Na Ukrajinu dorazily první francouzské stíhačky Mirage 2000

První stíhačky Mirage 2000-5, které Francie slíbila Kyjevu, dorazily na Ukrajinu, oznámil 6. února francouzský ministr obrany Sébastien Lecornu. Upozornil na to server Kyiv Independent.

"6. června 2024 (francouzský prezident) Emmanuel Macron oznámil dodávku francouzských stíhaček Mirage 2000 na Ukrajinu. První z těchto letounů dorazil dnes na Ukrajinu," napsal Lecornu na sociálních sítích.

Podle ministra byly ukrajinské piloty, kteří budou na Mirage 2000-5 létat, několik měsíců školeni ve Francii. Nyní se budou podílet na obraně ukrajinského vzdušného prostoru.

Macron oznámil plán na dodávku těchto stíhaček Ukrajině v červnu, přičemž Francie se zavázala rovněž poskytnout výcvik ukrajinských pilotů a technického personálu. Počet letadel, která Francie plánuje poslat, ale zatím nebyl zveřejněn.

Letouny Mirage 2000-5 budou vybaveny schopnostmi pro útoky na pozemní cíle, včetně dlouhého dosahu řízených střel SCALP/Storm Shadow a francouzských naváděných bomb AASM Hammer. Tyto střely již byly dříve úspěšně nasazeny proti ruským vojenským cílům na Ukrajině.

Mirage 2000 je čtvrtá generace víceúčelového nadzvukového stíhacího letounu, který byl vyvinut francouzským výrobcem Dassault v 70. letech. Bylo vyrobeno více než 600 letadel všech variant a slouží v devíti zemích. Existuje v jednosedadlové i dvousedadlové verzi.

Mirage 2000-5, který byl uveden do služby v roce 1999, představuje vylepšenou verzi s pokročilou avionikou, vylepšenými schopnostmi pro letecké i pozemní mise a moderním systémem senzorů a řízení.

"Variant Mirage 2000-5 má kvalitní radar, je vybaven závěsnými nádržemi, má slušný dolet a nese širokou škálu leteckých a pozemních zbraní," řekl Peter Layton, výzkumný pracovník Griffith Asia Institute a asociovaný člen Royal United Services Institute (RUSI).

Jedním z hlavních vylepšení Mirage 2000-5 je radar Thomson-CSF Radar Doppler Multi-target (RDY), který zvyšuje schopnosti letounu pro hluboké údery a podporu blízkých operací.

Letoun je vybaven různými raketami vzduch-vzduch, například raketami Mica s dosahem až 60 kilometrů, nebo staršími raketami Magic pro krátké vzdálenosti. Mirage 2000-5 může nést také řízené střely SCALP, které byly Ukrajině dodány Francií, a naváděné bomby.

Francouzské letectvo má přibližně 40 Mirage 2000-5, přičemž v aktivní službě je pouze 26 jednosedadlových variant. Francouzská armáda plánuje vyřadit tyto letouny do konce tohoto desetiletí a nahradit je pokročilejšími stíhačkami Dassault Rafale. To by mohlo uvolnit starší Mirage 2000 pro transfer na Ukrajinu.

Stíhačky Mirage jsou velmi všestranné a mohou být použity pro údery na pozemní cíle, interceptaci raket a boj proti dronům.

Viktor Kevliuk, bývalý ukrajinský vojenský důstojník a odborník na obranu, řekl, že Ukrajina může letouny použít k ničení ruských pozic pomocí střel Storm Shadow nebo SCALP.

Podle Laytona má ukrajinské letectvo klesající počet letadel Su-24, které byly dříve používány k vypuštění střel SCALP. Mirage 2000-5 může nést také protilodní rakety Exocet a protiradarové projektily AS 37.

Letouny mohou také provádět údery pomocí dlouhého dosahu řízených bomb, jako je AASM Hammer, a využívat moderní přesně naváděné munice, jako jsou JDAM-ER a SDB, které zvyšují přesnost a flexibilitu zaměřování.

Layton však varoval před použitím Mirage 2000-5 na pozemní útoky v blízkosti fronty kvůli jejich zranitelnosti vůči ruské protiletadlové obraně.

"Mirage 2000-5 má omezený dolet, když nese bomby," uvedl Layton. "Myslím, že malá flotila Mirage 2000-5, která bude poskytnuta, by byla příliš cenná na to, aby byla ztracena. Nejlepší využití bude pro protivzdušnou obranu a střelbu dlouhodosahovými střelami."

Pro Ukrajinu je klíčové posílit protivzdušnou obranu proti pokračujícím ruským raketovým a dronovým útokům na civilní oblasti a kritickou infrastrukturu. Vzhledem k Macronovým dřívějším prohlášením, že Ukrajina má právo provádět údery na ruské vojenské cíle, pokud představují hrozbu pro Ukrajinu, mohou Mirage 2000-5 potenciálně operovat i mimo ukrajinský vzdušný prostor. 

Související

Boris Johnson

Proč Rusko zaútočilo u Polska? Místem krátce před útokem projeli západní představitelé

Ruský bezpilotní letoun zasáhl v neděli brzy ráno lokomotivu stojícího ukrajinského vlaku v pohraniční stanici Jahodyn, která se nachází pouhé dva kilometry od hranic s Polskem. K útoku došlo jen krátce poté, co stejným úsekem projel vlak s významnými západními představiteli včetně bývalého britského premiéra Borise Johnsona. Ukrajinské úřady potvrdily, že zasažený vlak byl včas vyklizen a incident si nevyžádal žádná zranění ani oběti na životech. Ruská strana k události uvedla, že se zaměřila na železniční infrastrukturu v západní části Ukrajiny.
Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Při ruském útoku na nákupní centrum zemřelo pět lidí, téměř 70 zraněných

Při ruském dronovém útoku na nákupní centrum v ukrajinském městě Pavlohrad zahynulo pět lidí a dalších šedesát sedm utrpělo zranění. Úder se odehrál během dne v momentě, kdy byly ulice plné lidí, přičemž zasaženy byly také okolní obchody a zaparkovaná vozidla. Guvernér Dněpropetrovské oblasti Oleksandr Hanža potvrdil, že mezi zraněnými je i osm dětí. Hasiči na místě dlouho bojovali s požárem vozidel a odstraňovali následky těžkého bombardování.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Ukrajina Mirage 2000-5

Aktuálně se děje

před 58 minutami

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Rusko poslalo pokusem o útok na vlak s Johnsonem Západu vzkaz. Nebojíme se, vzkázala Kremlu Kallasová

Ruský dron zasáhl osobní vlak v těsné blízkosti ukrajinsko-polské hranice krátce poté, co místem projela kolona s vysokými západními představiteli. Podle ukrajinských železnic mohl být terčem útoku právě předchozí vlak s delegací. Ve vlakové soupravě cestoval mimo jiné bývalý britský premiér Boris Johnson či bývalý šéf CIA David Petraeus. Vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci Kaja Kallasová označila tento čin za jasný vzkaz západnímu světu.

před 1 hodinou

Evropský parlament

Politico: Slovensko v EU zablokovalo prodloužení protiruských sankcí. Den před jejich vypršením

Zástupci členských zemí Evropské unie v Bruselu nedokázali dosáhnout dohody o prodloužení jednoho z klíčových sankčních režimů namířených proti Rusku. Velvyslanci potřebovali ke schválení opatření jednomyslnou shodu, ta však na dopoledním jednání chyběla. Stávající sankční seznam zahrnuje zmrazení majetku přibližně tří tisíc jednotlivců a společností spojených s ruskou agresí na Ukrajině. Pokud unijní státy nenajdou společnou řeč, platnost těchto sankčních opatření automaticky vyprší v úterý.

před 2 hodinami

Tereza Kostková a Marek Eben

Marek Eben a Tereza Kostková končí ve StarDance, potvrdila to ČT

Nečekané oznámení přišlo z Kavčích hor ještě před začátkem letošní řady StarDance. Pro moderátorskou dvojici, která je s diváky od samého začátku této show, tedy pro Marka Ebena a Terezu Kostkovou, půjde o poslední sérii. V pondělí to potvrdila Česká televize. 

před 2 hodinami

Kongres Spojených států amerických (United States Congress)

Výzva k regulaci AI vyvolala v Kapitolu vlnu pozdvižení. Výzkumníci se bojí zneužití k vývoji biologických zbraní

Americký Kongres čelí rostoucímu tlaku na regulaci umělé inteligence, avšak schválení rozsáhlé legislativy před nadcházejícími volbami zůstává nepravděpodobné. Zákonodárci z řad demokratů i republikánů předkládají různé návrhy, chybí však celkový konsenzus. Sněmovně reprezentantů přitom zbývá před volebním dnem již jen jediný pracovní týden.

před 3 hodinami

Prezident Trump

Zpomalení vývoje AI se Trumpovi ani trochu nelíbí. Chce porazit Čínu

Zatímco svět vyjadřuje obavy z nekontrolovaného vývoje umělé inteligence, lídři Spojených států a Číny představili odlišné vize budoucího směřování této technologie. Americký prezident Donald Trump odmítl výzvy předních vědců i šéfů technologických společností k zpomalení vývoje. Podle něj je nejistější cestou k zajištění bezpečnosti udržení amerického náskoku před Čínou v souboji o globální dominanci. Výslovně prohlásil, že ten, kdo zvítězí v závodě o umělou inteligenci, vyhraje celkově.

před 4 hodinami

Boris Johnson

Cílem ruského útoku mohl být Boris Johnson. Vlak jen náhodou odjel dříve

Ruský dronový útok na železniční stanici Jahodyn v těsné blízkosti polských hranic zasáhl stojící ukrajinskou lokomotivu a vyvolal otázky ohledně skutečného cíle úderu. Ukrajinské železnice Ukrzaliznytsia uvedly, že zamýšleným terčem mohla být diplomatická souprava převážející bývalého britského premiéra Borise Johnsona, bývalého švédského premiéra Carla Bildta a další evropské bezpečnostní činitele. Vlak stanici opustil v předstihu díky operativním změnám v jízdním řádu reagujícím na ruské hrozby. V dalším vlaku na stejném nádraží se v té době nacházel také bývalý ředitel americké CIA David Petraeus.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Radoslaw Sikorski

Sikorski: NATO má drtivou převahu. Pokud Rusko zaútočí, porazíme ho rychle

Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski prohlásil, že v případě ruského útoku na Severoatlantickou alianci by NATO dokázalo Rusko porazit poměrně rychle. Svá slova zdůvodnil drtivou převahou Aliance v oblasti letectva, kterou disponuje oproti ruským silám. Šéf polské diplomacie tato vyjádření přednesl během diskuse na výročním zasedání Yalta European Strategy v Kyjevě. Zdůraznil přitom, že je nezbytné přesvědčit ruské vedení v čele s Vladimirem Putinem o tom, že jakýkoliv útok na Evropu by vyšel neuvěřitelně draho.

před 6 hodinami

Ulf Kristersson

Německý scénář se nekoná. Krajní pravice ve Švédsku propadla, o vítězství se pere Kristersson a Anderssonová

Švédské parlamentní volby přinesly mimořádně vyrovnaný souboj, ve kterém opoziční středolevicový blok drží po sečtení většiny hlasů těsný náskok jediného mandátu. Přestože první povolební odhady naznačovaly jasnější vítězství levice, postupné sčítání lístků ukázalo, že celkový výsledek zůstává zcela otevřený. Oficiální sčítání tak může trvat několik dní, než bude jasné, kdo získá v parlamentu většinu. Volební komise již upozornila, že konečné předběžné výsledky nemusejí být k dispozici dříve než v polovině týdne.

před 7 hodinami

Kongres Spojených států amerických (United States Congress)

Opravdu dostane každý Američan 5 tisíc dolarů? Kongres couvá, slíbit to nikomu nechce

Předseda americké Sněmovny reprezentantů Mike Johnson prohlásil, že Kongres je připraven spolupracovat s prezidentem Donaldem Trumpem na vyplacení příspěvku ve výši pěti tisíc dolarů pro dospělé Američany. Podmínkou pro realizaci tohoto návrhu je udržení republikánské většiny v obou komorách Kongresu po nadcházejících průběžných volbách. Johnson však odmítl poskytnout přímou záruku, že k faktickému schválení a vyplácení financí skutečně dojde. Zdůraznil pouze, že zákonodárci budou s prezidentem úzce spolupracovat na nalezení možného konsenzu.

před 7 hodinami

Petr Pavel

Na příští summit NATO pojede Pavel, oznámil Babiš

V dlouhotrvajícím sporu mezi nejvyššími ústavními činiteli ohledně kompetencí v zahraniční politice nastal výrazný posun. Příští summit Severoatlantické aliance, který se uskuteční v albánské Tiraně, navštíví jako hlava české delegace prezident Petr Pavel. Pro Českou televizi to potvrdil premiér Andrej Babiš s tím, že se vláda již nechce s prezidentem o reprezentaci státu na této vrcholné akci přít. Babiš zdůraznil, že si kabinet pro příště podobné kontroverze odpustí a situaci již nemá v úmyslu dále hrotit.

před 9 hodinami

včera

Prezident Trump

Nové bizarní prohlášení Trumpa: Za nedostatek ropy podle něj nemůže válka s Íránem, ale Ukrajina

Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.

včera

Boris Johnson

Proč Rusko zaútočilo u Polska? Místem krátce před útokem projeli západní představitelé

Ruský bezpilotní letoun zasáhl v neděli brzy ráno lokomotivu stojícího ukrajinského vlaku v pohraniční stanici Jahodyn, která se nachází pouhé dva kilometry od hranic s Polskem. K útoku došlo jen krátce poté, co stejným úsekem projel vlak s významnými západními představiteli včetně bývalého britského premiéra Borise Johnsona. Ukrajinské úřady potvrdily, že zasažený vlak byl včas vyklizen a incident si nevyžádal žádná zranění ani oběti na životech. Ruská strana k události uvedla, že se zaměřila na železniční infrastrukturu v západní části Ukrajiny.

včera

Prezident Trump

Kampaň placená z Číny, vysmívá se Trumpova administrativa varováním před koncem světa kvůli AI

Debata o nebezpečí umělé inteligence a jejím možném dopadu na budoucnost lidstva se vyhrotila poté, co šéf společnosti Anthropic Dario Amodei vyzval ke vědomému zpomalení jejího vývoje. Podle něj se technologie vyvíjí stále rychlejším tempem a hrozí, že přeroste schopnosti lidí ji efektivně řídit a kontrolovat. Výzva přichází v době, kdy se přední vývojářské firmy snaží přesvědčit vládu o nutnosti zavedení bezpečnostních regulací. Vládní představitelé a poradci prezidenta Donalda Trumpa však k těmto katastrofickým scénářům přistupují se skepsí a označují je za přehnané.

včera

Sam Altman, šéf společnosti OpenAI

Diskuze o vývoji AI nabírá na obrátkách. Ke zpomalení vyzval Altman i Musk, Karel III. plánuje se šéfy schůzku

Šéfové předních technologických firem Sam Altman a Elon Musk podpořili výzvu ke zpomalení vývoje umělé inteligence, s níž přišel šéf společnosti Anthropic Dario Amodei. Tento vzácný projev jednoty mezi rivalskými vývojáři následoval po sérii varování ze strany výzkumníků v oblasti bezpečnosti. Amodei upozornil, že nekontrolované systémy by mohly získat schopnost ovládnout celý internet. Zástupci technologických gigantů se tak výjimečně shodli na nutnosti zpomalit dosavadní překotné tempo.

včera

Volby, ilustrační fotografie.

Motoristé by se do Sněmovny nedostali. ANO volí lidé bez maturity a důchodci, ukázal průzkum

Zářijové parlamentní volby by podle nejnovějšího průzkumu agentury STEM pro televizi CNN Prima News vyhrálo hnutí ANO se ziskem 31,1 procenta hlasů. Výzkum zaměřený na volební model pracoval s předpokládanou volební účastí dosahující 66 procent občanů. Navzdory mírnému poklesu od posledních sněmovních voleb si politické uskupení Andreje Babiše nadále udržuje dominantní a neohroženou pozici na české politické scéně. Oproti červnovému šetření stejné agentury ztratilo hnutí ANO pouze jeden procentní bod.

včera

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Při ruském útoku na nákupní centrum zemřelo pět lidí, téměř 70 zraněných

Při ruském dronovém útoku na nákupní centrum v ukrajinském městě Pavlohrad zahynulo pět lidí a dalších šedesát sedm utrpělo zranění. Úder se odehrál během dne v momentě, kdy byly ulice plné lidí, přičemž zasaženy byly také okolní obchody a zaparkovaná vozidla. Guvernér Dněpropetrovské oblasti Oleksandr Hanža potvrdil, že mezi zraněnými je i osm dětí. Hasiči na místě dlouho bojovali s požárem vozidel a odstraňovali následky těžkého bombardování.

včera

Vláda je připravena zastropovat ceny elektřiny, prohlásil Havlíček

Místopředseda hnutí ANO a bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček se v pořadu Partie na televizi CNN Prima News střetl se šéfem Pirátů Zdeňkem Hřibem. Debata politických lídrů přinesla ostré výměny názorů ohledně správy hlavního města i koaličního potenciálu jednotlivých stran. Vedle komunální politiky se diskuse dotkla také případných státních zásahů do cen energií a pohonných hmot. Politici se během živého vysílání nevyhnuli ani osobním výpadům a připomínání minulých pochybení z pražské radnice.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy