Kdo povede USA? Kolem Trumpa se začíná formovat jeho "elita"

Po svém vítězství v prezidentských volbách začal Donald Trump utvářet tým, který odráží jeho přísný postoj "Make America Great Again" (MAGA). Jeho vláda by se mohla stát jednou z nejpravicovějších administrativ v moderní historii USA, zaměřenou na Washingtonské elity, nelegální migranty a posílení zásady „America First“.

Z Trumpova rezortu Mar-a-Lago, kde se často setkává se svými podporovateli a významnými hosty, jako je Elon Musk, již začínají vycházet kontury jeho plánované vlády. Každá z jeho nových nominací vyvolává u liberálních kritiků obavy, což je součástí Trumpovy strategie. Uvedl to server CNN.

Stephen Miller, známý svým výrokem „Amerika je pro Američany“, by měl být jmenován zástupcem vedoucího kanceláře Bílého domu pro politiku a je připraven koordinovat masivní deportace. Za nového „hraničního cara“ byl zvolen Tom Homan, který má zkušenosti z Fox News, kde se vyjadřoval tvrdě proti demokratickým guvernérům, kteří by blokovali deportace.

Trump zvažuje i mainstreamovější republikány pro bezpečnostní pozice. Marco Rubio, senátor z Floridy a silný kritik Trumpa v roce 2016, je údajně zvažován na post ministra zahraničí. Rubio se stal zastáncem Trumpismu a ve své řeči na republikánském sjezdu letos prohlásil, že Trump je jedinou cestou k návratu americké prosperity. Na pozici velvyslankyně v OSN se plánuje dosazení Elise Stefanikové, která se stala hlavní zastánkyní Trumpa a veřejně vyjadřuje podporu jeho politice „America First“.

Trumpovy nominace na ministerstva naznačují pevné postoje i v dalších oblastech: do čela Agentury pro ochranu životního prostředí (EPA) by měl být jmenován bývalý kongresman Lee Zeldin, který slibuje pokračování Trumpovy energetické politiky „drill, baby, drill“. Pro Trumpovy kritiky je složení nového kabinetu znepokojivé, jelikož každý z nominovaných je oddaným stoupencem prezidenta.

Ve druhém funkčním období by se Trump mohl soustředit na rozsáhlé deportace a zavádění tvrdší imigrační politiky, přičemž nehodlá couvnout ani před rizikem kontroverze. Tom Homan zdůraznil, že rodiny migrantů lze deportovat společně, čímž by se vyhnulo problematice odloučení dětí. Stephen Miller prosazuje striktní zadržení a přesun nelegálních migrantů do „velkokapacitních táborů“ s následným odsunem.

I když jsou plány Trumpova zahraničního týmu méně radikální, očekává se, že nová vláda bude vůči Číně a Rusku přistupovat s výrazně tvrdším postojem. 

Související

USS Truxtun (DDG-103)

USA čelí nové globální hrozbě. Čína upevňuje svůj vliv nejen ekonomicky, na moři buduje další hrozbu

Spojené státy čelí nové kapitole globálního soupeření, zejména s rostoucí námořní silou Číny. Podle historických lekcí, jak ukazuje například britsko-americká válka roku 1812, je nutné přehodnotit dlouhodobé přístupy a strategii amerického námořnictva, která byla v posledních dekádách poznamenána poválečnou pohodlností a škrty v obranných výdajích. Klíčem k úspěchu bude uvědomění si chyb minulosti a obnovení odhodlání k trvalému námořnímu prvenství, uvádí server National interest.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Donald Trump

Aktuálně se děje

před 29 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

Policie zasahuje kvůli hlášené střelbě na ZČU v Plzni. (4.12.2024)

Na univerzitě v Plzni se měly ozvat výstřely. Policie prověřuje oznámení

Policie od pozdních odpoledních hodin zasahuje v areálu Západočeské univerzity v Plzni, protože přijala oznámení o údajných výstřelech v areálu. Strážci zákona krátce po půl šesté odpoledne sdělili, že do této chvíle nemají potvrzenou informaci o střelbě či zraněných osobách. Evakuováno bylo zhruba tisíc lidí.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Recep Tayyip Erdogan

Pádem Aleppa to nekončí. Erdogan rozehrál v Sýrii nebezpečnou hru, o hlavu Asada mu ale nejde

Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan se aktuálně pouští do riskantní geopolitické hry v Sýrii, která by mohla mít dalekosáhlé důsledky pro celý region. Pád Aleppa, který ovládla koalice vedená islamistickou skupinou Hayat Tahrir al-Šám (HTS), znovu rozdmýchal dlouhotrvající syrskou občanskou válku a výrazně oslabil syrského prezidenta Bašára Asada i jeho klíčové spojence – Írán a Rusko.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Tucker Carlson

Ukrajina nás přibližuje jaderné válce víc než Kuba, tvrdí Putinův propagandista. Historik vysvětlil, jak to skutečně je

Tucker Carlson, známý americký konzervativní komentátor, se znovu objevuje v Rusku, tentokrát kvůli rozhovoru s ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Carlson tvrdí, že americké zapojení do konfliktu na Ukrajině nás přibližuje k jaderné válce více než kdykoli předtím, dokonce i více než během kubánské raketové krize. Na jeho odvážná prohlášení reagoval historik Sergey Radchenko, který se specializuje na sovětskou studenou válku a psychologii jaderného vyjednávání.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Podřezal si ICC pod sebou větev? Zatykač na Netanjahua nemá v historii obdoby

