Jaderná bomba na dosah ruky? MAAE v Íránu našla stopy vysoce obohaceného uranu

Experti Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) v Íránu v lednu našli stopy uranu obohaceného na 83,7 procenta. To je jen těsně pod 90 procenty, které jsou potřeba pro výrobu jaderných zbraní. Napsala to dnes agentura DPA s odvoláním na šéfa MAAE Rafaela Grossiho. Írán tvrdí, že chce atomovou energii využívat jen k mírovým účelům. Velmi vysokou úroveň obohacení u stop nalezených v podzemním zařízení Fordo označil za "nezamýšlenou fluktuaci".

Zpráva MAAE podle agentury AP konstatuje, že inspektoři mezinárodní organizace 21. ledna ve Fordo objevili dvě kaskády centrifug typu IR-6 nakonfigurovaných způsobem, který se "podstatně lišil" od toho, co Írán v minulosti tvrdil. Další den zde odebrali vzorky a našli částice vysoce obohaceného uranu.

MAAE teď s Teheránem vede rozhovory ve snaze o vyjasnění záležitosti. Jeden z vysoce postavených diplomatů DPA řekl, že dosáhnout tak vysoké úrovně obohacení se dá "omylem, nebo záměrně". Dosavadní analýzy podle něj ale ukazují, že Írán vytvořil jen velmi malé množství uranu obohaceného na 83,7 procenta.

Mezinárodní agentura ve zprávě poznamenává, že Írán má nyní k dispozici 88 kilogramů uranu obohaceného na 60 procent, což je o 25 kilogramů více než v předešlém čtvrtletí. Zásoby uranu obohaceného na 20 procent stouply o 48 kilogramů na celkem 435 kilogramů.

Agentura AP je přesvědčena o tom, že čtvrtletní zpráva nejspíš dále zvýší napětí mezi Íránem a Západem. K tomu už teď přispívá i íránská vojenská podpora Rusku ve válce na Ukrajině nebo tvrdé potlačování protestů proti teheránskému režimu.

K výrobě jaderné zbraně je potřebný uran obohacený na hodnoty kolem 90 procent. Odborníci však už dříve varovali, že Írán má dostatek uranu obohaceného na 60 procent, aby z něj mohl vyrobit palivo pro nejméně jednu jadernou bombu. Šéf MAAE Grossi v lednu uvedl, že by Teherán mohl vyrobit několik atomových zbraní, pokud by uran, který má k dispozici, ještě obohatil.

Podle náměstka amerického ministra obrany Colina Kahla by Íránu trvalo zhruba 12 dnů, aby získal dostatek štěpného materiálu na výrobu jedné jaderné bomby. Kahl to dnes podle agentury Reuters řekl na slyšení ve Sněmovně reprezentantů. Ještě v roce 2018 by to podle něj Teheránu trvalo celých 12 měsíců.

Šéf americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) William Burns ale ještě minulý týden na základě aktuálních informací zpravodajců vyjádřil přesvědčení, že teheránské vedení zatím o výrobě jaderné bomby nerozhodlo. Washington také není přesvědčen o tom, že Írán disponuje všemi technologiemi potřebnými k výrobě takové bomby.

V roce 2015 Írán podepsal se světovými mocnostmi dohodu, jejíž součástí bylo zmírnění protiíránských sankcí výměnou za omezení jaderných ambicí Teheránu a záruky, že Írán nebude vyvíjet jaderné zbraně. Dohoda Íránu umožňovala obohacovat uran na maximálně 3,67 procenta.

Americký prezident Donald Trump ale v roce 2018 od dohody odstoupil a sankce proti Íránu obnovil. Írán pak začal dohodu porušovat. Jednání o obnově dohody stagnují.

Související

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

Více souvisejících

Írán Jaderné zbraně Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE)

Aktuálně se děje

před 37 minutami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 1 hodinou

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 5 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy