Morawiecki: Polsko přestalo Ukrajině posílat zbraně

Polsko ve středu oznámilo, že přestane poskytovat zbraně Ukrajině. Stalo se tak v době rostoucího sporu mezi oběma zeměmi ohledně dočasného zákazu dovozu ukrajinského obilí. Informaci zveřejnila CNN. 

„Zbraně na Ukrajinu již nepřevážíme, protože nyní vyzbrojujeme Polsko,“ uvedl na sociálních sítích polský premiér Mateusz Morawiecki.

Polsko bylo od začátku ruské invaze do sousední země dlouho jedním z nejvěrnějších podporovatelů Ukrajiny spolu s několika bývalými národy východního bloku, které se obávají, že by mohly být další, pokud bude expanzivní válka ruského prezidenta Vladimira Putina úspěšná.

V současné době ale probíhá spor mezi Kyjevem a Varšavou, který se vyostřuje.

Zákaz dovozu ukrajinského obilí byl původně zaveden na začátku tohoto roku několika zeměmi Evropské unie s cílem chránit živobytí místních farmářů, kteří se obávají, že by mohli být ohroženi nízkými cenami ukrajinského obilí.

Minulý týden Evropská unie oznámila plány na pozastavení tohoto zákazu. Avšak tři země - Polsko, Maďarsko a Slovensko uvedly, že hodlají těmto změnám odporovat a ponechat omezení v platnosti.

To vyvolalo protesty Ukrajiny, která tento týden kvůli této záležitosti podala žaloby na všechny tři země.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se také vyslovil proti zákazu ve středu při projevu na Valném shromáždění OSN, když řekl, že „je alarmující vidět, jak někteří v Evropě, někteří naši přátelé v Evropě, hrají solidaritu v politickém divadle a dělají z toho thriller o obilí."

Dodal, že zúčastněné národy „mohou vypadat, že hrají svou vlastní roli, ale ve skutečnosti pomáhají připravit scénu moskevskému herci“.

Zelenského komentáře vyvolaly okamžité odsouzení ze strany Polska, přičemž ministerstvo zahraničí si předvolalo ukrajinského velvyslance ve Varšavě, aby vyjádřilo svůj „silný protest“.

Polský ministr zahraničí Pawel Jablonski řekl ukrajinskému velvyslanci, že Zelenského tvrzení je „nepravdivé“, zvláště když Polsko „podporuje Ukrajinu od prvních dnů války“.

Dodal také, že „vyvíjet nátlak na Polsko na multilaterálních fórech nebo zasílání stížností mezinárodním tribunálům nejsou vhodnými metodami řešení sporů mezi našimi zeměmi,“ uvádí se v prohlášení ministerstva.

V televizním rozhovoru premiér Morawiecki řekl, že nebude riskovat destabilizaci polského trhu přijetím ukrajinského dovozu obilí, ale nezabrání průchodu ukrajinského obilí Polskem, uvedla polská národní tisková agentura PAP.

„Samozřejmě zachováme tranzit ukrajinského zboží. Polsko v důsledku toho nenese žádné náklady. Naopak by se dalo říci, že na tom vyděláme,“ řekl podle PAP Morawiecki.

Morawiecki také obvinil ukrajinské oligarchy, že „tlačili své obilí na polský trh“ bez obav o místní farmáře, a řekl, že Polsko se nyní zaměří na dodávky „nejmodernějších zbraní“ pro své vlastní účely, uvedla také PAP.

"Pokud se chcete bránit, musíte mít něco, čím se bránit," řekl Morawiecki.

Varšava zaujala vedoucí postavení mezi spojenci NATO v zásobování Kyjeva těžkými zbraněmi. Polsko se na jaře stalo první zemí NATO, která vyslala na Ukrajinu stíhačky, a to měsíce před Spojenými státy, které teprve minulý měsíc souhlasily se schválením přesunu stíhaček F-16, než dokončí výcvik ukrajinských sil.

Polsko také již dříve poslalo na Ukrajinu více než 200 tanků sovětského typu. Většina západní vojenské techniky a dalších zásob se na Ukrajinu dostává přes Polsko a země podle OSN hostí 1,6 milionu ukrajinských uprchlíků.

Podle kielského institutu, který sleduje, kolik národy darovaly Ukrajině, Polsko přislíbilo 4,27 miliardy eur (asi 4,54 miliardy dolarů), což je kombinace vojenské, finanční a humanitární pomoci.

