Izrael potají rozděluje Pásmo Gazy na dvě části

Nové satelitní snímky, které analyzovala stanice BBC, ukazují, že Izrael vytváří novou vojenskou dělicí linii v Pásmu Gazy, která odděluje severní část oblasti. Tato linie se táhne od Středozemního moře po hranici s Izraelem a je spojena s rozsáhlým ničením budov, převážně prostřednictvím řízených výbuchů.

Podle odborníků je cílem této dělicí linie usnadnit kontrolu nad severní částí Gazy. Izraelské obranné síly (IDF) údajně operují pod záminkou „neutralizace teroristické infrastruktury“ a postupují tak, že mezi městy Gazy a severními obcemi, jako jsou Jabalia, Bejt Hanún a Bejt Lahia, vzniká 9kilometrový koridor.

Dr. H.A. Hellyer, expert na bezpečnost Blízkého východu, uvedl, že vytvoření této linie by mohlo zabránit návratu palestinských civilistů do severní části pásma. Organizace OSN odhaduje, že více než 100 000 lidí již bylo z této oblasti vyhnáno, přičemž v severní Gaze zůstává podle odhadů až 60 000 lidí, kteří čelí vážným humanitárním problémům.

Izraelské zdroje tvrdí, že účelem této operace je oddělit ozbrojence Hamasu v severní Gaze od jejich podpory a zabránit jejich úniku. Přestože IDF popírá, že by se jednalo o realizaci tzv. „Generálského plánu“, který zahrnuje vyhnání civilistů a zablokování dodávek, analýzy naznačují, že nové koridory odpovídají dřívějším strategiím pro kontrolu této oblasti.

Vojenské videozáznamy ukazují demolici mnoha vícepatrových budov a pohyb izraelských obrněných vozidel, což potvrzuje značnou kontrolu IDF nad tímto koridorem. Podle odborníků, jako je Dr. Eado Hecht, může tato linie sloužit čistě vojenským účelům, ačkoliv některé extrémní skupiny uvnitř izraelské vlády hovoří o možné dlouhodobé přítomnosti židovských osadníků v této oblasti.

Situace v severní Gaze je podle OSN katastrofální. Zásoby potravin, léků a vody téměř neexistují, což vytváří podmínky blížící se hladomoru. OSN varuje, že blokáda trvající déle než 50 dní zhoršila hygienické podmínky a přelidnění.

I když izraelský ministr zahraničí ujišťuje, že civilisté se budou moci vrátit po skončení války, mnoho odborníků a humanitárních organizací tuto možnost zpochybňuje. Přítomnost tří dělicích koridorů naznačuje, že Izrael plánuje udržet kontrolu nad strategickými částmi Gazy ještě dlouho po skončení konfliktu.

Odborníci se rozcházejí v názorech, jak dlouho nové rozdělení potrvá. Zatímco někteří naznačují možnost trvalé změny, jiní tvrdí, že vše závisí na výsledku války. Izraelská vláda však oficiálně popírá jakékoli plány na budování osad v Gaze, přestože pravicoví ministři, jako je Bezalel Smotrich, otevřeně podporují přemístění poloviny palestinské populace z pásma Gazy.

S narůstajícími obavami o osud palestinských civilistů je jasné, že aktuální konflikt a jeho důsledky budou mít dlouhodobý dopad nejen na region, ale i na mezinárodní společenství, které hledá způsoby, jak situaci stabilizovat. 

Související

Izraelská armáda, ilustrační fotografie

Příměří dlouho nevydrželo. Izrael opět útočí v Libanonu

Izraelské nálety v jižním Libanonu si vyžádaly několik lidských životů, a to necelých čtyřiadvacet hodin po oznámení nového příměří mezi Izraelem a hnutím Hizballáh. Podle libanonské státní tiskové agentury zahynulo nejméně jedenáct lidí poté, co izraelské bojové letouny, drony a dělostřelectvo zasáhly více než tucet oblastí, přičemž mnoho útoků se soustředilo kolem města Nabatíja. Izraelská armáda uvedla, že zasáhla teroristické cíle Hizballáhu poté, co tato skupina vypálila přes padesát projektilů na izraelské jednotky rozmístěné v jižním Libanonu.

Více souvisejících

Izrael Pásmo Gazy

Aktuálně se děje

před 7 minutami

před 32 minutami

Garri Kasparov, foto: Frank Hoppe

Kasparov: Putin nemá v úmyslu uzavřít s Ukrajinou mírovou dohodu

Ruský opoziční aktivista a bývalý šachový šampion Garri Kasparov varoval, že Vladimir Putin nemá v úmyslu uzavřít s Ukrajinou mírovou dohodu a po zářijových parlamentních volbách v Rusku se spíše pokusí o další eskalaci konfliktu. Toto vyjádření podle webu Politico přichází v době, kdy Ukrajina zintenzivňuje své útoky na ruskou armádní logistiku a energetickou infrastrukturu. 

před 1 hodinou

Evropský parlament

EU se dohodla na prodloužení ochrany pro ukrajinské uprchlíky. Vyloučí z ní muže v branném věku

Evropská unie se dohodla na prodloužení dočasné ochrany pro ukrajinské uprchlíky až do roku 2028, nově z ní však vyloučí muže v branném věku. Podle středečního tiskového prohlášení Rady EU bude s ohledem na vyvíjející se obranné potřeby Ukrajiny dočasná ochrana napříště poskytována pouze těm žadatelům, kteří splňují své vojenské povinnosti vůči své vlasti. Toto nové omezení se nicméně nebude vztahovat na osoby, které již status dočasné ochrany v unijních zemích legálně využívají. Dotkne se výhradně nových žadatelů.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Účtenka s EET.

Návrat EET dostal zelenou od poslanců. Spustit se má v lednu

Poslanci ve třetím čtení schválili vládní návrh zákona o evidenci tržeb a dalších souvisejících zákonů, takzvanou EET 2.0. Nová právní úprava představuje modernizovanou podobu elektronické evidence tržeb, jejímž cílem je podle ministerstva financí narovnat podnikatelské prostředí, omezit šedou ekonomiku, zajistit spravedlivější výběr daní a současně významně snížit administrativní zátěž podnikatelů. Vládní návrh nyní míří k projednání do Senátu.

před 4 hodinami

Aktualizováno před 4 hodinami

před 5 hodinami

Édouard Philippe

Ve Francii se rozjel souboj titánů. Philippe už hází špínu na Le Penovou

Překvapivý návrat krajně pravicové lídryně Marine Le Penové do klání o úřad francouzského prezidenta pro rok 2027 nutí jednoho z jejích hlavních rivalů, Edouarda Philippa, ke změně útočné strategie. Bývalý premiér a jeho stoupenci, kteří v květnu zahájili kampaň s příslibem konzervativního programu plného optimismu, nyní na Le Penovou útočí jako na rozpočtově nezodpovědnou levičačku. Podle europoslankyně Nathalie Loiseauové, jež Philippa podporuje, má totiž politička do značné míry levicový program.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Donald Trump

Zničíme íránské elektrárny a mosty, vyhrožuje Trump

Americký prezident Donald Trump znovu pohrozil Íránu zničením jeho elektráren a mostů. Teherán vyzval k návratu k jednacímu stolu, ačkoliv se sám v posledních dnech nechal slyšet, že se s Íránci nedá na ničem dohodnout. O nejnovějším vývoji informovala britská stanice BBC.

před 8 hodinami

před 10 hodinami

včera

Ilustrační foto

Extrémní počasí si vyžádalo 14 tisíc mrtvých. Červnová vlna veder patří mezi nejhorší klimatické katastrofy v Evropě

Vlna extrémních veder, která v uplynulých týdnech zasáhla západní Evropu, se zařadila mezi nejhorší klimatické katastrofy na kontinentu. Analýza předběžných oficiálních údajů o úmrtnosti a odhadů vědeckých pracovišť ze šesti nejhůře zasažených států podle webu Politico ukazuje, že si období mimořádně vysokých teplot vyžádalo nejméně 14 000 nadměrných úmrtí. Extrémní teploty sužovaly Evropu od 18. června do 1. července a na mnoha místech překonaly dosavadní historické rekordy.

včera

Filip Turek

Turek dočasně rezignoval na post vládního zmocněnce

Poslanec za Motoristy Filip Turek se rozhodl dočasně uvolnit post vládního zmocněnce pro klimatickou politiku a Green Deal. Tento krok oznámil prostřednictvím sociálních sítí Instagram a Facebook v reakci na svou nedávnou dopravní nehodu v centru Prahy. Funkci odmítá vykonávat do té doby, než policie oficiálně určí, kdo kolizi zavinil.

včera

Koalice ochotných

Bulharsko už nebude součástí Koalice ochotných, prohlásil proruský premiér

Bulharský premiér Rumen Radev v úterý v Paříži oznámil, že Bulharsko nepatří do Koalice ochotných, která podporuje Ukrajinu. Své vyjádření poskytl novinářům v době, kdy bulharská čestná stráž pochodovala po boku dalších evropských armád během oslav Dne pádu Bastily pořádaných francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Radev uvedl, že ho Macron osobně pozval k pokračování v účasti v této alianci, ale podle bulharského premiéra to není místo vhodné pro jeho zemi.

včera

Andrej Babiš

Bezohlednost, papalášství, hodnotí Turkovu jízdu poslanci ANO. Podle Babiše by měl rezignovat

Vážná nehoda poslance a vládního zmocněnce pro Green Deal Filipa Turka vyvolala ostrou kritiku na politické scéně. Nově zveřejněné videozáznamy totiž ukazují, že politikův terénní vůz značky Mercedes objížděl stojící kolonu odbočovacím pruhem a následně v křižovatce narazil do projíždějící sanitky se zapnutými majáky. Nemocniční auto se po střetu převrátilo na střechu. Kvůli tomuto incidentu nyní vládní i opoziční poslanci žádají, aby Turek okamžitě složil svůj mandát i funkci vládního zmocněnce.

včera

Luftwaffe, ilustrační fotografie

Evropa už nemá čas. Vlastními silami se na ruský útok připravit nestihne, varuje šéf německého letectva

Velitel německého letectva, generálporučík Holger Neumann, v rozhovoru pro portál Politico varoval, že Evropa nemá dostatek času na to, aby čelila hrozbě ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina pouze s využitím vlastních zbraní. Podle něj musí evropské státy, včetně Německa, nadále nakupovat již hotové a osvědčené zbraňové systémy ze Spojených států, jako jsou například stíhací letouny. Vybudování plně nezávislého a konkurenceschopného evropského obranného průmyslu je sice správným dlouhodobým cílem, armády však potřebují spolehlivou obranu okamžitě.

včera

Americký soud zatrhnul Trumpovi dvoumiliardový antidiskriminační fond

Americká federální soudkyně Kathleen Williams v pondělí zneplatnila kontroverzní mimosoudní dohodu mezi prezidentem Donaldem Trumpem a vládními úřady. Tato dohoda Trumpovi původně zaručovala imunitu před daňovými audity a umožňovala vznik fondu ve výši 1,8 miliardy dolarů na odškodnění lidí, kteří se cítili být vládou nespravedlivě pronásledováni. Soudkyně označila celý právní proces za účelový krok s cílem zneužít justici ve prospěch hlavy státu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy