Izrael slíbil, že v příštích měsících neschválí další židovské osady

Rozšiřování osad, které považuje většina mezinárodního společenství za nelegální, označuje současná americká vláda za překážku ukončení izraelsko-palestinského konfliktu s Palestinci.

Dnes měla Rada bezpečnosti hlasovat o dokumentu navrženém Spojenými arabskými emiráty ve spolupráci s Palestinci, jímž hodlala vyzvat Izrael, aby okamžitě zastavil veškeré osídlovací aktivity na okupovaném palestinském území. Hlasování se tak podle agentury Reuters zřejmě neuskuteční.

Úřad izraelského premiéra Benjamina Netanjahua dnes oznámil, že Izrael Spojeným státům sdělil, že nebude legalizovat žádné další židovské osady na Západním břehu poté, co tak učinil před týdnem v případě devíti osad. Ty 12. února dodatečně formálně uznal izraelský bezpečnostní kabinet, který má v tomto rozhodovací pravomoci. Šlo o první takové rozhodnutí za nové Netanjahuovy vlády, v níž jsou i krajně pravicové a ultraortodoxní strany.

Legalizaci devíti osad kritizovaly krátce poté Spojené státy a také Francie, Německo, Itálie či Británie. "Důrazně odmítáme podobná jednostranná opatření, která vyostřují napětí a podkopávají vyhlídky na vyjednání dvoustátního řešení," uvedl americký ministr zahraničí Antony Blinken. Na to ostře reagoval izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben-Gvir. "Území Izraele náleží izraelskému lidu...Tohle je naše doktrína. Devět osad je pěkných, ale není to dost. Chceme jich mnohem víc," řekl ultranacionalistický politik Ben-Gvir.

Palestinci chtějí mít stát na Západním břehu Jordánu, v Pásmu Gazy a ve východním Jeruzalémě, tedy na územích, kterých se Izrael zmocnil za války v roce 1967. Z Pásma Gazy se Izrael stáhl a nyní ho ovládá radikální hnutí Hamás. Východní Jeruzalém Izrael anektoval a Západní břeh Jordánu okupuje. Na Západním břehu Jordánu žije na 500.000 židovských osadníků a asi tři miliony Palestinců.