Mezinárodní trestní soud (ICC) čelí v posledních měsících nebývalému oslabení své autority. Rozhodnutí soudu vydat zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, jeho bývalého ministra obrany Yoava Gallanta a vysokého představitele Hamásu vyvolalo kontroverze a otázky o spravedlivém uplatňování mezinárodního práva.

před 7 hodinami

Jun Sok-jol

Jun Sok-jol dal v sázku jihokorejskou demokracii potřísněnou krví. Ta ho zřejmě přežije

Jihokorejský prezident Jun Sok-jol vyhlášením stanného práva ohrozil křehkou demokracii, která v zemi existuje. Historický vývoj jihokorejského režimu od konce Korejské války v roce 1953 se nese ve jménu autoritářství, vojenských převratů a studentských protestů. Snaha o ukončení násilností a diktatur vedla k tomu, že se Jihokorejcům podařilo vybudovat zemi fungující na principu právního státu a občanských svobod – což Jun Sok-jol v úterý bezprostředně ohrozil.

před 8 hodinami

před 10 hodinami

Jižní Korea, ilustrační foto

Rána geopolitické stabilitě. Noc politického chaosu v Jižní Koreji sleduje Rusko, Čína i KLDR

Noc politického chaosu v Jižní Koreji způsobila podle CNN otřesy u jednoho z klíčových demokratických spojenců Spojených států. Prezident Jun Sok-jol nečekaně vyhlásil stanné právo, které bylo po silném odporu během několika hodin zrušeno. Tento krok, který Jun označil za nezbytný k ochraně země před „protistátními silami“, vyvolal protesty, výzvy k rezignaci a znepokojení v USA i mezi regionálními hráči, jako je Čína, Rusko a Severní Korea.

před 10 hodinami

Jun Sok-jol

Nejskloňovanější jméno týdne. Kdo je Jun Sok-jol?

Jun Sok-jol, celým jménem Yoon Suk-yeol, je jednou z nejvýznamnějších postav současné jihokorejské politiky. Tento právník a politik, narozený 18. prosince 1960 ve městě Soul, se v roce 2022 stal prezidentem Jižní Koreje. Jeho kariéra, názory i rozhodnutí však vyvolávají jak obdiv, tak kontroverze.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Zimní mrazy, ilustrační foto

Počasí o víkendu nebude tak teplé, jak se čekalo. Naopak

Ačkoliv původně meteorologové z ČHMÚ.cz předpovídali na nadcházející neděli teploty místy až kolem 10 stupňů, aktualizovaná předpověď ukazuje, že takové teplo nebude. Teploty sice v sobotu vyrostou až k osmi stupňům, v neděli se ale citelně ochladí.

včera

Jun Sok-jol

Prezident Jižní Koreje Sok-jol zrušil stanné právo

Prezident Jižní Koreje Jun Sok-jol oznámil, že na základě hlasování parlamentu zruší vyhlášené stanné právo. Rozhodnutí přišlo po jednomyslném odmítnutí tohoto kroku Národním shromážděním, které hlasovalo v poměru 190:0 proti dekretu, uvedl server CNN.

včera

jihokorejský prezident Jun Sok-jol

Krize v Jižní Koreji se stupňuje. Parlament stanné právo zrušil, na Sok-jola tlačí i vlastní strana

Politická krize v Jižní Koreji se prohlubuje. prezident Jun Suk-jol čelí nejen silnému odporu opozice, ale i tlaku z vlastní strany, aby stáhl své rozhodnutí o vyhlášení stanného práva. Vládnoucí strana People’s Power Party (PPP) se během mimořádného zasedání usnesla, že prezident by měl respektovat rozhodnutí parlamentu, který stanné právo označil za neplatné, a okamžitě jej zrušit. 

včera

jihokorejský prezident Jun Sok-jol

Sok-jol se potácí na hranici politického kolapsu. Proč Jižní Korea vyhlásila stanné právo?

Jižní Korea zažila jeden z nejdramatičtějších politických okamžiků za poslední desetiletí, když prezident Jun Sok-jol nečekaně vyhlásil stanné právo. Tento krok, první svého druhu za více než 50 let, byl oznámen v úterý večer v přímém televizním vysílání, kde prezident argumentoval ochranou národní bezpečnosti a hrozbou ze Severní Koreje. Avšak skutečné důvody tohoto rozhodnutí byly spíše politické než vojenské.

včera

Michel Barnier

EU sleduje s obavami dění ve Francii. Barnierova vláda se rozpadá

Rozpad vlády Michela Barniera, který je na postu francouzského premiéra jen velmi krátce, se zdá nevyhnutelný. Jeho kabinet se blíží k hlasování o vyslovení nedůvěry, které pravděpodobně prohraje již tento týden. Tento vývoj by mohl vést k finanční krizi v druhé největší ekonomice eurozóny a vyvolat obavy v celé Evropské unii, uvedl server Politico.

včera

NATO: Putin zneužívá zimu jako zbraň a Ukrajinu jako testovací pole. Nikdo nevěří, že Putin Kyjevu vrátí území

Odcházející americký ministr zahraničí Antony Blinken na tiskové konferenci v Bruselu zdůraznil, že administrativa Joea Bidena bude stát pevně za Ukrajinou až do konce svého mandátu. Blinken na setkání ministrů zahraničí NATO uvedl, že cílem je zajistit, aby Ukrajina měla vše potřebné nejen na bojišti, ale také pro zvládnutí útoků na svou energetickou infrastrukturu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy