Katastrofy způsobené výkyvy počasí jsou nyní čtyřikrát až pětkrát častější než v 70. letech minulého století a působí také sedmkrát více škod, vyplývá z dnes zveřejněné publikace Světové meteorologické organizace (WMO), která je součástí OSN. Přestože jsou ale živelní pohromy častější, umírá kvůli nim méně lidí.
V 70. letech minulého století svět zasáhlo v průměru asi 711 živelních pohrom ročně, v letech 2000-2009 tento údaj vystoupal v průměru na 3536 ročně neboli deset denně, uvádí zpráva, která vychází z dat belgického Centra pro výzkum epidemiologie pohrom (CRED). Od roku 2010 pak počet registrovaných pohrom mírně klesl na 3165 ročně. WMO připisuje zvyšující se četnost kalamit globálním změnám klimatu i skutečnosti, že tyto události jsou častěji hlášeny.
Pokud v 70. a 80. letech zahubilo extrémní počasí v průměru celosvětově asi 170 lidí denně, v desetiletí po roce 2010 tento údaj klesl na zhruba 40 úmrtí denně. Nejvíce úmrtí způsobily bouře, záplavy a sucho. Dohromady pak za sledované období 50 let kvůli kalamitám zemřelo přes dva miliony lidí.
"Zlepšení systémů včasného varování před více druhy nebezpečí vedlo ke značnému poklesu úmrtnosti," uvedl podle agentury Reuters generální tajemník WMO Petteri Taalas.
"Dobrá zpráva je, že se učíme, jak žít s rizikem a chránit se," okomentovala závěry zprávy v rozhovoru s tiskovou agenturou AP Susan Cutterová, ředitelka výzkumného ústavu zabývajícího se pohromami na americké Univerzitě Jižní Karolíny.
Pět nejsmrtelnějších pohrom od roku 1970 zasáhlo Afriku a Asii. Nejtragičtější byly sucho v Etiopii v roce 1983 a cyklon Bhola v Bangladéši v roce 1970. Při každé z těchto tragických událostech podle WMO zemřelo na 300.000 lidí. Přes 90 procent veškerých registrovaných úmrtí připadá na rozvojové země, uvádí zpráva a poznamenává, že jen asi polovina ze 193 členských států WMO má systémy včasného varování před nebezpečím.
Škody způsobené pohromami v 70. letech v průměru dosahovaly 49 milionů dolarů denně (převedeno na hodnotu dolaru v roce 2019). V období od roku 2010 až 2019 působily katastrofy škody již 383 milionů dolarů denně. Všech pět nejničivějších událostí z pohledu škod od roku 1970 postihlo USA. Nejhorší v tomto ohledu byl hurikán Katrina v roce 2005. Podle Taalase stoupají škody s tím, jak živelních pohrom přibývá.
Související
Nemáte odvahu přiznat, že jste selhali. Žádná velmoc nemůže vyhrát válku proti realitě, vzkázal Macinka Lavrovovi
Okamžitě zastavte útoky na ukrajinskou energetickou síť, vyzvala OSN Rusko
OSN , Počasí , katastrofy
Aktuálně se děje
včera
Expremiér Nečas se rozvedl s druhou manželkou
včera
Je nemocný a má nízké IQ. Trump se velmi ostře pustil do De Nira
včera
V kauze RP Invest utopili peníze i známí lidé. K poškozeným patří i Klempíř
včera
Okamura do Otázek Václava Moravce přijde, potvrdila mluvčí SPD
včera
Platili mu, co neměli. Úředník popsal náklady bývalého prince Andrewa
včera
Předčasné jaro. V Česku letos poprvé naměřili 20 stupňů
včera
Ministerstvo varovalo Čechy v Izraeli. Bezpečnostní situace se může zhoršit
včera
Záhadné úmrtí dvou lidí v Písku. Těla se našla v lodním kontejneru
včera
Fico se pře s Ukrajinci ohledně ropovodu Družba. Navrhuje inspekční cestu
včera
Zelenskyj vidí okno příležitosti pro dosažení míru. Čas je do voleb v USA
včera
Střelba v Krnově. Policisté našli mrtvého a dvě zbraně
včera
Chcete se dostat z Izraele? Musíte dnes, vyzval americký velvysanec podřízené
včera
Česko eviduje zemětřesení na Příbramsku. Ke škodám nedošlo
včera
Nejasný pokrok v jednáních mezi USA a Íránem. Rozhovory mají pokračovat
včera
Do Česka míří saharský prach. Na zem se nedostane, může ale ovlivnit teploty
včera
Clintonová prý Epsteina nikdy nepotkala. Vyzvala k výslechu Trumpa
včera
Okamura se po devíti letech může objevit v Otázkách Václava Moravce
včera
Počasí bude i o víkendu nadále jarní
26. února 2026 21:28
Hillary Clintonová před sněmovním výborem vypovídá o aktivitách Epsteina
26. února 2026 20:17
Babiš si zahrává. Česko se v očích NATO dostává na velmi tenký led
Česká republika se podle všeho dostává do pozice, kterou někteří spojenci v NATO vnímají velmi kriticky. Praha se totiž vydala cestou snižování výdajů na obranu, což ji staví do přímého střetu nejen s ostatními členy Aliance, ale především s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, uvedl server Politico. Nový návrh rozpočtu populistické koalice Andreje Babiše počítá s tím, že z obranné kapitoly zmizí 900 milionů eur oproti plánům předchozí vlády.
Zdroj: Libor Novák