Německý kancléř Olaf Scholz i nadále odmítá poskytnout Ukrajině rakety dlouhého doletu Taurus, a to navzdory zprávám o změně postoje Spojených států, které nyní povolují Ukrajině využívat americké rakety ATACMS k útokům na cíle uvnitř Ruska. Scholzův „nein“ zůstává nezměněný a podle mluvčího německé vlády rozhodnutí USA nemá na tuto pozici žádný vliv. Uvedl to server Politico.
Mluvčí kancléře vysvětlil, že Scholz má „určité limity“, které nechce překročit. Hlavním důvodem je obava z další eskalace války. „Kancléř nechce, aby tyto zbraně byly dodány. Tato pozice se nezmění,“ uvedl mluvčí.
Scholzův odmítavý postoj přichází ve chvíli, kdy Ukrajina čelí na ruském území, konkrétně v Kurské oblasti, masivnímu shromáždění přibližně 50 000 vojáků, mezi nimiž má být i 10 000 severokorejských vojáků. Situace dále komplikuje příslib Donalda Trumpa, že jako nastupující americký prezident uzavře s Ruskem mírovou dohodu, což v Kyjevě vzbuzuje obavy z možných ústupků.
Scholzovo rozhodnutí čelí kritice ze strany dalších německých politických vůdců. Ministryně zahraničí Annalena Baerbocková z řad Zelených rozhodnutí Bidenovy administrativy podpořila a uvedla, že její strana dlouhodobě sdílí stejné stanovisko jako východoevropské země, Británie, Francie a nyní i USA. „Je to v rámci mezinárodního práva,“ prohlásila Baerbocková.
Potenciální budoucí kancléř Friedrich Merz, vůdce Křesťanskodemokratické unie (CDU), Scholze za jeho neochotu ostře kritizoval a prohlásil, že pokud se ujme úřadu, bude ochoten rakety dlouhého doletu Ukrajině dodat.
Kancléř Scholz se rovněž dostal pod palbu kritiky za svůj pokus o diplomatický dialog s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Oba lídři spolu hovořili telefonicky zhruba hodinu – poprvé za téměř dva roky.
Tento krok vyvolal nelibost především u polského premiéra Donalda Tuska, který Scholze obvinil, že telefonát je pouhou zástěrkou pro nedostatek reálných činů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že takový dialog by mohl otevřít „Pandořinu skříňku“ a podkopat snahy o mezinárodní izolaci Ruska.
Scholzova neústupnost vůči dodávkám raket Taurus může být také spojena s jeho předvolební strategií. Před volbami, které se budou konat 23. února, se snaží posílit svou image jako stabilního vůdce, který zabrání dalšímu rozšíření konfliktu.
Německo, jako jeden z největších poskytovatelů vojenské pomoci Ukrajině spolu s USA, často koordinovalo své kroky s Bílým domem. Tentokrát se však zdá, že Scholz jde vlastní cestou a zůstává neoblomný.
Zatímco Scholz trvá na své zdrženlivé pozici, tlak ze strany koaličních partnerů, opozice i mezinárodních spojenců roste. Je otázkou, zda kancléřovo odmítání poskytování raket Taurus zůstane i po volbách neměnné, nebo zda nová vláda pod potenciálním vedením Friedricha Merze změní kurz.
Mezitím se Ukrajina nadále spoléhá na podporu dalších spojenců, včetně Spojených států, Francie a Velké Británie, kteří se nebojí dodat zbraně s dlouhým dosahem pro obranu ukrajinského území a případné útoky uvnitř Ruska.
Související

Trump mluvil s Putinem o válce na Ukrajině. Prý mají dobré vztahy

Putin se nepřipravuje na mír, ale na pokračování války, a to nejen proti Ukrajině, varuje Zelenskyj
válka na Ukrajině , Olaf Scholz
Aktuálně se děje
před 16 minutami

"Ani o píď na východ." Slova o budoucnosti NATO po 35 letech pohledem historika
před 32 minutami

Počasí v lednu bylo nejteplejší v historii. Jenže nikdo netuší proč
před 1 hodinou

Trump mluvil s Putinem o válce na Ukrajině. Prý mají dobré vztahy
před 2 hodinami

Počasí bude mrazivé i příští týden
včera

Putin se nepřipravuje na mír, ale na pokračování války, a to nejen proti Ukrajině, varuje Zelenskyj
včera

Merzova sázka na nejistotu: Lídr německé pravice rozděluje voliče koketováním s krajní AfD
včera

Tenistka Petra Kvitová oznámila návrat po mateřské. Nečekejte zázraky, říká
včera

Překotné dění v druholigové Líšni. Vrba měl klub dostat do první ligy, skončil dřív než začal
včera

Masové demonstrace v Německu: Čtvrt milionu lidí se bouří proti AfD
včera

Brilantní taktický manévr? Trump uvrhnul Evropu do nemožné pozice, pravděpodobně schválně
včera

Na Ukrajině zemřel osmnáctiletý chlapec z Británie. Byl jen potravou pro děla, svěřila se jeho matka
včera

Mafiánský Černák si podmanil celé Slovensko. Film obstojí jako temný thriller
včera

KLDR se na Ukrajině angažovat neměla. Režim kvůli tomu zeslábl, může hrozit i agrese ze Soulu
včera

Demonstrace na Slovensku: Fico tvrdí, že z EU nevystoupí. Lidé mají přesto důvod vyrážet do ulic
včera

Před sedmi lety vystřelil Musk do vesmíru Teslu. Až nyní vyšlo najevo, co tím vlastně způsobil
včera

Evropa už nemůže spoléhat na USA. Extrémní počasí musí zastavit bez Trumpa
včera

Ester Ledecká si z MS poprvé odváží medaili
včera

Kyjev čekají rušné týdny. Zelenskyj chce získat Trumpa na svou stranu před možnými mírovými jednáními s Ruskem
včera

Hamás propustil další izraelské rukojmí
včera
Evropa řeší, co s ruskou stínovou flotilou. Chce jí zabavovat lodě i na moři
Země v oblasti Baltského moře zvažují nová opatření k zadržování lodí podezřelých z nelegální přepravy ruské ropy a sabotáže podmořské infrastruktury. Finsko, Estonsko, Litva a Lotyšsko se snaží využít mezinárodního práva k zadržení plavidel z environmentálních nebo pirátských důvodů. Pokud by tento přístup neuspěl, hodlají společně přijmout nové národní zákony, které by umožnily zabavení lodí i dále na moři.
Zdroj: Libor Novák