Izraelská armáda tvrdí, že zasáhla íránský jaderný program a posunula ho o roky zpět

Tato slova přicházejí jen den poté, co televize CNN citovala předběžné hodnocení americké Agentury obranné zpravodajské služby (DIA), podle níž americké údery nezničily klíčové části íránského jaderného programu a zřejmě jej pouze zpomalily o několik měsíců.

Prezident Spojených států Donald Trump však tuto americkou zprávu veřejně zpochybnil. Ve středu prohlásil: „O víkendu Spojené státy úspěšně provedly rozsáhlý přesný útok na íránská zařízení pro obohacování uranu – a byl velmi, velmi úspěšný.“

Šokující útok Izraele hluboko na území Íránu 13. června zcela narušil představu o bezpečnosti Teheránu a zbořil jeho pečlivě budovanou image neotřesitelnosti. Během 12 dní bojů Írán opakovaně podnikal odvetné údery, které způsobily vážné škody v izraelských městech, včetně Tel Avivu, a vedly ke smrti 28 osob. Íránská odveta, přestože režim čelí vnitřní kritice, získala mezi částí obyvatelstva uznání za to, že Teherán „vydržel pod palbou“.

Nadcházející období však vyvolává mezi Íránci obavy. Podle státní agentury Fars bylo do středy zatčeno už 700 osob obviněných ze spolupráce s Izraelem. Mnozí se obávají rozsáhlého zásahu proti reformistům a volání po změně, protože režim se podle expertů snaží vypátrat „kolaboranty“ a obnovit svou kontrolu.

Nejvyšší vůdce Íránu ajatolláh Alí Chameneí, který zemi vládne už více než 35 let, se podle informací ukrývá v bunkru a téměř nekomunikuje. Od příměří, které vstoupilo v platnost v úterý, se dosud neobjevil na veřejnosti. Od roku 2005 opakovaně tvrdě potlačoval protesty a veřejné projevy nespokojenosti.

Íránský odborník a autor knihy What Iranians Want Arash Azizi varoval, že represivní reakce režimu může být velmi tvrdá. „Lidé se obávají, že zraněný režim teď zasáhne naplno a zcela uzavře veřejný prostor,“ uvedl. Opozice v exilu je podle něj slabá a domácí občanská společnost je v defenzivě.