Ruský prezident Vladimir Putin oznámil, že nová experimentální balistická raketa Oreshnik dosahuje rychlosti Mach 10, což odpovídá desetinásobku rychlosti zvuku, přibližně 3 kilometrům za sekundu.
Tento typ zbraně je na horní hranici definice hypersonických rychlostí, což znamená, že jen velmi málo systémů dokáže s takovou rychlostí soupeřit. Hypersonické zbraně představují významnou výhodu, protože zkracují dobu letu k cíli a tím výrazně omezují čas, který má obranná strana na reakci.
Balistické rakety tradičně letí po obloukové trajektorii, která je vynese vysoko do atmosféry a poté dolů k cíli. Oreshnik ovšem při sestupu k cíli dokáže získat vyšší kinetickou energii a manévrovat, což ji činí mimořádně obtížnou pro zachycení systémy protiraketové obrany, jako je například americký Patriot. Schopnost rychlého manévrování během sestupu dramaticky zvyšuje šance rakety na úspěšný zásah cíle, což představuje vážnou výzvu i pro nejmodernější obranné systémy.
Spojené státy uvedly, že o existenci této experimentální zbraně věděly ještě před jejím použitím a informovaly Ukrajinu a její spojence, aby byli na tuto hrozbu připraveni. Od začátku plnohodnotného konfliktu bylo na Ukrajinu vypáleno téměř 12 000 raket.
Ukrajinská protivzdušná obrana dosáhla pozoruhodného úspěchu, když zachytila přibližně 80 % těchto útoků. Přesto nové hypersonické technologie, jako je Oreshnik, mohou tuto statistiku negativně ovlivnit a zvýšit efektivitu ruských úderů.
Nasazení této zbraně zároveň přináší důležité strategické implikace. Použití hypersonické rakety signalizuje technologický pokrok Ruska a jeho odhodlání nasadit nejnovější vojenské technologie v konfliktu na Ukrajině. Tento vývoj rovněž zvyšuje riziko eskalace konfliktu, protože takto rychlé a obtížně zachytitelné zbraně představují hrozbu nejen pro Ukrajinu, ale i pro její spojence.
Zatímco Ukrajina a její partneři hledají způsoby, jak čelit těmto novým výzvám, zůstává otázkou, zda současné obranné technologie budou schopny udržet krok s tímto novým vývojem. Hypersonické zbraně, jako je Oreshnik, zdůrazňují nutnost rychlého vývoje protihypersonických obranných systémů, které by mohly tuto hrozbu zmírnit. Budoucí nasazení těchto zbraní však může mít dalekosáhlé dopady na globální bezpečnostní rovnováhu.
Související
Kyjev upravil systém reakce na ruské útoky, oznámil Zelenskyj. Nařídil okamžitou revizi
Ukrajina má problém. V nejhorší možné chvíli jí dochází peníze
Aktuálně se děje
před 59 minutami
Stovky zadržených, desítky zraněných policistů. Ve Francii vypukly ostré protesty studentů
před 1 hodinou
Kyjev upravil systém reakce na ruské útoky, oznámil Zelenskyj. Nařídil okamžitou revizi
před 2 hodinami
Pikeová je po neúspěšné popravě v nemocnici. Co bude dál zatím nikdo neví
před 3 hodinami
Za plánovaným útokem na britskou leteckou základnu zřejmě stojí Írán
před 4 hodinami
Turkova nehoda v centru Prahy podle policie nebyla trestným činem
před 5 hodinami
Trumpova administrativa organizuje setkání zástupců NATO. Většinu členů z něj ale vyloučila
před 5 hodinami
Ukrajina má problém. V nejhorší možné chvíli jí dochází peníze
před 6 hodinami
Poslanci už třetí den jednají o vyslovení nedůvěry vládě. Babiš nepřišel
před 7 hodinami
Izrael stále neví, kdo stojí za pokusem o únos letadla
před 8 hodinami
Vědci: Světové oceány se oteplují alarmujícím tempem, lidstvo na to není připraveno
před 9 hodinami
Nejvyšší soud na poslední chvíli povolil popravu Pikeové. Obě smrtící injekce přežila
před 10 hodinami
Konec babího léta na obzoru. Předpověď počasí na příští týden skrývá odpověď
včera
Vojtěchovo ministerstvo podá trestní oznámení kvůli jedné z pojišťoven
včera
Ilegální tuningový sraz má být v Česku. Policie řekla, jak se připravuje
včera
Nejteplejší den babího léta. Bylo i více než 26 stupňů
včera
Rutte je přesvědčen, že ruská hrozba pro NATO není bezprostřední
včera
Výstřel na pardubické poliklinice. Policie zadržela podezřelého mladíka
včera
Babiš mluvil v Praze s Meloniovou. Důležitým tématem byl boj s migrací
včera
Dojemné loučení i chvíle hrůzy. Internet plní dramatické záběry z letadla
včera
Konec nočního vysílání, Eurovize i populárních pořadů. ČT představila zásadní změny
Česká televize chystá v nadcházejícím roce výrazné finanční škrty, které se dotknou zaměstnanců i samotného vysílání. Vedení veřejnoprávního média plánuje uspořit 350 milionů korun, což odpovídá aktualizovanému dlouhodobému plánu schválenému Radou České televize.
Zdroj: Libor Novák