Francie má nového premiéra. Barniera nahradil Macronův spojenec Bayrou

Francouzská politická scéna zažila další významný zvrat. François Bayrou byl jmenován novým premiérem Francie poté, co Michel Barnier podal demisi. Třiasedmdesátiletý centrista je dlouholetým politickým hráčem a klíčovým partnerem prezidenta Emmanuela Macrona, jehož centristická aliance nyní usiluje o stabilizaci politické situace, uvedl server SkyNews.

Michel Barnier, který byl jmenován premiérem teprve v září, rezignoval po historickém pádu jeho vlády, jež nezvládla hlasování o důvěře. To bylo vyvoláno kontroverzním schválením rozpočtu na sociální zabezpečení pomocí speciálních pravomocí bez závěrečného hlasování v dolní komoře parlamentu. Tento krok vedl k ostré kritice napříč politickým spektrem.

Podpora tvrdě pravicového Národního sdružení (RN), která by mohla zachránit Barnierovu vládu, byla nakonec odmítnuta i přes snahy o kompromis. Výsledkem bylo, že jeho vláda, která vydržela pouhých 90 dní, se stala nejkratší v historii moderní Francouzské republiky.

Barnierova vláda vznikla po překvapivých předčasných volbách vyhlášených prezidentem Macronem, které přinesly nejednoznačné výsledky. Levice sdružená v alianci Lidová fronta získala nejvíce křesel (193), ale nedosáhla potřebné většiny 289 hlasů. Rozdrobenost sedmistranné aliance však vedla k neschopnosti sjednotit se na jednom kandidátovi na premiéra.

Centristická aliance Ensemble Emmanuela Macrona, která skončila druhá, se pokusila vytvořit koalici s pravicovými Republikány, z nichž pocházel právě Barnier. Jeho vláda se ale stala terčem spojených sil levice a krajní pravice, což nakonec vedlo k jejímu pádu.

François Bayrou, zkušený politik a dlouhodobý spojenec prezidenta Macrona, nyní čelí výzvě vytvořit funkční vládu v politicky rozdělené Francii. Jeho kabinet bude muset spoléhat na podporu umírněných politiků z obou stran politického spektra – jak zleva, tak zprava. Očekává se, že v nové vládě zasednou i někteří konzervativci, aby zajistili většinovou podporu v parlamentu.

Prezident Macron, který čelí rostoucí kritice za svůj způsob vedení, přesto prohlásil, že ve funkci setrvá až do konce svého mandátu v roce 2027. Macron označil spojenectví krajní pravice a levice za "antirepublikánskou frontu" a zdůraznil, že odmítá nést odpovědnost za jejich "nezodpovědnost".

François Bayrou se nyní pokusí obnovit důvěru v centristickou vládu a zvládnout politickou nestabilitu, která otřásá Francií. Jeho schopnost spojit rozdělené síly bude klíčová pro udržení vlády a stabilizaci francouzské politické scény. 

Související

Marine Le Pen na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Noční můra pro NATO: Jak by odchod Francie změnil alianci?

Až polovina francouzských voličů vyjadřuje v průzkumech k nadcházejícím prezidentským volbám podporu kandidátům s vyhraněnými postoji vůči Severoatlantické alianci. Omezení účasti Francie v aliančních strukturách by přitom představovalo zásadní zásah do evropské bezpečnostní architektury.
Sociální sítě

Zákaz sociálních sítí pro děti ve Francii neprošel. Nejvyšší soud zákon zrušil

Francouzská Ústavní rada zrušila zákaz sociálních sítí pro děti a mladistvé do patnácti let. Podle jejího verdiktu navrhovaná legislativa nepřípustně zasahovala do svobody projevu a komunikace. Nejvyšší soudní orgán tak smetl ze stolu klíčový zákon, který měl chránit duševní zdraví dětí a zamezit škodlivým dopadům digitálních platforem na nejmladší generaci.

Více souvisejících

Francie Michel Barnier François Bayrou

Aktuálně se děje

před 48 minutami

Americký dolar (USD), ilustrační fotografie

Dluh USA je astronomický. Zdvojnásobil se za pouhých 10 let

Rostoucí státní dluh Spojených států amerických dosáhl hranice 40 trilionů dolarů (v českém přepočtu bilionů), což vyvolává obavy o budoucí stabilitu tamní i globální ekonomiky. Na překročení této hranice mělo vliv zvyšování veřejných výdajů za vlád Donalda Trumpa i Joea Bidena, pokles příjmů z daní způsobený jejich dřívějším snížením a rozpočtové reakce na finanční krizi v roce 2008 či pandemii covidu-19.

před 52 minutami

před 1 hodinou

Marine Le Pen na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Noční můra pro NATO: Jak by odchod Francie změnil alianci?

Až polovina francouzských voličů vyjadřuje v průzkumech k nadcházejícím prezidentským volbám podporu kandidátům s vyhraněnými postoji vůči Severoatlantické alianci. Omezení účasti Francie v aliančních strukturách by přitom představovalo zásadní zásah do evropské bezpečnostní architektury.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Panamský průplav

Panamský průplav kvůli extrémnímu suchu omezuje počet lodí, které mohou proplout

Provozovatelé Panamského průplavu přistupují ke snížení počtu lodí, které mohou tímto strategickým průplavem denně projet. Důvodem pro tato nová omezení je výrazné sucho vyvolané klimatickým jevem El Niño. Tato klíčová námořní cesta, která propojujeme Atlantský a Tichý oceán, se potýká s nízkou hladinou vody ve dvou umělých jezerech, jež zásobují celý systém.

před 3 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Kyjev se stal terčem jednoho z nejmasivnějších úderů od začátku války

