Západ dal Ukrajině naději vyhrát válku. Díky klíčovým dělostřeleckým systémům

Podle Čepa se v současné fázi války na Ukrajině potvrzuje, že dělostřelectvo díky své efektivitě hraje v bojích klíčovou roli. "Ruské dělostřelecké jednotky se snaží zlomit odpor ukrajinských obránců a umožnit tak postup svým jednotkám. Jelikož se obě strany konfliktu spoléhají při doplňování zásob na železniční síť, zaměřují se ruské dělostřelecké jednotky právě na infrastrukturu," uvedl Čep.

Bojuje se nyní především v oblasti Doněcka a Luhanska, které tvoří Donbas. Rusové ale ostřelují raketovými prostředky i cíle daleko od bojů na Donbasu, například u města Lvov a v některých případech i v Zakarpatské oblasti. "Tyto útoky na západní a střední Ukrajinu jsou zaměřené právě na důležité železniční tratě a s nimi spojené elektrické stanice," uvedl Čep.

Naopak Ukrajinci se podle něj zaměřují na ničení pontonových mostů a na soustředěné ruské síly. "Ukrajině se ale tenčí zásoby zbraní ze sovětské éry, a to platí i o dělostřeleckých systémech. Díky masivním dodávkám nových dělostřeleckých systémů ze strany Západu jsou nicméně v dnešní době ukrajinské jednotky schopné ničit cíle efektivněji," míní expert.

Například Francie poslala na Ukrajinu houfnice Caesar. Jde o samohybnou houfnici nové generace, která má podvozek těžkého nákladního automobilu. To zvyšuje její mobilitu a umožňuje po palbě odjet dříve, než se na houfnici zaměří dělostřelectvo nepřítele. Důležitým faktorem podle Čepa také je, že houfnice může střílet granáty na vzdálenost více než 40 kilometrů.

USA poslaly na Ukrajinu přes 80 houfnic M777, které se už zapojují do bojů na východě Ukrajiny. Stejný typ houfnic poslala i Kanada. Hlavní výhodou M777 je podle Čepa především nízká hmotnost, která je skoro poloviční než u jiných srovnatelných houfnic. "Nízká hmotnost usnadňuje manipulaci s touto zbraní. Díky nízko položenému těžišti, vysoké přesnosti a dalekému dostřelu se jedná o velmi užitečný palebný prostředek," uvedl Čep. Dodané dělostřelecké systémy střílí podle odborníka navíc o pět kilometrů dále než nejběžnější dělostřelecký systém používaný ruskou armádou ve válce na Ukrajině (samohybná houfnice Msta-S). Pokud se navíc do nich použije projektil naváděný GPS, jsou tyto systémy schopné dostřelit podle odborníka i o 16 kilometrů dál.

Nyní tak podle Čepa záleží především na schopnosti ukrajinských dělostřelců se co nejrychleji naučit tuto techniku efektivně využívat. A také na tom, aby si Ukrajina vycvičila dostatek vojáků k využití potenciálu všech dodaných houfnic. "Tím by se podařilo podpořit ukrajinské naděje na dosažení dělostřelecké převahy alespoň v některých frontových oblastech," míní expert.

Poukázal na to, že vojenská pomoc Ukrajině od západních států už dosáhla několika miliard dolarů. "Je evidentní, že i díky novým dělostřeleckým zbraňovým systémům získala Ukrajina nejen obrovský palebný potenciál k ničení protivníka, ale i naději na ukončení konfliktu na svém území, který se nyní vede z velké části na dlouhé vzdálenosti v ploché, otevřené stepi," poukázal Čep.