Mezinárodní trestní soud chce vydat zatykač na Netanjahua

Mezinárodní trestní soud se sídlem v Haagu je první stálou institucí svého druhu s celosvětovou působností, která stíhá jednotlivce za zločiny proti lidskosti, genocidu a válečné zločiny.

Podle vyjádření analytika Ben Kaspita pro server Walla je Netanjahu vystaven "neobvyklému stresu", protože by na něj a další izraelské představitele mohl tribunál v Haagu vydávat zatykače, což by znamenalo výrazné zhoršení mezinárodního postavení Izraele. Vedení Izraele se podle něj snaží tlakem na administrativu amerického prezidenta Joea Bidena zabránit vydání zatykače.

Analytik izraelského deníku Haarec Amos Harel uvedl, že izraelská vláda předpokládá, že hlavní prokurátor ICC Karim Khan by mohl v nadcházejícím týdnu vydat zatykače na Netanjahua, izraelského ministra obrany Joava Galanta a náčelníka generálního štábu izraelské armády Herciho Haleviho. Podle Harela se Spojené státy zapojily do snahy blokovat vydání zatykače.

Netanjahu v pátek uvedl, že jakékoliv rozhodnutí ICC, který vyšetřuje teroristický útok Hamásu na Izrael z loňského 7. října a izraelskou ofenzivu v Pásmu Gazy, neovlivní postup Izraele, ale představovalo by nebezpečný precedens. Podle něj by to ohrozilo vojáky a představitele každé demokracie, která bojuje proti terorismu a agresi.

Palestinská autonomie s centrem v Ramalláhu na Západním břehu Jordánu se k ICC připojila v roce 2015. V únoru 2021 senát soudců ICC rozhodl, že tribunál může soudit případné válečné zločiny spáchané na palestinských územích. Tím se otevřela cesta k vyšetřování možných zločinů Izraelců a Palestinců v Pásmu Gazy, na Západním břehu a ve východním Jeruzalémě. Izrael a Spojené státy tento krok ICC kritizovaly. 

Proti izraelskému premiérovi se přitom bouří i opoziční politici. Lídr izraelské opozice Jair Lapid vyzval ministry vlády národní jednoty Bennyho Gance a Gadiho Eizenkota, aby pomohli sesadit vládu premiéra Benjamina Netanjahua.

Podle informací zveřejněných deníkem The Times of Israel Lapid uvedl, že "Ganc by mohl být premiérem a není občana, který by nepřivítal Eizenkota jako ministra obrany".

Kromě toho Lapid kritizoval Netanjahuovu vládu, že dovedla Izrael k úplné ztrátě schopnosti odradit nepřítele od války, což dokládá i nedělní bezprecedentní dronový a raketový útok ze strany Íránu. Ostře kritizoval Netanjahuovu vládu i za "židovské teroristické násilí" vůči Palestincům na Západním břehu, které se za jeho vlády vymklo zpod kontroly.

V Předjordánsku, kde po začátku konfliktu mezi Izraelem a Hamásem prudce vzrostl počet násilných útoků, izraelští osadníci v průběhu víkendu podpalovali palestinské domy a auta a způsobili smrt nejméně dvěma lidem. Tyto akce označil Lapid za varování, že "pokud nebudeme s touto vládou jednat, přinese to zkázu".

Současná vláda, která zahrnuje i osadníky, kteří podporují tvrdou linii vůči Palestincům, prosazuje rozšiřování židovských osad na Západním břehu, který Izrael okupuje od roku 1967. TOI připomněl, že začátkem dubna Ganc vyzval Netanjahua k dohodnutí termínu pro předčasné volby, ale premiér to odmítl.

Podle nedávných průzkumů veřejného mínění si téměř tři čtvrtiny Izraelců přejí, aby Netanjahu odstoupil, přičemž polovina voličů podporuje předčasné parlamentní volby.

Netanjahu v posledních měsících čelil masovým protestům kvůli obavám o osud rukojmích držených Hamásem v Pásmu Gazy, ale také kvůli oživení protivládního hnutí, které nesouhlasí s politikou současné vlády.

Strana premiéra Likud ve svém prohlášení zdůraznila Netanjahuův podíl na "globální kampani" za zastavení Íránu ve vývoji jaderných zbraní, což Teherán popírá.