Po raketách Taurus už nevolá jen Kyjev. Tlak na Scholze neustále roste

Mluvčí kancléře vysvětlil, že Scholz má „určité limity“, které nechce překročit. Hlavním důvodem je obava z další eskalace války. „Kancléř nechce, aby tyto zbraně byly dodány. Tato pozice se nezmění,“ uvedl mluvčí.

Scholzův odmítavý postoj přichází ve chvíli, kdy Ukrajina čelí na ruském území, konkrétně v Kurské oblasti, masivnímu shromáždění přibližně 50 000 vojáků, mezi nimiž má být i 10 000 severokorejských vojáků. Situace dále komplikuje příslib Donalda Trumpa, že jako nastupující americký prezident uzavře s Ruskem mírovou dohodu, což v Kyjevě vzbuzuje obavy z možných ústupků.

Scholzovo rozhodnutí čelí kritice ze strany dalších německých politických vůdců. Ministryně zahraničí Annalena Baerbocková z řad Zelených rozhodnutí Bidenovy administrativy podpořila a uvedla, že její strana dlouhodobě sdílí stejné stanovisko jako východoevropské země, Británie, Francie a nyní i USA. „Je to v rámci mezinárodního práva,“ prohlásila Baerbocková.

Potenciální budoucí kancléř Friedrich Merz, vůdce Křesťanskodemokratické unie (CDU), Scholze za jeho neochotu ostře kritizoval a prohlásil, že pokud se ujme úřadu, bude ochoten rakety dlouhého doletu Ukrajině dodat.

Kancléř Scholz se rovněž dostal pod palbu kritiky za svůj pokus o diplomatický dialog s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Oba lídři spolu hovořili telefonicky zhruba hodinu – poprvé za téměř dva roky.

Tento krok vyvolal nelibost především u polského premiéra Donalda Tuska, který Scholze obvinil, že telefonát je pouhou zástěrkou pro nedostatek reálných činů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že takový dialog by mohl otevřít „Pandořinu skříňku“ a podkopat snahy o mezinárodní izolaci Ruska.

Scholzova neústupnost vůči dodávkám raket Taurus může být také spojena s jeho předvolební strategií. Před volbami, které se budou konat 23. února, se snaží posílit svou image jako stabilního vůdce, který zabrání dalšímu rozšíření konfliktu.

Německo, jako jeden z největších poskytovatelů vojenské pomoci Ukrajině spolu s USA, často koordinovalo své kroky s Bílým domem. Tentokrát se však zdá, že Scholz jde vlastní cestou a zůstává neoblomný.

Zatímco Scholz trvá na své zdrženlivé pozici, tlak ze strany koaličních partnerů, opozice i mezinárodních spojenců roste. Je otázkou, zda kancléřovo odmítání poskytování raket Taurus zůstane i po volbách neměnné, nebo zda nová vláda pod potenciálním vedením Friedricha Merze změní kurz.

Mezitím se Ukrajina nadále spoléhá na podporu dalších spojenců, včetně Spojených států, Francie a Velké Británie, kteří se nebojí dodat zbraně s dlouhým dosahem pro obranu ukrajinského území a případné útoky uvnitř Ruska.