Související

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Počet obětí masivního ruského útoku vystoupal na 21. Mezi mrtvými jsou děti

Masivní vlna ruských raketových a dronových útoků zasáhla ukrajinská města a vyžádala si nejméně 21 lidských životů. Mezi oběťmi jsou i dvě děti. Tento rozsáhlý vzdušný úder, který zasáhl civilní infrastrukturu i energetická zařízení po celé zemi, představuje jeden z největších útoků posledních měsíců a zanechal za sebou více než stovku zraněných.
Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na Kyjev. Nejméně deset mrtvých

Ruská armáda v brzkých ranních hodinách podnikla rozsáhlý a smrtonosný útok na ukrajinské hlavní město. Podle místních úřadů byly při tomto masivním úderu, který byl součástí širší ofenzívy proti cílům po celé Ukrajině, vážně poškozeny obytné domy. Noční agrese si vyžádala nejméně deset lidských životů, přičemž čtyři oběti jsou hlášeny z Kyjeva a dalších šest z centrálně položeného města Dnipro. Vedle toho ukrajinští představitelé evidují více než stovku zraněných obyvatel.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Mateusz Morawiecki Polsko

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Počet obětí masivního ruského útoku vystoupal na 21. Mezi mrtvými jsou děti

Masivní vlna ruských raketových a dronových útoků zasáhla ukrajinská města a vyžádala si nejméně 21 lidských životů. Mezi oběťmi jsou i dvě děti. Tento rozsáhlý vzdušný úder, který zasáhl civilní infrastrukturu i energetická zařízení po celé zemi, představuje jeden z největších útoků posledních měsíců a zanechal za sebou více než stovku zraněných.

včera

Aleksandr Vučič (srbský premiér)

Srbsko zůstane vazalem Moskvy. Odmítá zrušit bezvízový styk pro Rusy

Srbský prezident Aleksandar Vučić jednoznačně odmítl zprávy, podle kterých by Bělehrad mohl zrušit bezvízový styk pro občany Ruské federace. Srbský lídr tak znovu potvrdil blízké vztahy své země s Moskvou, které přetrvávají i přes pokračující válečný konflikt na Ukrajině. 

včera

Péter Magyar

Maďarsko přestane blokovat vstup Ukrajiny do EU

Maďarsko signalizovalo, že upustí od svého dlouhodobého odporu vůči snaze Ukrajiny o vstup do Evropské unie. Tento krok by mohl umožnit, aby Ukrajina společně s Moldavskem zahájily formální přístupová jednání již v nadcházejících dnech. 

včera

Londýn

Londýnské metro stojí. Doprava kvůli stávce v metropoli kolabuje

Londýnská podzemní doprava čelí masivnímu ochromení poté, co o půlnoci z pondělí na úterý vstoupila v platnost čtyřiadvacetihodinová stávka organizovaná odborovým svazem RMT. Velká část sítě metra je kvůli protestnímu levicovému hnutí zcela uzavřena nebo se potýká s obrovským zpožděním, což způsobuje chaos v ranní dopravní špičce. Cestující v hlavním městě musí od časného rána hledat alternativní trasy a potýkají se s rozsáhlými komplikacemi při cestách do práce i do škol. Dopravní podnik Transport for London (TfL) na svých oficiálních internetových stránkách varoval veřejnost, že stávkové hnutí zasáhne celý systém podzemní dráhy.

včera

Mette Frederiksenová

Politická nejistotu v Dánsku končí. Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády

Dánská premiérka Mette Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády, čímž po dvou měsících skončilo období politické nejistoty, které zemi zasáhlo po březnových parlamentních volbách. Frederiksenová si tak vyjednala již třetí po sobě jdoucí mandát v čele dánského kabinetu. Tentokrát však povede levicově orientovanou menšinovou koalici složenou ze svých Sociálních demokratů, Sociálních liberálů, Zelené levice a středové strany Moderátoři. Oznámení o dosažení dohody přišlo po nejsložitějších rozhovorech v novodobé historii země, v nichž o místa v parlamentu úspěšně bojovalo hned dvanáct politických subjektů.

včera

Hormuzský průliv

Tři měsíce od uzavření Hormuzského průlivu: Drastické dopady na globální trhy se prohlubují

