Jaderná bomba na dosah ruky? MAAE v Íránu našla stopy vysoce obohaceného uranu

Zpráva MAAE podle agentury AP konstatuje, že inspektoři mezinárodní organizace 21. ledna ve Fordo objevili dvě kaskády centrifug typu IR-6 nakonfigurovaných způsobem, který se "podstatně lišil" od toho, co Írán v minulosti tvrdil. Další den zde odebrali vzorky a našli částice vysoce obohaceného uranu.

MAAE teď s Teheránem vede rozhovory ve snaze o vyjasnění záležitosti. Jeden z vysoce postavených diplomatů DPA řekl, že dosáhnout tak vysoké úrovně obohacení se dá "omylem, nebo záměrně". Dosavadní analýzy podle něj ale ukazují, že Írán vytvořil jen velmi malé množství uranu obohaceného na 83,7 procenta.

Mezinárodní agentura ve zprávě poznamenává, že Írán má nyní k dispozici 88 kilogramů uranu obohaceného na 60 procent, což je o 25 kilogramů více než v předešlém čtvrtletí. Zásoby uranu obohaceného na 20 procent stouply o 48 kilogramů na celkem 435 kilogramů.

Agentura AP je přesvědčena o tom, že čtvrtletní zpráva nejspíš dále zvýší napětí mezi Íránem a Západem. K tomu už teď přispívá i íránská vojenská podpora Rusku ve válce na Ukrajině nebo tvrdé potlačování protestů proti teheránskému režimu.

K výrobě jaderné zbraně je potřebný uran obohacený na hodnoty kolem 90 procent. Odborníci však už dříve varovali, že Írán má dostatek uranu obohaceného na 60 procent, aby z něj mohl vyrobit palivo pro nejméně jednu jadernou bombu. Šéf MAAE Grossi v lednu uvedl, že by Teherán mohl vyrobit několik atomových zbraní, pokud by uran, který má k dispozici, ještě obohatil.

Podle náměstka amerického ministra obrany Colina Kahla by Íránu trvalo zhruba 12 dnů, aby získal dostatek štěpného materiálu na výrobu jedné jaderné bomby. Kahl to dnes podle agentury Reuters řekl na slyšení ve Sněmovně reprezentantů. Ještě v roce 2018 by to podle něj Teheránu trvalo celých 12 měsíců.

Šéf americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) William Burns ale ještě minulý týden na základě aktuálních informací zpravodajců vyjádřil přesvědčení, že teheránské vedení zatím o výrobě jaderné bomby nerozhodlo. Washington také není přesvědčen o tom, že Írán disponuje všemi technologiemi potřebnými k výrobě takové bomby.

V roce 2015 Írán podepsal se světovými mocnostmi dohodu, jejíž součástí bylo zmírnění protiíránských sankcí výměnou za omezení jaderných ambicí Teheránu a záruky, že Írán nebude vyvíjet jaderné zbraně. Dohoda Íránu umožňovala obohacovat uran na maximálně 3,67 procenta.

Americký prezident Donald Trump ale v roce 2018 od dohody odstoupil a sankce proti Íránu obnovil. Írán pak začal dohodu porušovat. Jednání o obnově dohody stagnují.