Lidé v Pásmu Gazy hladoví, ale USA situaci vyřeší, prohlásil Trump

„Zabýváme se Gazou. Vyřešíme to. Spousta lidí tam hladoví,“ řekl Trump novinářům v Abú Zabí. Jeho slova vyvolala překvapení, neboť izraelské úřady opakovaně popírají, že by přísná blokáda, která trvá už více než 10 týdnů, způsobila humanitární krizi. Trumpův výrok tak zřejmě prohloubí napětí mezi Washingtonem a izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem.

Před cestou do Abú Zabí navštívil americký prezident také Saúdskou Arábii a Katar. Doufalo se, že Trumpova návštěva přinese příměří nebo obnovení humanitární pomoci. Místo toho však izraelské nálety dosáhly v posledních dnech nejvyšší intenzity od znovuobnovení bojů v březnu. Jen za středu a čtvrtek údajně zemřelo až 250 lidí.

Podle mluvčího palestinské civilní obrany Mohammeda al-Mughayyira bylo od půlnoci zabito nejméně 50 osob. Indonéská nemocnice v severní Gaze přijala 48 těl a nemocnice Násir v Khan Júnisu evidovala dalších 16 mrtvých. Lékař z Bejt Lahíji uvedl, že mezi oběťmi jsou především ženy a děti.

Obyvatelé oblasti hlásí další vlnu hromadného vysídlování. „Izraelci bombardovali dům hned vedle našeho. Zasáhli ho přímo, když byli obyvatelé uvnitř,“ popsal situaci Yousef al-Sultan, čtyřicetiletý muž ze Salatinu.

Izrael tvrdí, že ofenziva má za cíl vyvinout tlak na Hamás kvůli osvobození zbývajících rukojmích. Z původně asi 250 zajatých Izraelců z říjnového útoku Hamásu je podle odhadů naživu méně než polovina. Izraelská armáda se v posledních dnech zaměřila na velitele Hamásu, který se má ukrývat v tunelech pod nemocnicí v Khan Júnisu. Hamás trvá na tom, že civilisty jako lidské štíty nevyužívá.

Od začátku izraelské ofenzivy bylo podle palestinského ministerstva zdravotnictví v Gaze zabito přibližně 53 000 lidí, převážně civilistů. Příměří, které platilo od ledna, se zhroutilo v polovině března, když Izrael odmítl přejít k druhé fázi vyjednávání.

Izrael zároveň mobilizuje další desetitisíce rezervistů pro pozemní ofenzivu, která má upevnit kontrolu nad částmi území. Netanjahu otevřeně hovoří o „dobytí“ Gazy. Izraelci tvrdí, že Hamás zneužívá humanitární pomoc pro své vojenské účely, a navrhli nový systém distribuce potravin pomocí soukromých firem chráněných izraelskou armádou.

Spojené státy tento plán podporují, ačkoli humanitární organizace jej označují za neproveditelný, nebezpečný a potenciálně protiprávní, protože by mohl vést k nucenému přesunu obyvatelstva. Americký ministr zahraničí Marco Rubio připustil, že plán má své kritiky, a uvedl, že USA jsou otevřené alternativám.

Nadace Gaza Humanitarian Foundation oznámila, že systém začne fungovat do konce měsíce a že vyzvala Izrael k uvolnění blokády. Zpoždění při dodávkách potravin by podle organizací mohlo mít fatální následky. Množí se případy akutní podvýživy, zvláště u dětí.

V izraelské veřejnosti sílí podpora pro nové příměří, zejména kvůli snaze o propuštění rukojmích. Přesto izraelští a regionální představitelé v anonymních vyjádřeních uvedli, že průlom v jednáních je nepravděpodobný.

Rodiny rukojmích kritizují premiéra Netanjahua za to, že podle nich promarňuje „historickou příležitost“ k jejich osvobození.

Ohledně budoucnosti Gazy panuje nejistota. Trump ve čtvrtek zopakoval svou dřívější myšlenku proměnit Gazu v „zónu svobody“ a zmínil plán na přeměnu území v ekonomické a turistické centrum pod patronací USA. Tento návrh ale vyvolává řadu otázek a obav, a to nejen v regionu, ale i mezi mezinárodními humanitárními organizacemi.