Kříž místo kulometu. Ukrajinští vojáci hledají útěchu ve víře a u kaplana

V maskáčích a ve velkých zimních botách vypadá jako mnoho ukrajinských vojáků bojujících s ruskou armádou na Donbasu. "Otec Mykola" ale nenosí kulomet. Jeho jedinou ochranou je velký stříbrný kříž na těžkém řetězu okolo krku.

Ukrajinský pravoslavný kněz otevřel kufr své lady, odkud vytáhl velkou cínovou misku na svěcenou vodu, balíček tenkých svíček a kufřík s biblí.

Osmadvacetiletý plešatý mladík říká, že poprvé pocítil duchovní volání ke kněžství, když před deseti lety při hledání smyslu života začal navštěvovat bohoslužby. Nakonec ale pracoval ve stavebnictví, poté se na tři roky přidal k dělostřelecké jednotce. V armádě sloužil až do roku 2020. V té době Kyjev bojoval na východě země proti separatistům řízeným z Moskvy.

Když Rusko před rokem napadlo Ukrajinu, vrátil se do první linie. V srpnu 2022 jej zasáhl šrapnel, jehož střepina uvízla dva centimetry od srdce. Na nemocničním lůžku měl "zjevení", že jeho posláním bude od nynějška duchovně pečovat o bratry ve zbrani.

"Válka nám ukázala, že nestačí vojáky nakrmit, vystrojit a dát jim zbraně. Potřebují také duchovní podporu," zdůraznil.

Když se vyčerpaní výsadkáři vracejí z první linie do domu, kde jsou ubytováni, čeká je i Mykola. Muži smekají na znamení úcty. Pod blikajícím světlem je vítá kněz v černé sutaně s červenými a zlatými liturgickými ozdobami.

"Celý svět by měl vědět, že nebojujeme jen zbraněmi, ale i slovem božím. Bojujeme na bitevním poli srdcem a duší," říká.

U zdi spočívají neprůstřelné vesty a pušky. Vojáci klekají a ze zlaté kadidelnice se line sladká vůně kadidla. Čtou se pasáže z bible, kněz se modlí za mír. Prosí o ochranu pro vojáky jednotky a žehná jim tím, že je kropí svěcenou vodou a pomaže jim čela olejem.

Sedmatřicetiletý voják přezdívaný Tichý má v kapsách několik vánočních ozdob a dětských hraček - to pro štěstí. Věří, že modlitba před bitvou funguje jako další talisman. "Naprosto to uklidní," prohlašuje.

"A po boji máte pocit jakoby vám z duše sňali závaží," dodává jeden z jeho kamarádů.

Když parašutisté usínají ve spacácích, další jednotka se připravuje k odchodu do první linie. Tentokrát se modlí pod širým nebem.

Pro 40letého vojáka s přezdívkou Kuchař jsou tyto obřady důležitou součástí boje, ve kterém se rozhoduje o bytí a nebytí Ukrajiny. Rusko může mít více zbraní, ale silnější víra dává Ukrajině převahu, míní. "Vím, že Ukrajinu zachráníme. Je nám velice těžko, ale vydržíme," ujišťuje.

Dalším dvěma vojínům, 28letému Dmytrovi a 21letému "Tankiemu", skýtá víra útěchu a podporu, kterou potřebují tváří v tvář hrůzám války.

Otec Mykola se zamýšlí nad porušením ústředního morálního příkazu křesťanství: "Nezabiješ!". Nepochybuje, že ukrajinští vojáci mají morální převahu, protože brání svou rodinu, své přátele a svou zemi.

"V historii se mnohokrát stalo, že slabší armáda s boží pomocí porazila silnější," zdůrazňuje kněz. "Porazíme našeho nepřítele s kříži na našich vozidlech a s bohem nahoře nad námi!"