Světová námořní doprava čelí bezprecedentní paralýze, neboť strategicky klíčový Hormuzský průliv zůstává i po 94 dnech od svého uzavření fakticky zablokován. Na výroční mezinárodní výstavě lodní dopravy v Aténách se tato krizová situace stala hlavním tématem diskusí mezi nejvlivnějšími představiteli oboru. Ačkoli americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašuje, že znovuotevření této vodní cesty je na spadnutí, a vládní úředníci poukazují na jednotlivá plavidla, kterým se daří prolomit blokádu, realita na místě zůstává kritická. Většina lodních společností totiž odmítá poslat svá plavidla do riskantního kanálu dříve, než Spojené státy a Írán dosáhnou trvalé mírové dohody.

včera

Ilustrační foto

Svět se musí připravit na návrat klimatického jevu El Niño, varuje WMO

Svět se musí bezodkladně připravit na blížící se návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší extrémní projevy počasí. Světová meteorologická organizace (WMO) oznámila, že existuje osmdesátiprocentní pravděpodobnost, že se tento silný přírodní vzorec zformuje ještě před zářím letošního roku. Pravděpodobnost, že tento fenomén, který výrazně zvyšuje globální teploty a ovlivňuje intenzitu srážek, přetrvá až do listopadu, pak vědci odhadují na devadesát procent.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump sprostě řval na Netanjahua

Americký prezident Donald Trump ostře vystoupil proti izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi kvůli eskalaci konfliktu v Libanonu. Podle informací od dvou amerických představitelů a dalšího zdroje webu Axios obeznámeného se situací byl pondělní telefonát plný vulgárních výrazů a emocí. Trump v něm Netanjahua označil za šíleného, obvinil ho z nevděku a rázně zablokoval izraelský plán na bombardování libanonské metropole Bejrútu.

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Izrael a Libanon souhlasily s omezením bojů, tvrdí Trump. Obě strany přitom dál válčí

Americký prezident Donald Trump oznámil, že se Hizballáh a Izrael dohodly na vzájemné deeskalaci a omezení bojových akcí. Tento krok podle všeho odvrátil hrozící izraelský úder na libanonskou metropoli Bejrút a také potenciální kolaps rozhovorů o příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Šéf Bílého domu ve svém příspěvku na sociálních sítích upřesnil, že osobně hovořil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem i se zástupci Hizballáhu, přičemž obě strany konfliktu vyjádřily souhlas s úplným zastavením střelby.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na Kyjev. Nejméně deset mrtvých

Ruská armáda v brzkých ranních hodinách podnikla rozsáhlý a smrtonosný útok na ukrajinské hlavní město. Podle místních úřadů byly při tomto masivním úderu, který byl součástí širší ofenzívy proti cílům po celé Ukrajině, vážně poškozeny obytné domy. Noční agrese si vyžádala nejméně deset lidských životů, přičemž čtyři oběti jsou hlášeny z Kyjeva a dalších šest z centrálně položeného města Dnipro. Vedle toho ukrajinští představitelé evidují více než stovku zraněných obyvatel.

včera

1. června 2026 22:02

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Kallasová chce, aby EU dohlédla na dohodu mezi USA a Íránem

Evropská unie má hrát klíčovou roli při zajišťování trvalého příměří mezi Íránem a Spojenými státy, které by se mělo zabývat také obavami ohledně jaderných ambicí Teheránu. Uvedla to šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová během své cesty do Islámábádu, kde se setkala s pákistánským vedením. Podle jejího vyjádření může unie nabídnout konkrétní přínos pro dlouhodobou udržitelnost jakékoli budoucí dohody, a to od vlastních námořních operací až po těžce nabyté odborné znalosti v jaderné oblasti.

1. června 2026 20:50

Česko v neděli zasáhla dvě tornáda

Český hydrometeorologický ústav zveřejnil oficiální vyhodnocení uplynulého dne, během kterého se na území České republiky vyskytla dvě potvrzená slabší tornáda. Ke vzniku těchto jevů včera přispěla zejména vyšší vlhkost v přízemní vrstvě atmosféry a především výraznější střih větru v hladině do jednoho kilometru, což vyjadřuje rozdíl v proudění vzduchu mezi zemí a touto výškou. Svou roli při vývoji situace sehrála pravděpodobně také vzájemná interakce s okolními bouřkami.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy