečný konflikt na Ukrajině. 

včera

Péter Magyar

Maďarsko přestane blokovat vstup Ukrajiny do EU

Maďarsko signalizovalo, že upustí od svého dlouhodobého odporu vůči snaze Ukrajiny o vstup do Evropské unie. Tento krok by mohl umožnit, aby Ukrajina společně s Moldavskem zahájily formální přístupová jednání již v nadcházejících dnech. 

včera

Londýn

Londýnské metro stojí. Doprava kvůli stávce v metropoli kolabuje

Londýnská podzemní doprava čelí masivnímu ochromení poté, co o půlnoci z pondělí na úterý vstoupila v platnost čtyřiadvacetihodinová stávka organizovaná odborovým svazem RMT. Velká část sítě metra je kvůli protestnímu levicovému hnutí zcela uzavřena nebo se potýká s obrovským zpožděním, což způsobuje chaos v ranní dopravní špičce. Cestující v hlavním městě musí od časného rána hledat alternativní trasy a potýkají se s rozsáhlými komplikacemi při cestách do práce i do škol. Dopravní podnik Transport for London (TfL) na svých oficiálních internetových stránkách varoval veřejnost, že stávkové hnutí zasáhne celý systém podzemní dráhy.

včera

Mette Frederiksenová

Politická nejistotu v Dánsku končí. Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády

Dánská premiérka Mette Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády, čímž po dvou měsících skončilo období politické nejistoty, které zemi zasáhlo po březnových parlamentních volbách. Frederiksenová si tak vyjednala již třetí po sobě jdoucí mandát v čele dánského kabinetu. Tentokrát však povede levicově orientovanou menšinovou koalici složenou ze svých Sociálních demokratů, Sociálních liberálů, Zelené levice a středové strany Moderátoři. Oznámení o dosažení dohody přišlo po nejsložitějších rozhovorech v novodobé historii země, v nichž o místa v parlamentu úspěšně bojovalo hned dvanáct politických subjektů.

včera

Hormuzský průliv

Tři měsíce od uzavření Hormuzského průlivu: Drastické dopady na globální trhy se prohlubují

Světová námořní doprava čelí bezprecedentní paralýze, neboť strategicky klíčový Hormuzský průliv zůstává i po 94 dnech od svého uzavření fakticky zablokován. Na výroční mezinárodní výstavě lodní dopravy v Aténách se tato krizová situace stala hlavním tématem diskusí mezi nejvlivnějšími představiteli oboru. Ačkoli americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašuje, že znovuotevření této vodní cesty je na spadnutí, a vládní úředníci poukazují na jednotlivá plavidla, kterým se daří prolomit blokádu, realita na místě zůstává kritická. Většina lodních společností totiž odmítá poslat svá plavidla do riskantního kanálu dříve, než Spojené státy a Írán dosáhnou trvalé mírové dohody.

včera

Ilustrační foto

Svět se musí připravit na návrat klimatického jevu El Niño, varuje WMO

Svět se musí bezodkladně připravit na blížící se návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší extrémní projevy počasí. Světová meteorologická organizace (WMO) oznámila, že existuje osmdesátiprocentní pravděpodobnost, že se tento silný přírodní vzorec zformuje ještě před zářím letošního roku. Pravděpodobnost, že tento fenomén, který výrazně zvyšuje globální teploty a ovlivňuje intenzitu srážek, přetrvá až do listopadu, pak vědci odhadují na devadesát procent.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump sprostě řval na Netanjahua

Americký prezident Donald Trump ostře vystoupil proti izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi kvůli eskalaci konfliktu v Libanonu. Podle informací od dvou amerických představitelů a dalšího zdroje webu Axios obeznámeného se situací byl pondělní telefonát plný vulgárních výrazů a emocí. Trump v něm Netanjahua označil za šíleného, obvinil ho z nevděku a rázně zablokoval izraelský plán na bombardování libanonské metropole Bejrútu.

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Izrael a Libanon souhlasily s omezením bojů, tvrdí Trump. Obě strany přitom dál válčí

Americký prezident Donald Trump oznámil, že se Hizballáh a Izrael dohodly na vzájemné deeskalaci a omezení bojových akcí. Tento krok podle všeho odvrátil hrozící izraelský úder na libanonskou metropoli Bejrút a také potenciální kolaps rozhovorů o příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Šéf Bílého domu ve svém příspěvku na sociálních sítích upřesnil, že osobně hovořil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem i se zástupci Hizballáhu, přičemž obě strany konfliktu vyjádřily souhlas s úplným zastavením střelby.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na Kyjev. Nejméně deset mrtvých

Ruská armáda v brzkých ranních hodinách podnikla rozsáhlý a smrtonosný útok na ukrajinské hlavní město. Podle místních úřadů byly při tomto masivním úderu, který byl součástí širší ofenzívy proti cílům po celé Ukrajině, vážně poškozeny obytné domy. Noční agrese si vyžádala nejméně deset lidských životů, přičemž čtyři oběti jsou hlášeny z Kyjeva a dalších šest z centrálně položeného města Dnipro. Vedle toho ukrajinští představitelé evidují více než stovku zraněných obyvatel.

včera

1. června 2026 22:02

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Kallasová chce, aby EU dohlédla na dohodu mezi USA a Íránem

Evropská unie má hrát klíčovou roli při zajišťování trvalého příměří mezi Íránem a Spojenými státy, které by se mělo zabývat také obavami ohledně jaderných ambicí Teheránu. Uvedla to šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová během své cesty do Islámábádu, kde se setkala s pákistánským vedením. Podle jejího vyjádření může unie nabídnout konkrétní přínos pro dlouhodobou udržitelnost jakékoli budoucí dohody, a to od vlastních námořních operací až po těžce nabyté odborné znalosti v jaderné oblasti.

1. června 2026 20:50

Česko v neděli zasáhla dvě tornáda

Český hydrometeorologický ústav zveřejnil oficiální vyhodnocení uplynulého dne, během kterého se na území České republiky vyskytla dvě potvrzená slabší tornáda. Ke vzniku těchto jevů včera přispěla zejména vyšší vlhkost v přízemní vrstvě atmosféry a především výraznější střih větru v hladině do jednoho kilometru, což vyjadřuje rozdíl v proudění vzduchu mezi zemí a touto výškou. Svou roli při vývoji situace sehrála pravděpodobně také vzájemná interakce s okolními bouřkami.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy