Francii zasáhla druhá celostátní stávka, školy neučí, doprava nefunguje

Odbory, které na celý den naplánovaly protestní shromáždění po celé Francii, chtějí udržet tlak na vládu. Doufají také, že se jim podaří zopakovat velkou účast z první stávky 19. ledna, které se zúčastnilo přes milion lidí.

"Tato reforma je nespravedlivá a brutální," řekl generální tajemník odborového svazu UNSA Luc Farre. "Posunutí (věku odchodu do důchodu) na 64 let je ze sociálního hlediska krokem zpět," dodal.

V zemi dnes jezdí jen asi každý třetí vysokorychlostní vlak TGV a ještě méně místních a regionálních vlaků, také pařížské metro čelí vážným omezením. Stávky se účastní asi polovina učitelů základních škol. Stávkují také zaměstnanci ropných rafinerií a pracovníci v dalších odvětvích, včetně veřejnoprávních televizí, které místo zpravodajských pořadů pouštějí hudbu.

Na stanici metra Concorde v centru Paříže řekla 59letá právní asistentka Catherine, že jí nevadí, že musí čekat na spoj, nebo raději jít pěšky. "Podporuji je," řekla. "Brzy mi bude šedesát, takže mě opravdu netěší, že budu muset (pracovat) ještě dva roky." Ne všichni s ní však souhlasí. "Nemá smysl stávkovat. Zákon bude přijat v každém případě," řekl 34letý Matthieu Jacquot, který pracuje v luxusním sektoru.

Úřady dnes vyšlou do ulic 11.000 policistů, z toho 4000 v Paříži, aby dohlíželi na pořádek během plánovaných pochodů. Ty v některých městech začaly už v 10:00, například v Arras nebo Nice.

Dodávky elektřiny ve Francii poklesly o 4,4 procenta, tj. o 2,9 gigawattů, protože se ke stávce připojili pracovníci jaderných reaktorů a tepelných elektráren, ukázaly údaje státního podniku EDF. Společnost TotalEnergies, kde stávkuje 75 až 100 procent lidí, uvedla, že dnes nedodává ropné produkty, ale uklidňovala Francouze, že čerpací stanice jsou plně zásobeny a potřeby zákazníků jsou uspokojeny.

Levicový politik Jean-Luc Mélenchon předpověděl "historický den" protestů a Macronovu porážku, zatímco davy protestujících začaly pochodovat ve městech a obcích mimo Paříž - před velkou demonstrací plánovanou později ve francouzské metropoli. "Nestává se často, abychom viděli takovou masovou mobilizaci. Je to forma občanského povstání," řekl Mélenchon.

Průzkumy veřejného mínění ukazují, že většina Francouzů je proti návrhu důchodové reformy, ale prezident Emmanuel Macron a jeho vláda na ní trvají. Podle Macrona je "životně důležitá", aby se zajistilo, že důchodový systém bude nadále fungovat.

Posunutí věku odchodu do důchodu o dva roky by podle odhadů ministerstva práce mohlo do státní pokladny přinést několik miliard eur navíc potřebných pro každoroční vyplácení důchodů. Odbory ale tvrdí, že existují i jiné způsoby, jak zajistit, že důchodový systém nezkolabuje. Zmiňují například zdanění superbohatých či zvýšení příspěvků zaměstnavatelů.

Vláda v návrhu zákona učinila některé ústupky, například stanovila nový věk odchodu do důchodu na 64 let namísto Macronova předvolebního slibu 65 let. Souhlasila také s minimálním důchodem ve výši 1200 eur měsíčně pro všechny. Podle premiérky Élisabeth Borneové je hranice 64 let "neoddiskutovatelná", ale vláda zkoumá možnosti, jak kompenzovat některé dopady, zejména na ženy.

V době, kdy se po celé Francii konají protestní shromáždění, budou zákonodárci projednávat návrh zákona na úrovni výborů. Odbory uvedly, že se snaží přesvědčit zákonodárce, aby věc nepodpořili.