Experti Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) v Íránu v lednu našli stopy uranu obohaceného na 83,7 procenta. To je jen těsně pod 90 procenty, které jsou potřeba pro výrobu jaderných zbraní. Napsala to dnes agentura DPA s odvoláním na šéfa MAAE Rafaela Grossiho. Írán tvrdí, že chce atomovou energii využívat jen k mírovým účelům. Velmi vysokou úroveň obohacení u stop nalezených v podzemním zařízení Fordo označil za "nezamýšlenou fluktuaci".
Zpráva MAAE podle agentury AP konstatuje, že inspektoři mezinárodní organizace 21. ledna ve Fordo objevili dvě kaskády centrifug typu IR-6 nakonfigurovaných způsobem, který se "podstatně lišil" od toho, co Írán v minulosti tvrdil. Další den zde odebrali vzorky a našli částice vysoce obohaceného uranu.
MAAE teď s Teheránem vede rozhovory ve snaze o vyjasnění záležitosti. Jeden z vysoce postavených diplomatů DPA řekl, že dosáhnout tak vysoké úrovně obohacení se dá "omylem, nebo záměrně". Dosavadní analýzy podle něj ale ukazují, že Írán vytvořil jen velmi malé množství uranu obohaceného na 83,7 procenta.
Mezinárodní agentura ve zprávě poznamenává, že Írán má nyní k dispozici 88 kilogramů uranu obohaceného na 60 procent, což je o 25 kilogramů více než v předešlém čtvrtletí. Zásoby uranu obohaceného na 20 procent stouply o 48 kilogramů na celkem 435 kilogramů.
Agentura AP je přesvědčena o tom, že čtvrtletní zpráva nejspíš dále zvýší napětí mezi Íránem a Západem. K tomu už teď přispívá i íránská vojenská podpora Rusku ve válce na Ukrajině nebo tvrdé potlačování protestů proti teheránskému režimu.
K výrobě jaderné zbraně je potřebný uran obohacený na hodnoty kolem 90 procent. Odborníci však už dříve varovali, že Írán má dostatek uranu obohaceného na 60 procent, aby z něj mohl vyrobit palivo pro nejméně jednu jadernou bombu. Šéf MAAE Grossi v lednu uvedl, že by Teherán mohl vyrobit několik atomových zbraní, pokud by uran, který má k dispozici, ještě obohatil.
Podle náměstka amerického ministra obrany Colina Kahla by Íránu trvalo zhruba 12 dnů, aby získal dostatek štěpného materiálu na výrobu jedné jaderné bomby. Kahl to dnes podle agentury Reuters řekl na slyšení ve Sněmovně reprezentantů. Ještě v roce 2018 by to podle něj Teheránu trvalo celých 12 měsíců.
Šéf americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) William Burns ale ještě minulý týden na základě aktuálních informací zpravodajců vyjádřil přesvědčení, že teheránské vedení zatím o výrobě jaderné bomby nerozhodlo. Washington také není přesvědčen o tom, že Írán disponuje všemi technologiemi potřebnými k výrobě takové bomby.
V roce 2015 Írán podepsal se světovými mocnostmi dohodu, jejíž součástí bylo zmírnění protiíránských sankcí výměnou za omezení jaderných ambicí Teheránu a záruky, že Írán nebude vyvíjet jaderné zbraně. Dohoda Íránu umožňovala obohacovat uran na maximálně 3,67 procenta.
Americký prezident Donald Trump ale v roce 2018 od dohody odstoupil a sankce proti Íránu obnovil. Írán pak začal dohodu porušovat. Jednání o obnově dohody stagnují.
Související
WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael
Írán: Nový útok na Izrael je nevyhnutelný
Írán , Jaderné zbraně , Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE)
Aktuálně se děje
před 37 minutami
Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky
před 1 hodinou
Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu
před 1 hodinou
Tisíce mrtvých, přes 10 tisíc zraněných. Libanon zveřejnil počty mrtvých ve válce Izraele s Hizballáhem
před 1 hodinou
Donald Trump: Polarizující postava, která se chce vrátit k moci. Obdivuje autoritáře a chce porážet ostatní
před 1 hodinou
Kamala Harrisová: Ostřílená právnička a politička, zastánkyně práv žen a menšin
před 2 hodinami
Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy
před 2 hodinami
Co bude s NATO, pokud volby vyhraje Trump? Rutte se budoucnosti nebojí
před 3 hodinami
Harrisová i Trump zakončili předvolební kampaň po boku celebrit. Hlasovalo už 81 milionů lidí
před 3 hodinami
Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou
před 5 hodinami
Výhled počasí do konce listopadu: Meteorologové řekli, zda hrozí výrazné změny
včera
Princ Harry je černá ovce, říká Trumpův syn. Zavzpomínal i na Alžbětu II.
včera
RECENZE: Dcera národa reviduje národní obrození mladistvou perspektivou. Daří se to?
včera
Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou
včera
Můžeme brát Trumpa vážně? Kontrast s Harrisovou je nebývale silný, analyzuje expert Smith volby v USA
včera
Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně
včera
Ochraňují nás duše zemřelých příbuzných? Naši předci tomu věřili
včera
Netradiční policejní práce. Strážci zákona dnes začnou střílet divočáky na Liberecku
včera
Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie
včera
Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní
včera
Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?
Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.
Zdroj: Libor Novák