Kyjev se stal terčem jednoho z nejmasivnějších vzdušných úderů od začátku války. Ruský kombinovaný útok balistickými raketami, střelami s plochou dráhou letu a bezpilotními letouny si v ukrajinské metropoli a jejím okolí vyžádal nejméně 16 mrtvých a desítky zraněných. Podle kyjevského starosty Vitalije Klička zasáhlo noční bombardování obytné domy, školu i dětské zdravotnické zařízení. 

před 4 hodinami

Severní Korea (KLDR)

Severní Korea zásadním způsobem rozšiřuje vojenskou podporu Rusku ve válce proti Ukrajině

Severní Korea zásadním způsobem rozšiřuje svou vojenskou podporu Rusku v jeho válce proti Ukrajině. Podle vysokého představitele ukrajinské vojenské rozvědky generálmajora Vadyna Skibického čítá nový kontingent severokorejských sil v Rusku 8 500 vojáků, mezi nimiž je také speciální jednotka 400 operátorů dronů. Ti disponují zkušenostmi z předchozích nasazení a jejich bezpilotní letouny mají sloužit k průzkumu i přímým útokům na cíle uvnitř ukrajinského území.

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Rodí se nejsilnější El Niño v moderní historii. Svět čekají teploty, jaké ještě nezažil

Podle výstrahy britského meteorologického úřadu Met Office se v Tichém oceánu rozvíjí klimatický jev El Niño, který by se mohl stať nejsilnějším v moderní historii. Tento silný přírodní fenomén zvedá globální teploty a výrazně zvyšuje riziko extrémního počasí po celém světě. V kombinaci s dopady lidskou činností způsobené změny klimatu je podle odborníků velmi pravděpodobné, že rok 2027 se stane nejteplejším rokem v historii měření.

před 6 hodinami

Léto

Počasí se na víkend uklidní, vyplývá z předpovědi

Zatímco dnes se ještě očekávají další bouřky, víkendové počasí už přinese změnu. Mělo by být výrazně klidnější, srážek ubyde. Předpověď slibuje i příjemné letní teploty, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

Princezna Diana (foto: Gegodeju)

Princezně Dianě bude věnována nová kniha. Napsal ji její bratr

Již 29 let uplyne na konci srpna od tragického úmrtí britské princezny Diany při dopravní nehodě ve francouzské Paříži. Navzdory tomu stále prahnou novináři po informacích o události, která otřásla celým světem. Bratr zesnulé Diany se nyní rozhodl prolomit mlčení.

včera

filmové ceny oscar

Dalšího Oscara se pro Česko pokusí získat dokument, rozhodli akademici

Česká filmová a televizní akademie (ČFTA) oznámila českého kandidáta na cenu 99. ročníku americké Academy of Motion Picture Arts and Sciences (AMPAS) v kategorii mezinárodní celovečerní film. Akademici ČFTA v hlasování vybrali do oscarového klání celovečerní dokument Pepy Lubojacki Kdyby se holubi proměnili ve zlato. 

včera

Dagmar Havlová s bustou exprezidenta Václava Havla. (17.11.2021)

Havlová se bude podílet na pořádání Ceny Václava Havla za lidská práva

Pořádání Ceny Václava Havla za lidská práva spoluorganizují Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97 a Nadace Charty 77. Obě organizace se v úzké součinnosti s Parlamentním shromážděním Rady Evropy ujímají kompletního organizačního i produkčního zajištění letošního 14. ročníku, a to právě v roce, kdy si veřejnost připomíná nedožité 90. narozeniny Václava Havla.

včera

Ilustrační fotografie.

Korunovační klenoty na Pražském hradě. Výstava doznala termínové změny

Korunu, žezlo i jablko slavnostně vyzvednou klíčníci z Korunní komory v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v pondělí 14. září. Následně si je budou moct prohlédnout školní třídy. Pro veřejnost bude výstava otevřena od soboty 19. do pondělí 28. září. Exhibice měla původně začít o den dříve. Klenoty letos doplní také korunovační roucho z roku 1653 a další vzácné artefakty. Vstup bude opět zdarma.

včera

včera

včera

V Potštátě spadla větrná elektrárna. (20.8.2026)

Na Přerovsku spadla větrná elektrárna. V Česku se to dosud nestalo

V Potštátě na Přerovsku v Olomouckém kraji spadla větrná elektrárna. V Česku jde podle dostupných informací o první takový případ v historii. Příčina pádu není momentálně známá a bude předmětem vyšetřování. Další zdejší větrníky budou podrobeny kontrole. 

včera

Miloš Zeman

Zeman prý koketuje s další prezidentskou kandidaturou

Exprezident Miloš Zeman připustil, že chvílemi uvažuje o další kandidatuře na post hlavy státu, což mu ústava i po dvou dokončených mandátech umožňuje. Dvaaosmdesátiletý bývalý politik ale zároveň přiznal, že ho limituje pokročilý věk. 

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Volby za války nejsou realistické, zní z okolí Zelenského

Ukrajina se momentálně snaží především o to, aby válka se sousedním Ruskem skončila co možná nejdříve. Otevřela by se tak i cesta ke konání voleb, na což apeluje například bývalý ministr obrany Mychajlo Fedorov. Podle spolupracovníků prezidenta Zelenského je ale jeho návrh nerealistický. 

včera

Stát opět jedná se společností Sev.en, obce prý o peníze nepřijdou

Ministerstvo životního prostředí v úterý jednalo se zástupci těžební společnosti Severní energetická o poskytnutí části finanční rezervy na sanace a rekultivace pro rozvoj místních obcí zasažených těžbou. Jde o prostředky, které firma nevyužije díky tomu, že část původního dolu byla ponechána přírodě. Prostředky jsou určeny na projekty pro tento region postižený hornickou činností. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy